'No-go' zóny? Nic takového nemáme. Spíš 'go-go' zóny, říká švédský policista
Označení „no-go“ zóny se vžilo pro městské části, kde místo zákona vládne už jenom zločin a není bezpečné do nich chodit. Podle šéfa švédské policie, pod kterého tři takto označené oblasti spadají, je to nesmysl. V rizikových městských částech je policistů naopak více a situace v nich se pomalu zlepšuje, informuje Sveriges Radio.
Když švédská policie před několika lety vyčlenila zhruba 50 oblastí, kterým je potřeba věnovat větší pozornost, skončily s označením no-go zóny.
Tři z nich na jihu Stockholmu, označené za obzvláště rizikové, má na starosti velitel místní policie Erik Åkerlund. Ten považuje vyčlenění rizikových oblastí za užitečné a potřebné. Jejich označení za „no-go“ zóny, tedy za oblasti (často spojované s migrací), do kterých nevkročí policie a je tam proto neradno chodit, ho překvapilo.
Proti násilí na policistech zakročíme, slíbila francouzská vláda. Reagovala tak na protesty
Číst článek
„Pro mě jsou to spíš go-go zóny, kde pracujeme,“ vysvětluje. Do vytyčených oblastí podle něj policie poslala dvojnásobek svých pracovníků. Ví prý o městských částech v jiných evropských zemích, do kterých policie opravdu raději nechodí, podle něj to ale není švédský případ.
Jeho slova potvrzuje i Ambreen, který v jedné z velmi rizikových oblastí pracuje. „Začátkem minulého roku se dělo několik věcí a vykrádala se klenotnictví. V každodenním životě je to ale úplně v pořádku,“ řekl švédskému rádiu.
V průzkumu z roku 2016 prohlásilo 46 procent respondentů, že se v oblastech Hallunda a Norsborg cítí bezpečně. To je oproti letům 2015 a 2014 nárůst, pořád ale neodpovídá jiným částem hlavního města. „Čísla jsou nízké v porovnání s jinými částmi Stockholmu, pomalu ale rostou,“ řekl pro švédské rádio Tomaj Keyvani, který spolu s úřady pracuje na rozvoji oblasti.
Označení za „no-go“ zóny podle něj vyvrací i zájem developerů o stavbu obytných domů právě v zmiňovaných částech města.
