V noci si můžeme o hodinu přispat. Střídání má skončit, Česko ale neví, zda zvolit letní či zimní čas

V noci na neděli se mění čas z letního na středoevropský. Ve tři ráno se tak hodiny posunou o 60 minut zpět. Střídání času by mělo za několik let skončit, podle směrnice Evropského parlamentu v roce 2021. Záleží ale na tom, jak se dohodnou členské státy a kdy směrnici schválí Evropská rada.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

čas

„Rozhodně nechceme, abychom měli jiný čas než třeba Slovensko.“ | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na základě rozhodnutí Evropského parlamentu mají členské státy rozhodnout o tom, zda budou chtít letní nebo standardní čas. Česká republika v tomto ohledu zatím nemá jasno a obdobně to vypadá i v řadě dalších zemí.

Letní čas platí v Česku už 40 let. Zavedl se kvůli úspoře elektrické energie a zefektivnění výroby

Číst článek

„Česká vláda podpořila návrh ve smyslu zrušení pravidelného střídání, ale rozhodnutí o tom, jestli by se měl užívat standardní čas, jinak řečeno zimní, nebo letní, nepadlo,“ , řekla Radiožurnálu Petra Holubičková, která na ministerstvu dopravy vede odbor pro unijní záležitosti a otázku střídání času má na starosti

Není tak vůbec jasné, kdy střídání času skončí. „Ten proces se určitě zpozdí. Nyní máme v rukou text Evropského parlamentu, ale pokud nebude mít Rada svoji pozici, tak je možné opravdu cokoliv,“ uznala Holubičková.

Pro Česko je podle Holubičkové důležitý hlavně shodný postoj s dalšími členskými zeměmi a primárně s nejbližšími sousedy. „Rozhodně nechceme, abychom měli jiný čas než třeba Slovensko,“ uvedla Holubičková s tím, že stěžejními partnery v jednáních jsou země visegrádské čtyřky a také Německo.

České ministerstvo dopravy neformálně oslovilo všechny ostatní státy, aby zjistilo, jak pokročily. Odpovědi dostalo od 15 zemí. „Finální pozici ještě prakticky nikdo nemá,“ řekla Holubičková.

Pro zdraví člověka by byl podle Aleny Sumové z Akademie věd jednoznačně příznivější středoevropský čas, který teď platí od konce října do konce března. „Má to dopad na onemocnění, která souhrnně označujeme jako civilizační poruchy,“ uvedla.

Mezi ně patří poruchy spánku nebo metabolismu.  

Pavla Lioliasová, Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme