'Co s námi bude?' ptají se po brexitu Gibraltařané. Na návrat do Británie ale nepomýšlí
Už týden žijí obyvatelé Gibraltaru v nejistotě, co s nimi bude dál. 96 procent z jeho 30 tisíc obyvatel před týdnem hlasovalo pro setrvání Velké Británie v Evropské unii, jejich krajané ale rozhodli jinak. Gibraltařané se teď ptají, jaké budou jejich další vztahy se Španělskem, které je obklopuje. Týká se to i malého města na jižním cípu Pyrenejského poloostrova. Tamní lidé jsou ale plní odhodlání.
Steven pracuje v pojišťovnictví, jednom z odvětví, které kvetou na Gibraltaru. Ale teď neví, co ho čeká. Sice skoro všichni v této bývalé britské kolonii hlasovali pro pokračování členství Británie v unii, ale teď cítí velkou nejistotu. Bojí se toho, že Španělé splní své sliby a budou chtít nad Gibraltarem uplatňovat svou moc.
„Už se to stalo jednou. Na celých 16 let v sedmdesátých letech zavřeli hranici. Ačkoli už k tomu nebudou nucení Evropskou unií, bude tu globální nátlak, aby nás neblokovali. Ale mohou udělat život mnohem složitější lidem, kteří přecházejí hranici. Mohou žádat víza, pro pracovníky může platit zákaz pracovat tady,“ uvažuje Steven.
Po britském referendu není jasné, jaké budou vztahy Gibraltaru vůči Španělsku, které je obklopuje. Tamní lidé jsou ale plní odhodlání. Natáčel tam Pavel Novák.
„I kdyby hranici nezavřeli, mohou nás izolovat. Přes hranici přechází 10 tisíc lidí každý den na Gibraltar za prací. Na druhou stranu Španělsko by ale zase mělo problém s nárůstem nezaměstnanosti v obcích u Gibraltaru,“ poznamenává.
Steven a Helene žijí v Gibraltaru už tři roky. Přistěhovali se z východního Londýna. V Gibraltaru se jim líbí, ale vědí, že tato země je značně závislá na svém nejbližším okolí.
„Není tu všechno, co bychom potřebovali k životu. Není tu žádné zemědělství a to už od 2. světové války. Když posledně zavřeli Španělé hranici, měli jsme velmi dobré vztahy s Marokem a všechno se nám sem dováželo loděmi. Ale samozřejmě byla velká prodlení. Předpokládám, že za všechno, co by se dováželo po pevnině, by se platilo velké clo. Už teď je všechno dovážené o 20 procent dražší než v Británii. Stálo by to tedy ještě víc. Asi bychom nestrádali, ale všechno bychom dostávali později než obvykle,“ naznačuje Helene.
Současně ale dodává, že neuvažují o tom, že by se vraceli do Británie. „Máme tam rodinu, která nám chybí. Ale tohle je skvělé místo. Má úplně jiný, unikátní životní styl. Někdy říkám, že Gibraltar je vesnice ve městě a město na venkově. Máte tu všechno, co potřebujete. Nemusí se odsud hnout. Španělsko je hezké a Británie taky, ale tady je od každého kousek,“ vysvětluje.
Paní Helene už stačila za tři roky poznat, že Gibraltařané mají velmi aktivní přístup k řešení problémů. Vždy najdou nějakou cestu, jak si poradit. Mají zkušenosti s přístupem Španělska. Nenechají se udolat, ale povstanou ještě silnější.
Na pikniku v Commonwealth parku nedaleko přístavních doků vypadá rodina Stevena a Helene z Londýna spokojeně a na cestu zpět na Britské ostrovy nepomýšlí.
