Znečištěné ovzduší v Česku. Nejhůř dopadla křižovatka u I. P. Pavlova v Praze
Oxidem dusičitým je nejvíce znečištěno ovzduší v Praze, konkrétně u křižovatky Sokolské a Ječné ulice v centru metropole. Místo patří mezi 18 lokalit s nejvyššími hodnotami znečištění v Česku, další jsou například v Brně. Na středeční tiskové konferenci to uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí, které od března do dubna měřilo hodnoty oxidu dusičitého na 200 místech v devíti krajských městech.
„Nejvyšší hodnoty jsme naměřili v Praze také u jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích, u zámečku Vychovatelna, na Rokosce v Libni, na rohu ulic Ječná a Štěpánská a na Smíchově u Krajského úřadu Středočeského kraje,“ uvedl Miroslav Šuta.
Špatné ovzduší může zhoršovat inteligenci, tvrdí čínští vědci. Ohroženější jsou muži
Číst článek
Vysoké hodnoty naměřili vědci také na Spořilově, v Holešovičkách nebo v Evropské a Bělocerkevské ulici.
Hodnoty v těchto místech se podle studie pohybovaly od 50 do 80 mikrogramů na metr krychlový. Zdraví člověka přitom může být ovlivněno už při hodnotách nad 33,5 mikrogramu.
Podle Radima Šráma z Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR může znečištění ovlivňovat centrální nervový systém, způsobit poruchy chování u dětí i pozornosti.
„Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při vystavení více než 30 mikrogramům oxidu dusičitého v těhotenství. Ve vyšším věku dětí se snižuje rychlost neuropsychického vývoje a nad 40 mikrogramů zvyšuje výskyt Alzheimerovy choroby,“ řekl Šrám. Znečištění může také způsobovat záněty dýchacích cest nebo i infarkt myokardu.
Mikroplasty v balené vodě i v pivu. Průměrně člověk sní nejméně 50 tisíc částic ročně, vyplývá ze studie
Číst článek
Měření se uskutečnilo ve spolupráci s německou asociací Deutsche Umwelthilfe, která poskytla 200 vzorkovačů. K vyhodnocení do švýcarské laboratoře jich bylo odesláno 192, osm bylo ukradeno nebo zničeno. Kromě Prahy dopadlo nejhůře Brno, Plzeň, Ústí nad Labem a Ostrava s hodnotami nad 40 mikrogramů na metr krychlový.
Oxid dusičitý vzniká při spalovacích procesech uhlí, dřeva, zemního plynu, benzinu a nafty. Hlavním zdrojem podle Martina Pechouta z Technické fakulty České zemědělské univerzity jsou spalovací motory a stacionární zdroje, například šachty nebo lomy.
„Intenzita automobilové dopravy neklesá, mnohé automobily vypouštějí mnohonásobně více oxidu dusíku, než odpovídá emisním limitům. A vypouštějí je přímo uprostřed ulic. Máme jen dvě možnosti, buď si dát do pořádku motory a nekompromisně postihovat nadměrné emise, nebo omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby,“ uvedl Pechout.
