Rathův advokát: Neprokázalo se, že vzal úplatek. Jeho bytostným zájmem bylo budování kraje
Soud by měl Davida Ratha zprostit obžaloby. V závěrečné řeči to navrhl jeden z jeho obhájců Roman Jelínek. Nepodařilo se podle něj prokázat, že by expolitik manipuloval zakázkami a bral za to úplatky. Jelínek zároveň zkritizoval státního zástupce Petra Jiráta za to, že nezanalyzoval klíčový důkaz případu - odposlechy. Žalobce Rathovi naopak navrhl osm až devět let za mřížemi a propadnutí všeho majetku.
„Nebylo prokázáno, že by Rath obdržel jakoukoliv neoprávněnou výhodu, že by věděl o jakékoliv manipulaci se zakázkami nebo že by se na ní vědomě podílel," vysvětlil Jelínek, proč má soud jeho klienta podle něj zprostit obžaloby.
Jako jednu z jejích největších slabin označil odposlechy, které podle ní Ratha usvědčují z úplatkářství. Policie je nasadila do kanceláře někdejší ředitelky a další obžalované Kateřiny Kottové (dříve Pancové) a do domu, kde Kottová žila s partnerem a dalším obžalovaným Petrem Kottem. Odposlouchávala také telefony Ratha a dalších obžalovaných.
Až devět let, propadnutí veškerého majetku, navrhl žalobce. Rath: Chtěl ze soudu udělat pitomce
Číst článek
'Chybí analýza odposlechů'
„Že se mezi sebou osoby bavily, je nesporné. Že se jedná o zástupce zadavatele, soutěžitele, je také nesporné, ale pro posouzení trestněprávní odpovědnosti je důležité, co si sdělovaly. Které ty informace porušovaly zákon o veřejných zakázkách. Taková analýza nebyla po šesti letech provedena," vytkl Jelínek státnímu zástupci.
Ten Ratha a Kottovy v závěrečné řeči označil za mozky korupčního systému ve Středočeském kraji. Advokát Jelínek ale v závěrečné řeči naopak tvrdil, že "bytostným zájmem těchto osob bylo budování kraje."
Poukázal také na tlak médií. Policie a státní zastupitelství se podle Jelínka ještě před rozhodnutím soudu snažily přesvědčit veřejnost o Rathově vině. „Že policie má moc na někoho vyrobit kauzu, potvrdila osoba nejpovolanější, doktorka Bradáčová," ukázal na spor pražské vrchní státní zástupkyně a bývalého šéfa protikorupční policie Tomáše Martince. Rádio Frekvence 1 zveřejnilo nahrávku, na níž Bradáčová tvrdí, že Martinec a jeho tehdejší útvar na ni chystají kauzu. Vysoce postavený důstojník poté rezignoval.
Nedůvěryhodná Salačová
V závěrečné řeči Rathův advokát v neposlední řadě zpochybnil také svědectví spolupracující obviněné, stavařky Ivany Salačové. Ta jeho podle něj nevěrohodná, protože se dopustila trestné činnosti, jak se sama podnikatelka přiznala. Část jejích výpovědí v přípravném řízení byla podle obhájce vynucená kvůli strachu z vazby a působila dojmem, že byly připraveny.
„Inženýrka Salačová vypovídala jako student, který si vybavoval znalosti, nakonec si vzpomene i na doktora Ratha," popsal advokát. Expolitika však výpověď podnikatelky neusvědčuje, Salačová nikdy najisto neřekla, že převzal úplatek.
Neprůkazné je podle Jelínka i to, že Rath věděl o sedmi milionech v krabici od vína, s níž ho zadržela policie. Advokát argumentoval mimo jiné odposlechem, na němž se Rath s Petrem Kottem baví o vínu.
Žalobce: Rathova vina je nesporná
Podle státního zástupce Petra Jiráta, který přednesl závěrečnou řeč v úterý dopoledne, je však vina Ratha, Kottových a dalších osmi obžalovaných nesporná. „Nastavili systém, kterým soustavně a plánovaně ovlivňovali průběh zadávacích řízení. Kottovi koordinovali a řídili trestnou činnost, sami se jí aktivně účastnili, a to se souhlasem Ratha. Jeho o všech ovlivněných zakázkách informovali a s ním je probírali,“ řekl.
Senát soudce Roberta Pacovského v červenci 2015 Rathovi uložil 8,5 roku vězení za přijímání úplatků v souvislosti s manipulováním veřejných zakázek v regionu. Verdikt následně loni v neveřejném zasedání zrušil odvolací vrchní soud kvůli použitým odposlechům a věc vrátil k novému projednání. Letos se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz.
