Hranice v Brenneru se přece nezavře, ujišťoval v Praze rakouský prezident Fischer
Příští týden čeká Rakušany první kolo prezidentských voleb. Stávající hlava státu - Heinz Fischer -zastává úřad 12 let. Za tu dobu se změnila řada věcí v Rakousku i v sousedních státech včetně Česka. Poslední oficiální cesta Heinze Fischera vedla právě do Prahy a během návštěvy poskytl rozhovor Českému rozhlasu a televizi ORF.
Rakouský prezident se v rozhovoru nevyhnul ani tématu plánovaného zavedení hraničních kontrol v Brennerském průsmyku. V místě mezi horami širokém jen několik set metrů do konce května přibude nová hala překrývající dálnici a možná i hraniční plot. Vídeň tak chce omezit počet migrantů, kteří by tudy mohli do Rakouska přijít z Itálie. Úvodem rozhovoru ale Heinz Fischer shrnul svou politickou dráhu.
„Na žádné zahraniční cestě se nic nepokazilo. Někdy to šlo lépe, jindy hůře. Od některých zemí se zkrátka odlišujeme víc kulturně i ekonomicky. Žádnou návštěvu bych ale neškrtnul, a to jich bylo opravdu hodně.“
A byly mezi nimi i kontroverzní cesty. Třeba minulý týden přijal Heinze Fischera v Moskvě Vladimir Putin, ruského prezidenta naopak ten rakouský přivítal ve Vídni v roce 2014, jen čtvrt roku po ruské anexi Krymu.
Rakouský prezident Heinz Fischer v úvodu rozhovoru pro ČRo a ORF shrnul svou politickou dráhu
Rakouská média tehdy Heinze Fischera i kancléře Wernera Faymanna kritizovala za přílišnou vstřícnost vůči Rusku. Prezident Fischer se hájil tím, že chce udržet všechny komunikační kanály směrem k Moskvě otevřené, a prezentoval Rakousko jako pomyslný most mezi východem a západem.
„Zažil jsem hodně emotivních momentů, viděl jsem chudobu, viděl jsem, co dokáže válka, třeba i občanská - jako naposledy v Kolumbii. Když se hromadně porušují lidská práva, když se ničí památky nedozírné ceny. Viděl jsem krajany, kteří museli odejít z vlasti, a pláčou, když na to jen pomyslí,“ řekl prezident Fischer při vzpomínce na nedávnou cestu do Kolumbie.
Setkal se tam s 95letou emigrantkou, která začátkem 2. světové války utekla z Rakouska před nacismem, a dnes jí patří jedna z největších soukromých knihoven německé literatury.
Podobné příběhy Heinz Fischer během svého prezidentství vyhledával opakovaně, a to nejen v cizině. Veřejně třeba ocenil humanitární organizace a dobrovolníky, kteří se loni v Rakousku postarali o statisíce uprchlíků mířících do Evropy.
Rakousko se připravuje na zavedení hraničních kontrol v Brennerském průsmyku
Číst článek
Právě téma migrace provázelo Heinze Fischera i při jeho návštěvě Prahy. Přijel zrovna ve chvíli, kdy Rakousko začalo připravovat hranici s Itálií v Brennerském průsmyku na možné obnovení hraničních kontrol kvůli uprchlíkům.
„Ta hranice se přece nezavře, to v Brenneru ani nejde. Také letos tudy projdou statisíce lidí a tuny zboží. Rakousko musí ale lépe kontrolovat, kdo přichází do země, a pouštět jenom ty, kteří mají buď právo na mezinárodní ochranu, nebo mají platné vízum. Úplné utěsnění hranice si ale neumím představit,“ prohlásil Heinz Fischer.
I tahle jeho diplomatická odpověď dokazuje, jaký byl prezident. Tlumil napětí, vyvažoval společenské rozdíly, klidnil náladu v zemi, nehrál si s ústavou a politiky usměrňoval spíš v zákulisí. To jsou zásluhy, které Heinzi Fischerovi za dobu jeho prezidentství většinou přisuzují rakouští komentátoři.
Při návštěvě Česka si Fischer pochvaloval, jak se zlepšila česko-rakouská komunikace v oblasti jaderné energie, která vzájemné státy obou zemí dlouho zatěžovala. Oznámil taky dokončení společné česko-rakouské učebnice dějepisu příští rok.
O nástupci Heinze Fischera nejspíš rozhodne až druhé volební kolo na konci května. Favoritem průzkumů je zatím bývalý šéf rakouských Zelených Alexander van der Bellen.
