Souhlas při sexu je kontinuální proces, chtít ho písemně je absurdní, říká advokátka z proFem
Poslanci řeší změnu definice znásilnění a zpřísnění trestů. Podle advokátky Martiny Houžvové, která spolupracuje s organizací proFem, je změna definice skutečně potřeba: „Nyní je ten paragraf zakoncentrovaný na prokazování násilí a nesouhlasu. Celá důkazní situace se točí kolem toho, aby oběť prokázala, že se bránila – křičela, kopala, plakala, kousala. Poté se můžeme začít bavit o znásilnění.“ Soudce Jan Kadlec míní, že současná pravidla stačí.
Nejvyšší soud sice v roce 2011 konstatoval, že kladení fyzického odporu není pro naplnění skutkové podstaty znásilnění nutné.
Není třeba měnit skutkovou podstatu. Redefinice pojmu prokazování znásilnění neusnadní, říká soudce
„U nás ale není systém precedentního práva, kdy soud nějakým způsobem rozhodne, a pak už to tímto způsobem musí fungovat vždy a za všech okolností,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Houžvová. Má za to, že aby došlo k posunu na úrovni soudnictví a orgánů činných v trestním řízení, je nutné požadavek souhlasu zanést přímo do skutkové podstaty činu.
Soudce Vrchního soudu v Praze Jan Kadlec je ale jiného názoru. Skutkovou podstatu podle něj potřeba měnit není. Nic by to totiž nezměnilo, tvrdí a poukazuje na obtížnou prokazatelnost činu v případech, kdy nedošlo k jasnému fyzickému napadení oběti.
Obává se, že pokud by souhlas byl do podstaty činu pevně zanesen, vyvolával by o to víc pochybností a k věrohodnosti poškozené nebo poškozeného by nepřispěl. „Otevíraly by se tím dveře pro křivá obvinění,“ říká.
„Z poškozené nebo poškozeného by udělal věrohodného svědka, jejich výpověď by byla věrohodnější a bez dalšího se řeklo, že když nesouhlasil, že máme o vině jasno. A obviněný řekne, že souhlas dán byl. Není-li nesouhlas zcela evidentní, tak je to situace velmi složitá,“ vysvětluje soudce a dodává:
„V trestném činu znásilnění už dnes nemusí vůbec prvek znásilnění být. Je tam i pohrůžka násilím, ale také pohrůžka jiné těžké újmy – může to být újma finanční, ztráta práce, osobní pověst. Pohrůžka může být i konkludentní, tedy nevyslovená. Podle mě tam tedy ten souhlas fakticky je zahrnut.“
Písemný souhlas k sexu?
Pokud bychom nakonec dospěli až k vyžadování písemného souhlasu se sexem, mohlo by to být dokonce zneužito v neprospěch obětí, varuje s poukazem na možné vynucení podpisu. Dál by se podle soudce mohly vynořit i nejasnosti v souvislosti s bezpečností náhodného sexu.
Ani sexuální výchova nevymýtí predátorské chování. Naučí nás ale mluvit s oběťmi, věří lektorka Konsentu
Číst článek
Marie Houžvová ale upozorňuje, že navrhovaná změna rozhodně nemíří k udělování písemného souhlasu. „To by bylo v zásadě absurdní. Souhlas při sexuální aktivitě je kontinuální proces a v průběhu toho sbližování může kdykoli kdokoli říct ‚stop‘. Tam nějaké udělení souhlasu dopředu, bez možnosti zastavit to, být ani nemůže.“
Ani obavy z falešného obvinění ze znásilnění nejsou potřeba, domnívá se advokátka. Žádné výzkumy totiž neprokázaly, že by šlo o masivní jev, říká a doplňuje, že nic moc dobrého s sebou dnes naopak nenese veřejné vystoupení obětí.
Na to ale Kadlec namítá, že sám se s falešným obviněním ze znásilnění ve své praxi setkává. „Zneužívá se to třeba ve sporu o děti a není to výjimečné,“ uzavírá.
Poslechněte si audiozáznam celé debaty, kterou moderovala Karolína Koubová.
