Britští doktoři stávkují. Nelíbí se jim změny v systému penzí
Ve vyhrocené atmosféře slovních výpadů se dnes britští doktoři rozhodli stávkovat. Plošné přerušení práce lékařů zažívá Británie poprvé od roku 1975. Jádrem sporu je otázka, kolik by si sami lékaři měli přispívat na penzi.
K akci se přihlásilo 80 procent členů Britské zdravotnické asociace (BMA).
Rozhodli se poskytovat pouze naléhavou pomoc, plánované operace třeba kolenních nebo kyčelních kloubů budou muset počkat. Odloženo má být podle odhadů okolo 30 tisíc operací.
Ke stávce se připojili i praktičtí lékaři, ale i oni mají v omezené míře vykonávat svou praxi. Předpokládá se, že většina objednaných pacientů zůstane raději doma.
Důvody protestu britských lékařů zmínil ve Světě o desáté zpravodaj ČRo Milan Kocourek
Jsou i lékaři, kteří s protestem nesouhlasí a demonstrativně se rozhodli vystoupit z BMA.
Stávkujícím lékařům se nelíbí, že návrh vládní reformy důchodů od nich vyžaduje, aby přispívali mnohem více než ostatní státní zaměstnanci, i ti s vyššími výdělky.
Lékaři nyní vydělávají okolo 120 tisíc liber ročně, v přepočtu 3,6 milionu korun a z toho si platí na důchod. Další přivýdělky mohou získat prací večer nebo o víkendech. Mají momentálně nárok na odchod do důchodu v 60 letech, kdy dostanou jednorázovou platbu 140 tisíc liber plus důchod 48 tisíc liber ročně.
Podle navrhované reformy budou od roku 2015 pracovat do 68 let a přispívat mají více než dosud na vyšší důchod.
Britský ministr zdravotnictví Andrew Landsley uvedl, že důchody pro lékaře stojí státní pokladnu 66 miliard liber ročně a lékaři přispívají jen 17 miliard, což je prý neudržitelné. Lékaře popudil jeho výrok, ve kterém je nazval „chamtivci odtrženými od reality“.
Podle nich naopak Lansley není schopen ani ochoten naslouchat jejich požadavkům.
