Změny po roce 1989 většina lidí vítá. Voliči komunistů volají po starém režimu
Stálo to za to! To si o sametové revoluci v roce 1989 myslí dvě třetiny Čechů a 58 procent Slováků. Vyplývá to z čerstvého průzkumu českých a slovenských sociologů.
Převrat v roce 1989 hodnotí Češi velmi vysoko i v rámci novodobé historie, těsně ho předstihla jen první Československá republika.
Na změně společenského systému si podle sociologů Češi nejvíc cení nově nabytých svobod – možnosti vzdělání, cestování, svobody projevu a podobně.
Průzkum zaměřený na to, jak Češi a Slováci vnímají změny po roce 1989, přiblížil redaktorka Věra Masopustová
V řadě oblastí se však očekávání lidí nenaplnila. Tam už se záporné hodnocení skoro vyrovnává tomu kladnému.
„Jsou to třeba sociální jistoty, bezpečnost občanů nebo třeba pracovní příležitosti,“ přiblížila jedna z autorek výzkumu Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
V hodnocení životní úrovně vnímá svoji situaci po převratu jako lepší 55 procent Čechů a jen zhruba dvě pětiny Slováků.
Podle Zory Bútorové z Inštitútu pre verejné otázky mají Slováci k horšímu hodnocení objektivní důvody, především se jedná o velkou nezaměstnanost v některých slovenských regionech.
„Lidé vidí například to, že mnozí naši lidé odcházejí například za prací do České republiky, takže tohle porovnávání česko-slovenské i ve vnímání té každodenní životní úrovně vychází pro Slováky tak, že jsou na tom o něco hůře,“ uvedla Bútorová.
Sociologové se zajímali i o to, jak lidé vnímají ve srovnání s obdobím před rokem 1989 úroveň zdravotní péče. Zatímco u Čechů převládli ti spokojenější, bylo jich 53 procent, na Slovensku tomu bylo naopak – 55 procent dotazovaných označilo současnou zdravotní péči jako horší.
Co se voličských preferencí týká, kladně sametovou revoluci hodnotí především voliči ODS, TOP 09 a ANO. A nepřekvapí asi, že 67 procent voličů KSČM by si přálo návrat ke komunistickému režimu.
Více o výzkumu se lze dočíst na stránkách Centra pro výzkum veřejného mínění zde.
