Rakušané se na otevření pracovního trhu důkladně připravili
Rakousko s Německem v neděli otevřou svoje pracovní trhy osmi zemím Evropské unie včetně Česka. Nečeká se sice žádný masový přesun Východoevropanů na západ za prací, přesto se zejména Rakušané na novou situaci důkladně připravili. Chystají přísné kontroly dodržování pracovních pravidel a obrovské pokuty pro firmy, které se proviní.
Oficiálně se Rakousko na nové pracovní síly od sousedů těší. Zdálky to ale vypadá, jakoby Vídeň vlastně stavěla nové bariéry na pracovním trhu.
Jak se Rakousko chystá na otevření svého pracovního trhu, zjišťoval ve Vídni zpravodaj ČRo Vojtěch Berger
Když posloucháte Ingrid Nowotnou z rakouského ministerstva práce, máte dojem, že Rakušané už stojí na hranicích s chlebem a solí připravení vítat české, slovenské nebo polské uchazeče o práci. Úřednice vypráví o tom, jak pozoruje na Rakušanech rostoucí nadšení z otevření pracovního trhu.
Optimismus i skepse
Stačí si ale otevřít noviny a ‚vybafne‘ na vás nový průzkum veřejného mínění, podle kterého se naopak skoro polovina Rakušanů obává situace po prvním květnu. Hlavně mají strach, že se jim zhorší platové podmínky, až se do Rakouska údajně přiženou hordy prácechtivých Východoevropanů. Takže kdo má pravdu - optimistická úřednice, nebo tradičně skeptická rakouská veřejnost?
Marcus Strohmeier z Rakouského odborového svazu na mě neváhá spustit česky, koneckonců žije v dolnorakouském Gmündu na českých hranicích. Právě lidé jako on, co mají české sousedy, se otevření pracovního trhu bojí výrazně méně než Rakušané z vnitrozemí.
„Nevidím vážné nebezpečí v otevření pracovního trhu. Určitou hrozbu to možná znamená pro rakouský sektor služeb, protože v něm budou více přítomné i české firmy. Je ale důležité, aby čeští zaměstnanci byli placení podle rakouských standardů, a na to si posvítíme.“
Nový zákon přitvrdil podmínky
Rakousko přijalo před pár týdny zákon, který má zajistit, že žádný zahraniční zaměstnanec nebude brát méně než Rakušan na stejné pozici. Zahraniční firmy musí také vést dokumentaci o svých účtech i zaměstnancích v němčině. Úřady budou všechno pečlivě kontrolovat, a když najdou nesrovnalosti, můžou firmě udělit pokutu až 50 tisíc eur.
Například slovenské firmy se bouří a nechápou, proč Rakousko přitvrzuje podmínky na pracovním trhu zrovna ve chvíli, kdy je má oficiálně uvolnit. „Rakušané nás tady doslova nechtějí, bojí se našeho příchodu,“ tvrdí Slovák Juraj Čižmár, který zatepluje domy a opravuje fasády. V Rakousku má firmu už čtyři roky. Od otevření pracovního trhu si toho ale moc neslibuje.
„Pro slovenské firmy to bude pozitivní v tom, že pro své zaměstnance, které budou do Rakouska posílat, už nebudou potřebovat pracovní povolení. Ale ohlašovací povinnost, to všechno zůstává, a Rakušané trvají na tom že se musí do puntíku dodržovat všechny jejich pracovněprávní předpisy, dovolené, takže z této strany se nemění vlastně nic.“
Rakušané dosáhli svého
Jsou to přitom Rakušané, kdo si může spokojeně mnout ruce. Dosáhli totiž svého. Sedmileté bariéry na jejich pracovním trhu sice končí, ale příliv nových zájemců o práci se s největší pravděpodobností konat nebude. Kdo chtěl do Rakouska opravdu jít, už tam dávno pracuje. A kdo předtím nechtěl, ten už dnes těžko změní názor, říká odborář Strohmeier a dokládá to příkladem z česko-rakouského pohraničí.
“Taková prodavačka v obchodě si v Čechách vydělá 400 - 450 eur za měsíc. Prodavačka v Rakousku až tisíc eur. Ale v Čechách jsou levnější potraviny, nájmy, i třeba pojistné odvody. Takže poměr platů Česko versus Rakousko je sice 1:2, ale v kupní síle je to tak 1:1,3, a to už je minimální rozdíl.”
Díky těmto číslům je rakouský odborář naprosto klidný. Znamenají totiž, že 1. května se z hlediska přílivu pracovních sil do Rakouska nezmění prakticky vůbec nic.
