'Odhodili veškerý ostych.' Východní Evropa zrodila populisty, kteří otřásají Evropskou unií, píší komentátoři

Komentátoři – a nejen ti evropští – předpovídají, že vrcholná schůzka 27 lídrů v Bratislavě doutnající problémy a plíživé trendy ze stolu jen tak nesmete. „Evropská unie nikdy nebyla zcela homogenní, ale současné politické střety a zejména pak imigrační krize mohou vést k jejímu dalšímu rozdělení. Takže nejen Sever a Jih, ale napříště i Východ,“ píše na serveru Bloomberg View novinář Leonid Beršidskij.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maďarsko podle premiéra Orbána nemá dost žiletkového drátu | Foto: Reuters

Jak dodává, formující se východní křídlo může unii poznamenat zcela zásadním způsobem. Stačí jen připomenout nedávné setkání dvou, v regionu velmi aktivních a velmi hlasitých, vůdců, předsedy polské strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského a maďarského premiéra Viktora Orbána v polské Krynici. Oba politici tam otevřeně prezentovali snahu o změnu poměrů. Orbán mluví o „kulturní revoluci, Kaczyński s ním souhlasí a volá po „převzetí iniciativy“.

Jak Beršidskij píše, Orbán a Kaczyński odhodili veškerý ostych. Lichotili si navzájem a chlubili se chutí a vůlí postavit se unii, kterou v jejich očích reprezentuje hlavně Německo. Západní politici jsou podle maďarského premiéra a šedé a mocné eminence současného polského establishmentu krátkozrací, žijí v zajetí starých schémat a nedokážou reagovat na současné, Evropu devastující hrozby. „A takoví my nejsme,“ prohlašuje sebevědomě Orbán.

Krize EU si na summitu v Bratislavě žádá revizi základních principů, tvrdí Financial Times

Číst článek

Ideologie z Východu

Na východě Evropské unie se tak začíná formovat zřetelný ideologický program. Jeho součástmi jsou posílení vlivu vlád na domácí ekonomiky na úkor nadnárodních firem, výsměch liberálním myšlenkám a obrana národních zájmů, údajně oslabovaných migrací.

Východ také prosazuje další rozšíření unie. To by, hlavně díky příchodu zemí jako je Srbsko, podle serveru Bloomberg posílilo jeho vliv, vybudování společné armády a nekompromisní obranu vnějších hranic. Zároveň by tato iniciativa vedla k oslabení bruselských struktur ve prospěch národních parlamentů.

Kým jsme po komunistech?

Postkomunistickým zemím trvalo dvě desetiletí, než se rozhodly, kým jsou, a dospěly takřka k jednomyslné definici. Jsou to státy založené na silné národní tradici a vlastních zájmech. Nacionalismus se v každé zemi projevuje trochu jinak. Poláci jsou silně protiruští, Maďaři a Slováci mnohem méně, ale podobnosti jsou silnější než rozdíly. Všichni chtějí decentralizovanou Evropu nepřátelskou vůči všemu, co přichází zvenčí.

Schůzka lídrů zemí V4 a Německa ve Varšavě. Na snímku zleva slovenský premiér Fico, německá kancléřka Merkelová, polská premiérka Szydlová, maďarský ministerský předseda Orbán a český premiér Sobotka | Foto: Reuters

Orbán a Kaczyński teď sázejí na brexit. Vidí v něm velkou příležitost. Starší a hospodářsky vyspělejší unijní státy se neodváží bouchnout do stolu, i kdyby sebevíc chtěly. Doposud na žádnou ze zmíněných zemi nedopadly unijní sankce, a to navzdory všem bruselským, hrozivě znějícím výhradám k jejich neortodoxním názorům na demokracii. Jediné, na čem vůdcům, jako jsou Kaczyński a Orbán, záleží, je to, aby své země řídili víceméně tak, jak se jim zlíbí, píše Leonid Bešidskij a dodává:

Zmíněné východní křídlo ovšem s radostí přijímá výhody federalismu a solidarity, a to zejména když dojde na unijní dotace. Polsko je s více než třinácti miliardami eur po Španělsku a Francii třetím největším příjemcem unijní pomoci, Maďarsko s dotacemi ve výši více než pěti a půl miliardy inkasuje dvakrát tolik co Nizozemsko. „My tady, na východ od Berlína, přece dobře víme, že to je naše svaté právo,“ prohlašují ve Varšavě a v Budapešti.

Vylučte Maďary z EU, požaduje lucemburský šéf diplomacie. Kvůli vztahu země k uprchlíkům

Číst článek

Fakty se nechlubí

Čím už se ale například v Maďarsku nechlubí, jsou fakta z nedávno zveřejněných dokumentů. Z nich vyplynulo, že jeden ze dvou Orbánových bratrů spoluvlastní firmu, která pravidelně získává, prostřednictvím systému spravovaného vládou, unijní granty. A nejinak je tomu i v případě několika premiérových politických spojenců, podotýká komentátor Beršidskij a pokračuje:

Zatímco rozdělení Evropské unie na jižní a severní křídlo je více méně historické a vyplývá z odlišných tradic a životního stylu populace, vznik populistického východu je novou výzvou. Zatím je ale těžké předvídat, zda nacionalismus a pohrdání evropskými hodnotami a institucemi už na východě kontinentu zakořenily natrvalo, či zda jde, o sice alarmující, nicméně pouhou epizodu, uzavírá svůj komentář pro server BloombergView novinář Leonid Beršidskij.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

ČRo Plus Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru