,Jsem jedním z 35 spolužalobců v procesu s Demjanjukem'
Za mimořádného zájmu veřejnosti i médií začal v Mnichově soud s Johnem Demjanjukem. Má jít o jeden z posledních velkých procesů s údajným nacistickým válečným zločincem. Soud s bývalým dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibor je v několika bodech naprosto ojedinělý.
Unikátní je konstrukce obžaloby i pětatřicet spolužalobců z řad holandských Židů. Jejich blízké měl Demjanjuk pomoci zavraždit.
S jedním z 35 žalobců natočil v Mnichově exkluzivní rozhovor zpravodaj Jiří Hošek.
Psal se 18. květen 1943, když mladá holandská Židovka Emmy Cortissosová usedla do transportu ze sběrného tábora Westerbork do Sobiboru. V zoufalství vyhodila z jedoucího vlaku dopis adresovaný jejímu manželovi a čtyřletému synovi Rudiemu. O několik dní později její život vyhasl v jedné ze sobiborských plynových komor.
"Dopis opravdu dorazil k otci domů, i když musel být coby adresát uvedený někdo jiný. Nějaký neznámý člověk to psaní našel a donesl na poštu. Maminka psala, že jedou směrem na východ do pracovního tábora. ,Budeme určitě muset tvrdě pracovat, ale musíme přežít,' tvrdila. ,Pozdravuj celou rodinu, mysli na tohle a na támhle to...' Prostě normální dopis. Neměla ani nejmenší tušení, co se má stát," říká se slzami v očích dnes sedmdesátiletý bývalý honorární konzul České republiky v Rotterdamu Rudie Cortissos.
Vzpomínek se nezbavil
Cortissos prožil úspěšný život ve farmaceutické branži, procestoval celý svět, založil rodinu. Vzpomínek na maminčinu smrt i na celý fenomén holocaustu se za celá dlouhá léta zbavit nedokázal. V zubařském křesle musí myslet na vytrhané zlaté korunky Židů; asociace vyvolává zapnutí plynového sporáku i pouhý pohled na sprchovou baterii.
"Připravil jsem si řeč, kterou přednesu před soudem. Budu mluvit německy, aby mi všichni rozuměli, protože tam pro přihlížející nebude tlumočník. Zaprvé chci sdělit, že to, co se stalo našim rodinám, pořád žije v našich srdcích. Neřekl bych, že trpíme, ale prostě na to stále myslíme. Představte si, že by zavraždili Vaši matku. Poslali by ji do plynové komory, připravili by ji o vlasy, vytrhali jí zlaté zuby a pak by ji spálili. To se s vámi vleče. Bude to pro mě taky příležitost varovat svět, co se může znovu opakovat a jací lidé dokážou být."
Pan Cortissos, potomek portugalských sefardských Židů, je jedním z pětatřiceti spolužalobců v procesu s Johnem Demjanjukem. Jde v podstatě bez výjimky o holandské Židy, jejichž blízké měl obžalovaný pomoci v sobiborských komorách zplynovat. Rudie Cortissos cítí už teď značné zadostiučinění.
'Konečně můžu něco udělat'
"Do určité míry mě uspokojilo už Demjanjukovo vydání ze Států a jeho obžaloba. Ale mnohem víc pro mě znamená, že podle německého práva můžu vystupovat jako spolužalobce. Tím pádem mohu něco konkrétního udělat svýma rukama nebo svými ústy, v tomto případě," uvádí Holanďan, jehož do bavorské metropole, která v nacistické historii sehrála významnou úlohu, doprovodila manželka.
"Musím říct, že je velmi zvláštní pocit být tady v Mnichově. Když jsem ale přistál na letišti, cítil jsem se jako v Singapuru nebo ve Washingtonu; neviděl jsem žádný německý vliv. Nezapomínejme, jak moc se Německo změnilo, jak se změnilo jeho obyvatelstvo i celá situace. Přístup celého lidstva se v posledních šedesáti letech změnil. Je to úplně jiný svět. Jsem víc v klidu, než kdybych tohle všechno musel zažívat třeba před čtyřiceti lety.
