Je to snad vůbec poprvé, co se v kritice afghánské vlády shodli dva zcela odlišní hráči: Evropská unie a radikální hnutí Taliban. Kritiku si vysloužil afghánský prezident, který tento týden schválil trest smrti pro 16 vězňů, mezi nimi i příslušníky radikálního hnutí.

18:10 23. listopadu 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proti popravám protestuje Brusel i islámští radikálové, ovšem každý po svém. Zatímco Evropské unii vadí trest smrti jako takový, Taliban prohlašuje, že odsouzení byli v podstatě váleční zajatci, které popravovat nelze.

Každou popravu v Afghánistánu musí schválit prezident a spekuluje se o tom, že takto reaguje na přání veřejnosti, která je roztrpčena rostoucím počtem násilných trestných činů. Zmínění talibanci byli odsouzeni za vraždy, znásilnění a únosy.

Taliban dnes při sebevražedném atentátu zabil 2 lidi a 60 zranil, jednalo se údajně o odplatu za rozsudky smrti. Sami islámští radikálové ale s popravami nikdy příliš neváhali. V době jejich vlády, v letech 1996 až 2001, bylo trestů smrti vykonáno mnoho, i když se neví, kolik přesně.

„Já sám jsem viděl v Kábulu atletický stadion, dnes už opět sloužící svému původnímu účelu, kde se tyto hromadné, skutečně masové popravy odehrávaly. Takže kritizovat současnou afghánskou vládu za popravy – ať už kohokoliv jiného, nebo odsouzených členů Talibanu – je hodně pokrytecké,“ poznamenal Jaromír Marek ze zahraniční redakce Radiožurnálu.

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít