‚Berte nás vážně‘, vzkazují protestující z berlínského kempu

Nedaleko berlínského hlavního nádraží vyrostl kemp aktivistů takzvaného hnutí 99 procent. Podobně jako ve stovce dalších světových měst i v Berlíně se dali dohromady lidé, kteří chtějí bojovat proti narůstající moci bank a za více demokracie.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kemp aktivistů nedaleko berlínského hlavního nádraží

Kemp aktivistů nedaleko berlínského hlavního nádraží | Foto: Klára Stejskalová

Místo je v létě oblíbeným cílem novinářů i turistů, teď se pláž na břehu Sprévy změnila na stanový tábor. Už z dálky se ozývá hudba, jejíž text je obžalobou chování bank. Plot zdobí nejrůznější slogany. Například „Yes, we camp“ - heslo Baracka Obamy se dožilo další variace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stanové městečko v Berlíně navštívila i zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová

V kempu je momentálně asi kolem 30 stanů. Jeden z nich patří Elke Bergman. „Hezké na tom je, že to není nijak organizované, nemá to žádného vůdce, žádnou strukturu."

Má to ale vůbec nějaký smysl? Co si Elke od tohoto protestu slibuje? Že místní kempaře pozve Angela Merkelová do nedaleké budovy kancléřství?

„Ne, ani jí osobně netoužím poznat. Chceme, aby začali brát naše hnutí vážně. Skutečně myslím, že 99 procent lidí na světě stále více chudne, trpí, zatímco to jedno procento nejbohatších stále více bohatne. Ten systém se musí změnit."

Teploty už v noci klesají pod nulu, kempování v mrazu na písku není zrovna lákavou představou. Co vedlo Elke opustit teplo domova a zapojit se do protestu?

Kemp zdobí transparenty s nejrůznější slogany | Foto: Klára Stejskalová

„Mně se ta forma protestu velmi zalíbila. Ve srovnání s většinou světové populace se mi vede velmi dobře a myslím, že lidé jako já musí převzít odpovědnost. Ti, kterým se žije zle, nemají ty možnosti ani sílu,“ soudí berlínská galeristka, která stihla už za pár nocí strávených v kempu pořádně nastydnout.

„Ale není to tak špatné, chceme zůstat, než se něco změní." Elke se zapojuje do škrábání brambor, v obřím kotli se už vaří voda. Při společném stolování pak aktivisté chtějí debatovat nad tím, jak dál pokračovat v boji za lepší životní podmínky.

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme