Zpráva BIS přehledně: ruská a čínská špionáž skrytá za diplomatickými pasy, kyberútoky i syrští bojovníci

Bezpečnostní informační služba (BIS) v pondělí zveřejnila výroční zprávu o své činnosti za rok 2017. V dokumentu informuje o pronikání ruského a čínského vlivu do Česka nebo o kyberútocích na veřejné instituce. Server iROZHLAS sestavil přehled nejdůležitějších témat, kterým se kontrarozvědka ve své zprávě věnuje.

Přehled Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Extremismus, čínská a ruská špionáž i aktivity dezinformátorů. To jsou témata, kterým se ve své výroční zprávě věnuje česká kontrarozvědka. (ilustrační foto) | Foto: koláž iROZHLAS.cz

Ruská špionáž a diplomatické krytí

BIS ve své výroční zprávě upozornila na to, že Rusko při své zpravodajské činnosti v Česku těží z velké diplomatické mise v Praze i lehkovážného přístupu politiků a státních zaměstnanců k interním informacím. Rusko se podle BIS v Česku orientuje na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů.

BIS varuje před čínskými špiony a vstupem ruského kapitálu do Česka

Číst článek

„Pokračoval ruský extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí,“ uvedla BIS. Češi při styku s ruskými diplomaty čelí hrozbě nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem, což představuje riziko při spojení s „lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím,“ píše se ve zprávě.

Dezinformační weby

Rusko podle zprávy využívá v Česku svou obvyklou hybridní strategii zacílenou proti Severoatlantické alianci a Evropské unii, jejíž součástí jsou i takzvané dezinformační weby.

„Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity. Tito aktivisté jen v rámci svých občanských práv a svobod šíří to, čemu věří, že je pravdivé,“ informuje BIS.

Přeceňujeme svůj kritický rozum. Česko je testovací laboratoří ruské propagandy, říká Alexandra Alvarová

Číst článek

Kyberútok na ministerstvo

Nejvýraznějším případem kyberšpionáže byl loni podle kontrarozvědky dlouhodobý útok na poštu ministerstva zahraničních věcí (MZV). Na resort směřoval i další útok, u kterého je z dostupných informací zřejmé, že byl součástí hackerských kampaní s původem v Rusku. Při nejrozsáhlejším útoku hackeři systém narušili nejpozději začátkem roku 2016 a do odhalení o rok později měli přístup k 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh. Získali tak údaje vhodné pro další útoky a seznam možných cílů napříč státními institucemi, uvádí BIS.

Na Černínský palác směřoval i útok, při kterém se hackeři od prosince 2016 snažili uhádnout přístupové údaje do několika set schránek „hrubou silou“.

„Z veškerých učiněných zjištění je zřejmé, že se jednalo o kyberšpionážní kampaně Turla pocházející od ruské zpravodajské služby FSB a APT28/Sofacy, která se připisuje ruské vojenské zpravodajské službě GRU,“ konstatovala BIS. Oba incidenty na MZV spolu zřejmě nesouvisely.

Čínská špionáž

Kromě ruských aktivit v Česku se ve zprávě BIS píše také o krocích Číny. BIS varovala, že v tuzemsku loni výrazně vzrostla intenzita činnosti čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím. Nátlakové metody k prosazování čínských zájmů ale využívali i kariérní diplomaté, upozorňuje kontrarozvědka. Čínský přístup je z toho důvodu podobně hybridní jako v případě Ruska. Čína se podle BIS snaží prostřednictvím „českých entit“ narušit jednotnou politiku Evropské unie.

Zpravodajsky Číňané cílí na české silové resorty a klíčové sektory, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Věnují se také ekonomické a vědeckotechnické špionáži.

