Švédsko se na rozdíl od České republiky dlouhodobě dostává do čela žebříčků boje proti korupci. Poslanec, který se dopustí trestného činu, tam automaticky ztrácí řadu výhod. Mandát ale politici ve Švédsku obvykle skládají už při pouhém podezření.

7:22 19. prosince 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Věrohodnost si tímto i jinými způsoby brání nejenom parlament, ale i jednotlivé politické strany, které případné hříšníky aktivně vytlačují ze svých řad.

Dlouhodobým odmítáním korupce a jejich protagonistů si švédské politické strany zachovávají relativně vysokou důvěru voličů.

Švédští politici údajně ve světě patří k těm nejméně zkorumpovaným a několik ministrů i vůdců stran už odstoupilo i kvůli zdánlivě zanedbatelným prohřeškům.

Do politiky nastupují lidé, kteří by se tam za normální situace nedostali, tvrdí politolog

Číst článek

Před snižováním se ke korupci mají švédské poslance chránit i vcelku vysoké platy, které činí asi 160 tisíc švédských korun měsíčně, tedy zhruba dvojnásobek průměrného příjmu v této zemi.

V Rakousku se tak často nevzdávají

Naproti tomu v Rakousku se poslanci například při podezření z korupce nepředbíhají ve snaze odevzdat své mandáty. Zářným příkladem poslance, který se zuby nehty drží svého křesla, je například bývalý europoslanec, rakouský exministr vnitra Ernst Strasser ze Strany lidové.

Přestože byl dlouhou dobu pod palbou kritiky sdělovacích prostředků a politiků ostatních stran, stejně jako veřejnosti, tvářil se jako obětní beránek, který nemá nejmenší důvod vzdát se svého mandátu. Teprve až na příkaz vlastní strany se křesla europoslance vzdal.

Marie Woodhamsová, Tomáš Sniegoň, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít