Změny v systému dávek podle odpůrců oslabují sociální stát
Poslanecká sněmovna podpořila změnu v systému sociálních dávek, která mění pravidla třeba pro čerpání rodičovského příspěvku nebo příspěvku na péči. Předkladatel, ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, tvrdí, že výsledkem bude efektivnější systém a nutné úspory ve státních výdajích. Opozice ale varovala, že koalice nabourává už tak podlomené pilíře „sociálního státu“, a to i návrhem penzijní nebo zdravotnické reformy.
Základní rozpor mezi pravicí a levicí spočívá už v chápání pojmu „sociální stát“. Podle europoslance za ČSSD Jiřího Havla má sociální stát zabezpečit rovnost v základních otázkách – ve vzdělání, v nemoci a v péči pro staré nebo ty, kteří se o sebe nemohou z jiných důvodů postarat.
Předseda Správní rady Liberálního institutu Miroslav Ševčík souhlasí, že by se měl sociální stát starat o potřebné, ale zároveň nesmí rozšiřovat služby na ty, kteří jsou schopni se o sebe postarat. Nelze tedy podle něj, aby bylo pod sociálními dávkami 60 až 70 procent populace, což je realitou jak v Česku, tak i v dalších evropských státech.
Europoslanec Jiří Havel a Miroslav Ševčík z Liberálního institutu debatují v Ozvěnách dne o sociálním státu
„Evropa spěje ke krachu, protože není schopna to financovat jinak než deficitně, což může dělat 10, 20, 30 roků, ale těžko půl století. Jestli se neuskuteční reformy, máme tady za dvě, tři desetiletí sociální bouře a celý demokratický systém může být silně narušen,“ varuje.
Ševčík se domnívá, že sociálnější a solidárnější by bylo naopak zvýšit sociální zabezpečení pro potřebné a pohlídat, aby na něho nedosáhli zabezpečení a schopní.
„Není spravedlivé, když například europoslanec s platem čtvrt milionu korun dostává přídavky na dítě a ti, kteří mají více dětí, jen 300 korun měsíčně. To považuji za nesociální a nesolidární. Vyšší příjmové skupiny by žádné tyto sociální dávky neměly pobírat,“ uvádí.
A dodává: „Tento stát se chová asociálně tím, že si politici kupují hlasy svých voličů a rozšiřují sociální dávky na širší vrstvy obyvatelstva.“
„Pokud chcete mít systém přehledný, řadu věcí vyplácíte formálně jako dávky prostě proto, abyste věděla, kolik vás to stojí. Když to uděláte jako odpustky z daní, tak to neuvidíte a máte problém,“ obhajuje systém dávek Havel.
Podle něho má Česká republika jeden z nejchudších sociálních států v Evropě, pouze 18 až 19 procent HDP, přičemž průměr je mezi 27 a 28 procenty. Ševčík naopak podotýká, že český sociální stát je velmi velkorysý, například v délce mateřské dovolené.
