Změna důchodového systému je nutná, podle ÚS je nespravedlivý
Důchodový systém v Česku se nejpozději příští rok v září bude muset změnit. Rozhodl tak Ústavní soud, který dnes s odloženou platností zrušil část zákona o důchodovém pojištění. Podle verdiktu je nespravedlivý vůči skupinám s vyššími příjmy. V konečném důsledku se ale rozhodnutí dotkne přibližně 95 procent všech penzí.
Návrh na zrušení jednoho sporného ustanovení zákona o důchodovém pojištění podal Krajský soud v Ostravě. Ústavní soudci nyní dali zapravdu názoru, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému. Trnem v oku ústavních soudců je hlavně nastavení takzvaných redukčních hranic. Podle nich se do výpočtu penzí zahrnuje jen určitá část příjmů.
O možném dopadu nálezu ÚS na veřejné finance hovořil v Ozvěnách dne Radiožurnálu prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok
Do stanoveného data, tedy 30. září 2011, zákon platí beze změn. Odložením platnosti svého nálezu Ústavní soud většinou dává zákonodárcům čas na to, aby normu uvedli do souladu s ústavními zásadami.
„Všechno teď záleží na tom, jak vláda a parlament připraví změnu důchodového systému tak, aby po 30. září 2001 nezela v zákoně o důchodovém pojištění díra. Zda tak učiní změnou parametrů systému, nebo zcela jiným důchodovým systémem, to nemůže Ústavní soud předjímat,“ vysvětlil generální sekretář ÚS Tomáš Langášek.
Na přípravu nového zákona má ministerstvo jen pár měsíců
Na přípravu nové legislativy má ministerstvo ale jen pár měsíců, nový zákon totiž musí být schválen za necelý půl rok, protože jinak by se nedaly důchody dále vypočítávat. Paragraf 15, který výpočet penzí upravuje, totiž přestane 30. září platit a od 1. října se bude muset výpočet řídit novým zákonem, který proto do konce září musí být hotový.
O rozhodnutí Ústavního soudu a jeho dopadu na státní rozpočet mluvila na Rádiu Česko redaktorka Naďa Bělovská.
Současný ministr financí Eduard Janota si myslí, že změna stávajícího důchodového systému by měla patřit mezi priority nové vlády: „Ten problém má termín 30. září příštího roku a do té doby musí být jasno nejen z návrhu řešení ale i legislativně. Taková to materie bude projednávaná ve sněmovně minimálně půl roku.“
Řešením je podle ODS urychlená důchodová reforma, ne ale zvyšování odvodů. „Zvyšovat odvody na důchodové pojištění bych požadoval za smrtící krok, protože by to především zvýšilo vedlejší náklady práce a vedlo by to k zanikání pracovních příležitostí,“ říká volební lídr Petr Nečas.
Sociální demokracie z výroku soudu nadšená není, její předseda Jiří Paroubek za něj ústavní soudce zkritizoval: „Takovéto aktivistické pojetí činnosti Ústavního soudu odporuje nejen liteře Ústavy, ale také duchu Ústavy.“
Rozhodnutí ÚS může zvýšit schodek rozpočtu
Pokud by se důchodový systém od základů nezměnil, znamenalo by dnešní rozhodnutí Ústavního soudu navýšení státních výdajů až o stovky miliard korun ročně.
„Důchody by byly v řádech desítek nebo stovek miliard vyšší, a to je dost vážný problém. Víte, že dnes vyplácíme na důchody okolo 340 miliard, takže desítky miliard by to byly a nedokážu si představit, že by to v té době a strategii úspor, která je před námi, bylo realizovatelné,“ předpokládá ministr financí Eduard Janota.
Prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok považuje dnešní nález za zásadní s nevyhnutelnými dopady do státního rozpočtu. „To rozhodně znamená vyšší závazek, vyšší náklady pro budoucí důchodový systém, než je tomu z dnešního pohledu. Já to vidím jako velmi problematické v kontextu celkových veřejných financí,“ upozornil Rusnok.
Důchodce pobírá jen 19 procent příjmů
Penze se v České republice skládají ze dvou složek - z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v posuzovaném období.
Ústavní soud řešil právě druhou z těchto složek. Pokud má člověk v produktivním věku vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím. A ty jsou po překročení určité hranice velké.
Celý proces odstartoval případ muže, kterému Česká správa sociálního zabezpečení vyměřila od 1. února 2006 plný invalidní důchod 13.346 korun. Úředníci přitom zjistili, že invalida v letech 1986 až 2005 vydělával průměrně 68.635 korun.
Muž upozornil na to, že celková výše důchodu dosahuje pouze 19 procent z jeho příjmu. Zarážející je, že v roce 2004 průměrná výše důchodu v Česku dělala 44 procent hrubého průměrného příjmu.
