Zvýšení platů ústavních činitelů se možná politiků týkat nebude
Vláda nechá rozhodnutí o tom, jak by se měly v příštím roce zvyšovat platy ústavních činitelů - kam patří soudci nebo poslanci - na parlamentu. Do sněmovny pošle pět variant výpočtů. Kabinet tvrdí, že platy politiků musí zvýšit kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. Jeho předseda Pavel Rychetský ale Radiožurnálu řekl, že verdikt se týkal pouze mezd soudců a není argumentem pro zvyšovaní platů politiků.
„Kdyby nebylo tohoto rozhodnutí, vláda by se vůbec platy nezabývala s tím, že předpokládáme, že tento návrh bude poslán do sněmovny pouze jako legislativní nosič a výsledná verze bude i ve vazbě především na platy soudců zpracována na základě politického kompromisu napříč politickým spektrem,“ řekl premiér.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes Radiožurnálu sdělil, že se verdikt týkal výlučně soudců obecných soudů. „Nikoli ostatních ústavních činitelů ani soudců Ústavního soudu,“ zdůraznil Rychetský.
Problematiku kolem platů ústavních činitelů shrnul v Odpoledním Radiožurnálu Petr Medek
Nečas to odmítl komentovat. Vláda ale připouští, že by se platy soudců a politiků mohly řešit zvlášť s tím, že mezd politiků by se navýšení od příštího roku netýkalo. Premiér se ale obává, že právě soudci by byli proti.
„Paradoxně ze svých zkušenostní z jednání s představiteli soudcovského stavu mohu potvrdit, že jestli někdo zuřivě trvá na tom, aby všechny platy ústavních činitelů byly svázány do jednoho zákona, tak jsou to právě soudci.“
Nečas tvrdí, že vláda navyšovaní platů neměla v úmyslu a má s ním problém. „Je to krok vynucený rozhodnutím Ústavního soudu. Vláda nikdy neměla v úmyslu se k tomuto do roku 2014 vrátit a nadále setrvává ve svém názoru, že i soudci by měli podléhat stejnému režimu jako všichni ostatní občané této země. To znamená, že když stát šetří, tak i tato příslušná položka je škrtnuta,“ dodal.
S navyšováním platů nesouhlasí ani opoziční sociální demokracie. „Nepodporujeme vládní návrh. Dnes rozhodně není čas na žádné navyšování platů ústavních činitelů,“ myslí si místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
Rozhodne se v září
Podle návrhu novely by si mohli od příštího roku polepšit soudci, státní zástupci, ministři, poslanci, senátoři a europoslanci. Plat by se jim totiž měl počítat z vyšší částky. Základem by místo nynějšího 2,5násobku průměrné mzdy mohl být 2,7násobek.
Například platy řadových poslanců, kteří nejsou zároveň členy výborů nebo nejsou ve vedení sněmovny, by se tak zvedly o 10 tisíc korun, tedy z 55 na 66 tisíc. U prezidenta by to znamenalo zvýšení platu o zhruba 40 tisíc.
Platy a náhrady politiků jsou trnem v oku veřejnosti po celém světě
Číst článek
To ale zatím není jisté. Ministři totiž do sněmovny posílají celkem pět variant navýšení koeficientů pro výpočet budoucích vyšších mezd ústavních činitelů. Varianty počítají s 2,51násobkem až více než trojnásobkem. Poslanci by o tom měli jednat zřejmě na zářijové schůzi.
Pokud by novela začala platit tak, jak ji předložil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09, stálo by to rozpočet příští rok asi o 576,7 milionu korun více.
