Zvláštní školy by podle AI letos neměly přijímat nové prvňáčky

Amnesty International (AI) apeluje na české úřady, aby žádný z budoucích prvňáčků, kteří se letos chystají k zápisu, nebyl umístěný do praktické základní školy. V bývalých zvláštních školách totiž podle studie AI končí nepřiměřené množství hlavně romských dětí, a to neoprávněně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Romské děti (ilustrační foto)

Romské děti (ilustrační foto) | Foto: Jana Šustová | Zdroj: Český rozhlas

Do bývalých zvláštních škol, které jsou určené žákům s lehkým mentálním postižením, chodí třetina romských dětí. Řada z nich přitom postižením netrpí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zvláštní školy by podle AI letos neměly přijímat nové prvňáčky

Podle Amnesty International tak Romové stále čelí překážkám ve vzdělávání na českých školách. Potvrdil to i výzkum organizace.

Jako příklad uvádí AI případ matky šesti dětí Heleny, která se musela přestěhovat z Karviné do Ostravy. Řešila otázku, do jaké školy děti poslat. V Karviné chodily do běžné základní školy.

Helena se rozhodla pro praktickou školu, kam chodí převážně děti s lehkým mentálním postižením. Její příběh vypráví Fotis Filippou z Amnesty International, který se podílel na výzkumu mezinárodní organizace na ochranu lidských práv:

"Poté došlo k vyhodnocení jejich schopností. U všech šesti psychologové diagnostikovali lehké mentální postižení. Nikdo ale už nezkoumal, že v Karviné bylo možné, aby docházely do běžné základní školy, kde měly standardní výsledky."

"Při našich rozhovorech jsme často slyšeli, že na vině jsou rodiče, kteří mají možnost nesouhlasit s umístěním dětí do praktických škol. Jak ukazuje tento případ, je to ale spíše systém, který je špatně nastaven, a je na straně vlády, aby učinila opravná opatření," dodává Fotis Filippou.

Děti často posílají do zvlášních škol rodiče

Jenže jinou zkušenost má ředitelka Ivana Rosová z pražské Základní školy Grafická, která se zaměřuje na integraci romských žáků do běžných základních škol.

"Zažívala jsem opravdu rodiče, které jsem musela přesvědčovat, že mají být pyšní na své dítě, které je svými vrozenými schopnostmi a intelektem dobře na základní škole. Rodiče totiž chtěli přeřadit dítě na zvláštní školu. Odůvodňovali to tím, že tam jejich kamarádi nemusí nic dělat a že mají celkem pohodový život," popisuje Rosová svou zkušenost.

Školní poradny, které vystavují doporučení, aby dítě šlo do zvláštní školy, by se podle Amnesty International měly víc zaměřit na sociální specifika Romů. Podle ředitelky pražské pedagogicko- psychologické poradny Václavy Masákové by se měli zapojit hlavně sociální pracovníci.

"Tam bych viděla daleko důležitější službu ve smyslu péče sociálních pracovníků, to znamená orgánů sociálně právní ochrany dítěte, kteří by měli dbát na to, aby se dítě vyvíjelo optimálně. Na pravidelnost si musí zvyknout především právě v takových případech spíš rodina než dítě," podotkla Masáková.

Ministerstvo tvrdí, že se snaží situaci zlepšit

Zavést opatření proti diskriminaci romských žáků na školách uložil Česku před dvěma lety Evropský soud pro lidská práva. Tehdy dal zapravdu skupině romských žáků a žákyň, že je Česká republika nepřímo diskriminovala ve vzdělávání.

Ministerstvo školství už opatření zavedlo. Podle náměstkyně ministryně Kláry Laurenčíkové ale výsledky nebudou vidět hned. Na školy kromě jiného posílá metodický pokyn.

"Naším hlavním cíle, proč metodické doporučení vzniklo, je právě zabránit další segregaci a diskriminaci romských dětí a posílení jejich šancí uspět v rámci hlavního vzdělávacího proudu," připomněla Laurenčíková.

Martin Hromádka, Klára Bílá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme