Generál Mladič by si měl v Haagu vyslechnout obvinění z genocidy
V Haagu má dnes začít proces s bývalým bosenskosrbským generálem Ratko Mladičem. Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ho obviňuje z genocidy a deseti dalších válečných zločinů. Podle obhájce je ale Mladič v tak špatném zdravotním stavu, že se soudu nemůže zúčastnit. Dnes zcela jistě rozsudek nepadne a proces se potáhne ještě řadu měsíců a možná i let. Přesto je jeho začátek významným mezníkem a to zejména pro příbuzné obětí zmiňovaného masakru ve Srebrenici.
Hlavní žalobce haagského tribunálu Serge Brammertz aktualizoval Mladičovu obžalobu z roku 1995. Brammetz ho viní z genocidy a zločinů proti lidskosti.
Mladičovým cílem bylo podle obžaloby trvalé odstranění bosenských muslimů a Chorvatů z těch území Bosny a Hercegoviny, která si nárokovali Srbové. Chtěl toho docílit šířením teroru mezi obyvateli Sarajeva, které nechal ostřelovat. Dále pak vyhlazením bosenských muslimů ve vesnici Srebrenica.
Během tříletého ostřelování bosenského hlavního města Sarajeva z okolních kopců zemřely tisíce lidí. Ve Srebrenici kolem 8 000 bosenských muslimů. Obžaloba viní Mladiče i z toho, že bral jako rukojmí spolupracovníky OSN.
Obhájce Miloš Šaljič tvrdí, že bývalý bosenskosrbský velitel trpí rakovinou lymfatických žláz, ze které se lečí už od roku 2009. V tom samém roce Ratko Mladič v bělehradské nemocnici údajně podstoupil operaci a poté prodělal chemoterapii.
Šaljič krátce po zatčení Mladiče ve čtvrtek minulého týdne prohlásil, že Mladič utrpěl infarkt a jedna jeho ruka je zcela nehybná. To vše ho vede k závěru, že na soudní proces v Haagu nemá Mladič dost síly.
Naproti tomu namítá zástupce srbského hlavního prokurátora Bruno Vekarič, že informace o Mladičově rakovině jsou smyšlenky a předložené dokumenty falzum. Podle Vekariče nic nebrání tomu, aby se Mladič ze svých zločinů zodpovídal.
Zločinů se nedopouštěli jen Srbové
V letech 1995 a 1996 byl v Bosně a Hercegovině jako velitel prvního kontingentu české armády v rámci mezinárodních jednotek generál Jiří Šedivý. Podle něj šlo o závažný etnický konflikt, ve kterém se nenáviděly všechny tři entity:
„Pokud existovalo spojenectví mezi Bosňáky a Chorvaty, byl to takový „sňatek z rozumu“. Nenávist byla hodně hluboká a pro náš kontingent bylo velmi těžké znesvářené strany sbližovat.“
Hlavním bodem obžaloby proti Mladičovi je genocida 8000 bosenských muslimů v Srebrenici. Oblast přitom byla pod přímou ochranou mezinárodních jednotek. Podle Šedivého byli vojáci OSN bezzubí:
„Drtivá většina mandátů udělovaných radou OSN byla tak bezzubá, že vojáci měli málo práva zasáhnout se zbraní v ruce při páchání různé trestné činy včetně případů vražd a genocidy.
Mezinárodní společenství se z masakru ve Srebrenici poučilo a předalo odpovědnost NATO. Podle Šedivého to byl počátek řešení konfliktu v letech 1995 – 1996.
Srbsko často poukazuje na to, že až dvě třetiny obviněných v Haagu jsou právě Srbové, a že se při hodnocení válek na Balkáně neměří všem stranám stejným metrem.
„V každém regionu byl někdo, kdo se dopouštěl genocidy a vražd. Nebyli to pouze lidé na straně srbské, ale byli to i Chorvati nebo Bosňáci. Viníci byli i na ostatních stranách, nejen na srbské, ale hlavní motor genocidy byli bohužel srbští vojáci a nacionalisté,“ dodává Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu.
