Změny v rozpočtu ve sněmovně: Vysoké školy dostaly navíc 150 miliónů
Poslanci rozhodují o konečné podobě státního rozpočtu na příští rok. Dnešní třetí čtení je zatím jen maratonem schvalování několika set pozměňovacích návrhů, které se snaží získat peníze na konkrétní projekty v regionech, například na rekonstrukci škol, kostelů, hřišť nebo na podporu kulturních akcí. Rozpočet počítá s příjmy 754 miliard korun, výdaji 869 miliard a schodkem 115 miliard korun. Hlasování má znovu prověřit soudržnost poslanců vládní koalice. Kromě opoziční ODS a KSČM, které mají velké výhrady, totiž naznačují určitou nelibost s vládními představami o rozpočtu i někteří koaliční zákonodárci.
Poslanci se musí nejdříve prokousat stovkami pozměňovacích návrhů, které k vládní předloze zákona zazněly minulý týden. Přibližně 400 jich schválili najednou - návrhy rozpočtového výboru.
Velkou řadu ze změn předložili opoziční občanští demokraté. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru, sociálního demokrata Michala Krause, by s některými z nich nakonec mohli uspět. "Těch návrhů je celá řada, ale jsou zcela minimální proti objemu výdajů celého rozpočtu. Tvoří to zhruba 0,2 procenta. Předpokládám, že řada těch návrhů je rozumných, smysluplných a zcela určitě některé z nich budou podpořeny."
Na druhou stranu podle člena rozpočtového výboru sněmovny Vladimíra Doležala on ani jeho kolegové z klubu ODS nevěří, že by se jim podařilo odporem vládní koalice některé protlačit a rozpočet, se kterým nesouhlasí, nějak výrazně změnit. "Závěrečné hlasování je pro nás jednoznačné. V tom rozpočtu se proti původnímu návrhu nic nezměnilo, budeme proti."
Ministru Sobotkovi nejvíc leželo na srdci, aby zákonodárci nebrali příliš peněz ze státní rozpočtové rezervy. Většina návrhů totiž chce brát peníze právě z této kapitoly, přestože rezerva 0,3 procenta by měla zůstat netknutá. "Před 2. čtením bylo vzneseno 503 návrhů s celkovým finančním dopadem kolem 13,4 miliardy korun. V samotném průběhu 2. čtení bylo vzneseno 380 dodatečných pozměňujících návrhů v celkovém objemu 18,1 miliardy korun."
Kromě opozice mají výhrady k rozpočtu i někteří koaliční poslanci. Unionista Tomáš Vrbík například už teď říká, že zákon přímo nepodpoří a při hlasování opustí jednací síň. Vadí mu příliš velký rozpočtový deficit.
Hlasování bude ještě dlouhé, jasné už ale je, že neprošel například návrh komunisty Karla Vymětala, aby se o 30-70 miliónů korun snížily peníze určená pro senát a stejná částka se naopak přičetla sněmovně. Také Walter Bartoš z ODS neprosadil 2 miliardy korun pro vysoké školství, naopak ministryně Petra Buzková uspěla s návrhem přidat univerzitám 150 miliónů korun, které chce ušetřit na projektech s Evropskou unií a učebních pomůckách.
