Situace kolem Assange se neuklidňuje, hackeři napadli stránky britských ministerstev
Vášně kolem zakladatele WikiLeaks Juliana Assange neutichají. Hackerská skupina Anonymous napadla internetové stránky některých britských ministerstev, a to na protest proti způsobu, jakým Londýn celý případ řeší. Británie ho chce vydat do Švédska, kde čelí podezření ze znásilnění. Nevylučuje ani, že kvůli tomu vstoupí na území ekvádorské ambasády, kde se Assange ukrývá.
Podle slov ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Druláka je to, že by si Británie dovolila vstoupit na území ekvádorské ambasády, velmi nepravděpodobné.
„V dobách míru si lze něco takového jen těžko představit. Byl by to akt, který by znamenal jednak přerušení diplomatických styků a patrně i závažné porušení mezinárodního práva. To, aby samotná vláda pronikla na ambasádu země, kterou hostí, se stává zřídka,“ říká Druhák.
Rozhovor s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Pavlem Drulákem ve Stalo se dnes
„Příkladem by mohl být Írán po Islámské revoluci, kdy byla napadena americká ambasáda. Jsou to případy válečného nebo revolučního stavu, v dobách míru k takovým věcem nedochází,“ dodává ředitel.
Otázkou zůstává, proč si zakladatel WikiLeaks vybral za své útočiště právě ekvádorskou ambasádu.
„Trochu to souvisí s komplikovaným vztahem, které mají některé latinské země se Spojenými státy americkými. Některé země se zde pokoušejí o vlastní zahraničně-politický kurz. Odlišují se od americké zahraniční politiky a ekvádorský prezident je právě jedním z takových představitelů,“ vysvětluje Drulák.
„Navíc Assange dělal nedávno s ekvádorským prezidentem Coreou rozhovor, takže je to určitě směs momentů politických i osobních.“
Situace, kdy si lidé zvolí ambasádu za své útočiště, nejsou příliš časté. „Lidé, kteří se uchýlí na ambasádu, jsou v určitém obklíčení a ze země se prostě nedostanou, pokud země, která ambasádu hostí, s tím nebude souhlasit,“ popisuje Pavel Drulák.
