'Odhodili veškerý ostych.' Východní Evropa zrodila populisty, kteří otřásají Evropskou unií, píší komentátoři
Komentátoři – a nejen ti evropští – předpovídají, že vrcholná schůzka 27 lídrů v Bratislavě doutnající problémy a plíživé trendy ze stolu jen tak nesmete. „Evropská unie nikdy nebyla zcela homogenní, ale současné politické střety a zejména pak imigrační krize mohou vést k jejímu dalšímu rozdělení. Takže nejen Sever a Jih, ale napříště i Východ,“ píše na serveru Bloomberg View novinář Leonid Beršidskij.
Jak dodává, formující se východní křídlo může unii poznamenat zcela zásadním způsobem. Stačí jen připomenout nedávné setkání dvou, v regionu velmi aktivních a velmi hlasitých, vůdců, předsedy polské strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského a maďarského premiéra Viktora Orbána v polské Krynici. Oba politici tam otevřeně prezentovali snahu o změnu poměrů. Orbán mluví o „kulturní revoluci, Kaczyński s ním souhlasí a volá po „převzetí iniciativy“.
Jak Beršidskij píše, Orbán a Kaczyński odhodili veškerý ostych. Lichotili si navzájem a chlubili se chutí a vůlí postavit se unii, kterou v jejich očích reprezentuje hlavně Německo. Západní politici jsou podle maďarského premiéra a šedé a mocné eminence současného polského establishmentu krátkozrací, žijí v zajetí starých schémat a nedokážou reagovat na současné, Evropu devastující hrozby. „A takoví my nejsme,“ prohlašuje sebevědomě Orbán.
Krize EU si na summitu v Bratislavě žádá revizi základních principů, tvrdí Financial Times
Číst článek
Ideologie z Východu
Na východě Evropské unie se tak začíná formovat zřetelný ideologický program. Jeho součástmi jsou posílení vlivu vlád na domácí ekonomiky na úkor nadnárodních firem, výsměch liberálním myšlenkám a obrana národních zájmů, údajně oslabovaných migrací.
Východ také prosazuje další rozšíření unie. To by, hlavně díky příchodu zemí jako je Srbsko, podle serveru Bloomberg posílilo jeho vliv, vybudování společné armády a nekompromisní obranu vnějších hranic. Zároveň by tato iniciativa vedla k oslabení bruselských struktur ve prospěch národních parlamentů.
Kým jsme po komunistech?
Postkomunistickým zemím trvalo dvě desetiletí, než se rozhodly, kým jsou, a dospěly takřka k jednomyslné definici. Jsou to státy založené na silné národní tradici a vlastních zájmech. Nacionalismus se v každé zemi projevuje trochu jinak. Poláci jsou silně protiruští, Maďaři a Slováci mnohem méně, ale podobnosti jsou silnější než rozdíly. Všichni chtějí decentralizovanou Evropu nepřátelskou vůči všemu, co přichází zvenčí.
Orbán a Kaczyński teď sázejí na brexit. Vidí v něm velkou příležitost. Starší a hospodářsky vyspělejší unijní státy se neodváží bouchnout do stolu, i kdyby sebevíc chtěly. Doposud na žádnou ze zmíněných zemi nedopadly unijní sankce, a to navzdory všem bruselským, hrozivě znějícím výhradám k jejich neortodoxním názorům na demokracii. Jediné, na čem vůdcům, jako jsou Kaczyński a Orbán, záleží, je to, aby své země řídili víceméně tak, jak se jim zlíbí, píše Leonid Bešidskij a dodává:
Zmíněné východní křídlo ovšem s radostí přijímá výhody federalismu a solidarity, a to zejména když dojde na unijní dotace. Polsko je s více než třinácti miliardami eur po Španělsku a Francii třetím největším příjemcem unijní pomoci, Maďarsko s dotacemi ve výši více než pěti a půl miliardy inkasuje dvakrát tolik co Nizozemsko. „My tady, na východ od Berlína, přece dobře víme, že to je naše svaté právo,“ prohlašují ve Varšavě a v Budapešti.
Vylučte Maďary z EU, požaduje lucemburský šéf diplomacie. Kvůli vztahu země k uprchlíkům
Číst článek
Fakty se nechlubí
Čím už se ale například v Maďarsku nechlubí, jsou fakta z nedávno zveřejněných dokumentů. Z nich vyplynulo, že jeden ze dvou Orbánových bratrů spoluvlastní firmu, která pravidelně získává, prostřednictvím systému spravovaného vládou, unijní granty. A nejinak je tomu i v případě několika premiérových politických spojenců, podotýká komentátor Beršidskij a pokračuje:
Zatímco rozdělení Evropské unie na jižní a severní křídlo je více méně historické a vyplývá z odlišných tradic a životního stylu populace, vznik populistického východu je novou výzvou. Zatím je ale těžké předvídat, zda nacionalismus a pohrdání evropskými hodnotami a institucemi už na východě kontinentu zakořenily natrvalo, či zda jde, o sice alarmující, nicméně pouhou epizodu, uzavírá svůj komentář pro server BloombergView novinář Leonid Beršidskij.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
