Sedmaosmdesátiletý Vladimír Kohút se má před Okresním soudem v Žilině ve středu zpovídat z dnes těžko pochopitelného zločinu. Šedesát let stará obžaloba, která zazní v soudní síni, ho viní z toho, že nechrání „socialistické zřízení před útoky nepřátel". Kohút jako svědek Jehovův odmítl v padesátých letech nastoupit tehdy povinnou vojenskou službu, za což ho někdejší soudy opakovaně potrestaly. Muž se nyní snaží očistit, jenže místo toho, aby soud o jeho případu rozhodl od stolu, jak je zvykem, nařídil nové projednání obžaloby z roku 1956.

6:00 22. března 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

"Je to Kocourkov. Prokurátor si měl říct, že je to postavené na hlavu a vzít žalobu zpět. Takto bych postupoval," komentuje nařízené soudní jednání Kohútův advokát Lubomír Müller. Případy svědků Jehovových potrestaných za odpírání vojenské služby se zabývá systematicky. A postup žilinského soudu je podle něj ojedinělý.

Kohútův boj s justicí se píše od roku 1951. Tehdy jednadvacetiletý muž poprvé skončil ve vazbě kvůli odepření vojenské služby. V odsuzujícím rozsudku pak Nižší vojenský soud v Brně uvedl, že odsouzený je od roku 1944 svědkem Jehovovým. Osmnáctiměsíční trest mu tehdy o jeden den zkrátila amnestie, kterou v květnu 1953 vyhlásil prezident Antonín Zápotocký.

Tvrdošíjný mladý muž

Podruhé byl, opět kvůli odmítnutí nastoupit na vojnu, odsouzen v prosinci 1956 Lidovým soudem v Kysuckém Novém Mestě. Právě ten shledal společenskou nebezpečnost v tom, že Kohút nechce chránit „naše socialistické zřízení před útoky nepřátel".

Roční trest odnětí svobody mu posléze v únoru 1957 potvrdil Krajský soud v Žilině, který konstatoval, že Kohút je sice bezproblémový mladý muž zaměstnaný jako zámečník, ale s naprostou tvrdošíjností se staví proti vykonání vojenské služby, jedné z nejzákladnějších občanských povinností.

Oba zmíněné verdikty však od loňského prosince neplatí, žilinský soud je zrušil kvůli právním vadám. Případ se po 60 letech dostal do bodu nula, a bylo tak nutné znovu se vrátit k původní obžalobě. A právě v tento moment soud podle Müllera způsobil absurdní situaci, když nařídil hlavní líčení. "V Brně tohle řeší standardně od stolu. Kvůli takovým případům ani nevolají a zastaví to, jak umožňuje trestní řád. Proč to takhle neudělali v Žilině, to nevím," diví se.

Zazní obžaloba z roku 1956

Obžalobu podle něj navíc mohl prokurátor rovnou stáhnout nebo ji alespoň přepracovat. Avšak neučinil tak. V soudní síni proto zazní původní obžaloba z roku 1956 přesně tak, jak ji prokurátor přednášel před 61 lety. "Po povolení obnovy řízení bylo ve věci nařízené hlavní líčení na 22. 3. 2017," potvrdila Zpravodajskému webu Českého rozhlasu mluvčí žilinského soudu Anna Dudová Záborská.

Soud podle ní ani nemohl postupovat jinak. "Jestliže původně věc rozhodoval soud v senátu, stejně postupuje i Okresní soud v Žilině po obnově řízení. Ve věci rozhodované v senátu je potřeba nařídit hlavní líčení," trvá Záborská na kroku soudu.

Sám Kohút se k soudu nechystá. "Zdraví mi neslouží, tak jsem poslal omluvenku a nejdu tam. Těžko říct, jak se na mě budou po takové době koukat," obává se. I když je téměř jisté, že po přečtení ho soud bizarní obžaloby zprostí, muž si tím evidentně jistý není. "Mám velké otazníky, nevím, jak to dopadne," říká.

Svědkové Jehovovi byli v za komunismu stíháni také kvůli šíření náboženské literatury, jak uvádí odborná literatura, nejméně tři stovky z nich byly často opakovaně odsouzeni kvůli odepření vojenské služby. Povinnost odmítali splnit s odkazem na biblická přikázání, místo vojny často volili dlouholetou práci v dolech.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít