Zvolením nového prezidenta začne téměř šestitýdenní období dvojvládí
Bez ohledu na výsledek první přímé volby hlavy státu bude mít Česko hned dva prezidenty. Ten nově zvolený si ale příliš neodpočine. Bude si muset co nejrychleji vybrat svůj prezidentský tým, nechat se vyfotit na oficiální portrét a vyřídit si diplomatický pas. To jsou jen některé z prvních úkolů, které po sečtení výsledků budou čekat na nového prezidenta čekají.
Zavedení přímé volby sebou přineslo i unikátní situaci. Česko totiž bude mít až do začátku března, kdy nová hlava státu složí slib na společné schůzi obou parlamentních komor, dva prezidenty.
„Nově zvolený prezident bude 11. prezidentem v historii Československa a České republiky. A když se podíváte na jeho předchůdce, tak buď ve funkci zemřeli, nebo abdikovali,“ říká bývalý šéf protokolu prezidenta Václava Havla a Václava Klause Miroslav Sklenář.
Co bude následovat bezprostředně po první přímé volbě prezidenta, zjišťovala redaktorka Martina Spěváčková
Miroslav Sklenář dodává, že v roce 2003 mezi ukončením mandátu prezidenta Havla a počátkem platnosti mandátu prezidenta Klause byla republika měsíc bez prezidenta. Situace, kdy bude mít země prezidenty dva, je tak mimořádná a nová a nutně s sebou nese mnoho otázek.
Nově zvolenému prezidentovi v prvních dnech budou přicházet gratulace od politiků z Česka i zahraničí.
„Většinou se to odehrává buď diplomatickou nótou, telegramem, ale někteří známí budou chtít blahopřát telefonicky. Tam je pak otázka, někdy je potřeba tlumočení, takže domluvit,“ konkretizuje formu gratulací Sklenář.
Nově zvolený prezident by si podle Miroslava Sklenáře měl co nejdřív složit svůj vlastní tým lidí, který by měl především v prvních dnech řešit všechny potřebné záležitosti od změny poštovní známky, prvních zahraničních cest až po přípravu inaugurace.
„Otázka, jestli nepozvat zahraniční hlavy státu minimálně sousedních zemí. To bylo naposledy v roce 1993, když byl Václav Havel poprvé zvolen prezidentem České republiky,“ uvažuje Miroslav Sklenář.
Češi mají poslední možnost zvolit svého prezidenta. Volební místnosti se otevřou v 8 hodin
Číst článek
Nová hlava státu se také bude muset rozhodnout, ve které části Pražského hradu bude úřadovat.
„Většina prezidentů sídlila v jiných prostorách. Už Beneš seděl jinde než Masaryk a takhle to pokračovalo celou dobu,“ říká Miroslav Sklenář a dodává, že další otázkou je bydlení. Například prezident Havel bydlel mimo areál Hradu.
Osobnost nového prezidenta se také s největší pravděpodobností podepíše na podobě Hradu. Sklenář připomíná Masarykovo pozvání architekta Plečnika, Havlovu spolupráci s architektem Šípkem či Klausovu proměnu zahrad.
„Prezident může velmi, velmi ovlivnit, co se bude na Hradě dít. Je to otázka, jak třeba Hrad pronajímat pro komerční účely,“ připomíná Miroslav Sklenář.
Václav Klaus by pak měl předat svému nástupci také klíče od korunní komory, kde jsou uloženy korunovační klenoty.
Povede přímá volba k navýšení pravomocí?
Novou hlavu státu si Česko volí na pět let. Přímá volba ale do jeho pravomocí nezasáhne. Neformální vliv prezidenta však není zanedbatelný.
„Vznikne logický rozpor mezi tím, jakou má u nás prezident neformální roli, a tím, že bude volen přímo lidem, a mezi jeho stále nevýraznými pravomocemi. Myslím, že má pravdu Petr Pithart, který byl odpůrce těchto ústavních změn, že to zákonitě povede k napětí a bude tlak na navyšování i zákonných pravomocí prezidenta,“ připomněl politolog Pavel Kopecký
Významnou pravomocí prezidenta je jmenování členů Bankovní rady České národní banky nebo jmenování předsedy vlády. Prezident také senátu navrhuje ústavní soudce a jmenuje předsedy krajských soudů a velvyslance.