Úřad ombudsmanky: Postup policie při návštěvě čínského prezidenta v Praze byl neadekvátní

Číst článek

Obavy z Hedvábné stezky

Kontrarozvědka informuje také o iniciativě nové Hedvábné stezky, která se podle ní stane zdrojem rostoucích obav představitelů Evropské unie. Čína projevovala podle zpravodajců v roce 2017 snahu stát se jedním z neopominutelných globálních aktérů. Její komunistická strana se snažila o těsnější propojení s ozbrojenými silami a zavázala se, že do roku 2050 vybuduje moderní armádu světové úrovně.

Úzkou spolupráci s Čínou prosazuje především český prezident Miloš Zeman a jeho okolí. Ve své funkci již Čínu čtyřikrát navštívil, v dubnu se do země chystá popáté, a to právě na summit o Hedvábné stezce. V listopadu v Šanghaji Zeman řekl, že výstavba Hedvábné stezky bude příležitostí pro české stavební a železniční firmy, protože základem stezky je vysokorychlostní železnice.

CITIC zvažuje stavbu továrny v Česku. K dohodě by mohlo dojít na česko-čínském obchodním fóru, tvrdí Mynář

Číst článek

Vlivy soukromých firem

BIS také upozornila, že snahy soukromých firem nelegitimně ovlivňovat regulatorní a kontrolní orgány státu i loni poškozovaly ekonomické zájmy Česka. Špatně nastavený systém, z něhož za přihlížení kontrolních orgánů profitovaly soukromé firmy, našla BIS například ve zdravotnictví. Lobbing ovlivňoval i plány v energetice. Zlepšení vidí BIS u zakázek na výstavbu silnic, kde situace na trhu i změna přístupu zadavatelů vedly ke zmenšení prostoru pro kartely.

„BIS identifikovala několik slabých míst, jichž využívali soukromí poskytovatelé zdravotní péče nebo dodavatelé zboží a služeb k vlastnímu finančnímu prospěchu a příslušný státní orgán tento stav přehlížel, neboť takový systém napomáhal udržet finanční stabilitu systému, byť velmi pokřivenou,“ konstatuje zpráva.

Bojovníci v Sýrii

Počet zahraničních bojovníků s vazbou na Českou republiku, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, podle BIS loni stoupl na 11. Dva z nich byli čeští občané. Kontrarozvědka identitu bojovníků sdílí v rámci meziresortní i mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu.

„Hodnocení rizik terorismu se týkalo i Maghrebanů žijících v Česku, a to především proto, že osoby maghrebského původu se hojně podílely na teroristických útocích na evropském kontinentu. Celkově špatná integrace Maghrebanů z nich tvoří snadno radikalizovatelnou část muslimské populace v Evropě, včetně České republiky,“ píše BIS.

Přímou hrozbu útoku na českém území kontrarozvědka nezaznamenala.

Prezident Miloš Zeman loni v lednu uvedl, že v Česku se „potlouká jistý člověk z Maghrebu, který je důvodně podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi“. BIS i vnitro tehdy uvedly, že nemají informace o teroristické hrozbě, hlavu státu kvůli šíření informace kritizovala řada politiků.

Česko a extremismus

Kontrarozvědka se ve zprávě věnuje i výskytu extremismu v Česku. Tradiční političtí extremisté - krajní pravice a levice - jsou v Česku podle Bezpečnostní informační služby v útlumu, jejich stoupenců ubývá a novou generaci oslovují minimálně. Poptávka po jednoduchých a rychlých řešeních zároveň vytváří prostor přitahující i ryzí pragmatiky, kteří se angažují primárně za účelem uspokojení svých osobních cílů, konstatuje BIS.

„Největší riziko působení protiimigračních/protivládních subjektů nadále spočívalo zejména v šíření lživých či manipulativních tvrzení, jejichž cílem bylo kritizovat establishment a přispět k polarizaci a radikalizaci části veřejnosti, což by v krajním případě mohlo vyvolat nedůvěru obyvatel ve stávající systém a vést až k destabilizaci společnosti,“ dodává BIS s tím, že problematickým bezpečnostním aspektem zástupců tohoto spektra zůstala i jejich silná prokremelská orientace.

dbr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme