Mapování úniku nebezpečných látek i vypálených polí. Česko poskytne ekologickou pomoc Ukrajině
Rozbitá vojenská technika a litry olejů a nafty, které se vsáknou do pole – i takto vypadají místa, kterými prošla na Ukrajině válečná fronta. S odstraňováním nebezpečných látek by mohli pomoct čeští vědci a firmy. Mapovat znečištěná místa má zájem třeba i Itálie.
O tom, jak si unijní země rozdělí podporu Ukrajiny v oblasti odstraňování válečných škod na životním prostředí, budou státy jednat tento týden. Domlouvat se budou přímo s ukrajinským ministrem životního prostředí.
Češi mu chtějí nabídnout, že se postarají o věci, se kterými mají sami zkušenosti.
Ukrajinská příroda se bude z války dostávat i desítky let. Rusko okupuje třetinu chráněných oblastí
Číst článek
„Česká republika je na svoji velikost dekontaminační velmoc, protože jsme tady měli sovětskou armádu, která nám zanechala dáreček ve spoustě kontaminovaných míst. Český průmysl v době vlády komunismu na životní prostředí nebral moc ohledy. Měli jsme velké množství kontaminovaných míst, stále je máme. Jsme tedy v dekontaminaci docela dobří,“ říká ředitel české informační agentury životního prostředí CENIA Miroslav Havránek.
Češi navíc už dřív na mapování ekologických zátěží na Ukrajině pracovali. A to i se současným ministrem Ruslanem Strelecem, který v té době ještě působil na odboru životního prostředí v Dněpropetrovské oblasti.
Před několika lety tam tým Ivana Holoubka z Masarykovy univerzity zjišťoval, kolik chemikálií zůstává v tamních průmyslových závodech, a na to by teď mohli vědci navázat.
„Mohli bychom vizualizovat tento problém, to znamená vytvořit interaktivní mapy, které by mohly být použity třeba při jednání v Evropské unii nebo v OSN. Jestli došlo k destrukci infrastruktury, především energetických, metalurgických závodů, tak kontaminace okolního prostředí bude velká,“ říká profesor chemie a technologie ochrany životního prostředí Ivan Holoubek.
Měření radiace
Už během války Ukrajině pomohl třeba český Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Poslal protichemické ochranné prostředky a také dozimetry, popisuje předsedkyně úřadu Dana Drábová.
Česko chce urychlit stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Klíčový může být rok 2050
Číst článek
„Ty dozimetry, safecasty, to je velmi speciální zařízení, které měří kontinuálně. Vezmete si ho do kapsy nebo ho dáte do auta a on měří radiační situaci, intenzitu radiace podle vaší trasy. Poskytli jsme jich deset, což se může zdát málo, ale vůbec to málo není, protože se dá na internetu najít, kolik dat už tam bylo naměřeno, a tím se pořád ověřuje, že radiační situace na Ukrajině zůstává normální,“ vysvětluje Drábová.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková za KDU-ČSL chce kromě mapování ekologických zátěží nabídnout i pomoc s přípravou plánu obnovy životního prostředí nebo zjišťování dopadů války na ekosystémy.
Ukrajinské ministerstvo životního prostředí například odhaduje, že zbraně zapálily a zničily přes 36 tisíc hektarů lesa a 10 tisíc hektarů louk a stepí. To je dohromady plocha ještě větší, než mají národní parky Krkonoše a České Švýcarsko.
Kam se sutinami?
Podle Miroslava Havránka z CENIA by Češi mohli radit i s odpady. Před válkou na Ukrajině zůstávalo asi 3300 nelegálních skládek. Teď tam musí řešit, kam s obrovským množstvím suti z vybombardovaných domů.
OVĚŘOVNA: Materiální pomoc na Ukrajinu skutečně dorazí, na skládkách končí jen nepoužitelné věci
Číst článek
Kdy kromě rad a konzultací, budou na Ukrajinu směřovat i čeští odborníci, záleží podle ministryně Hubáčkové na tom, jak dlouho bude ještě válka pokračovat.
„Musíme zahájit mapování až po skončení všech válečných útoků. Pokud jde o návrhy strategií, tak si myslím, že personálně i finančně bychom je v letošním roce mohli pokrýt. Budeme spolupracovat například s výzkumným ústavem vodohospodářským, s organizací CENIA a s českou geologickou službou,“ říká Hubáčková.
Peníze na obnovu ukrajinské životního prostředí by podle ministryně Hubáčkové letos případně mohly jít z rezervy ministerstva, příští rok by se je snažila vyjednat přímo do rozpočtu.
