‚Tohle je křik matky, které znásilnili dceru.‘ Zpověď, jež otřásla Kazachstánem

„Jsem Gulbadar Musínová. Moji dceru znásilnili. Pomozte, prosím.“ Emotivní zpověď ženy, která se domáhá spravedlnosti pro svou znásilněnou dceru, se z domácí kamery rozlétla po celém Kazachstánu. V zemi, kde se sexuální násilí skrývá za mlčení a zvykové právo, tím donutila úřady k činu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kazachstán

Kazachstán | Foto: Youtube , eNCA

Ten příběh se začal psát v noci na 14. srpna. Karaoke bar v Esiku, městě nedaleko jihovýchodních hranic Kazachstánu, opouštěla třicetiletá Žibek v doprovodu svého příbuzného Rustama. Mladí lidé se na odchodu nepohodli se čtveřicí mužů a ti se páru vydali v patách.

Nedaleko od podniku je přepadli. Rustama surově zbili a nechali ho ležet na ulici, načež bezbrannou Žibek vtlačili do auta a zmizeli s ní pryč. Rustam zalarmoval další členy rodiny, kterým se auto násilníků podařilo vypátrat až o několik hodin později. Přesto uvnitř našli jak útočníky, tak jejich naříkající, svlečenou oběť.

Dva z pachatelů z místa prchli, ale druzí dva šokované rodině už neunikli. Žibečini příbuzní se jich zmocnili a odvedli je na okresní policejní stanici, kde je odevzdali do rukou spravedlnosti.

Spravedlnost si vybírá

Jenže se ukázalo, že ty jsou v tomto případě doširoka rozevřené. Zadrženým mužům stačilo prohlásit, že nic nespáchali, a brány stanice promptně opustili, aniž by je policisté z čehokoli obvinili. Zato rodině oběti nastaly krušné časy. K traumatu z násilí a frustraci z policejní zvůle se přidaly telefonické výhrůžky, které ji „přátelsky“ nabádaly k mlčení.

Turistka v Kataru ohlásila znásilnění. Soud ji obvinil z cizoložství

Číst článek

V takové atmosféře vzniklo video, které natočila Žibečina matka Gulbadar Musínová. Podomácku vyrobený, na YouTube zveřejněný záznam neoplývá vizuální kvalitou. Navzdory tomu z něj mrazí: pohled na zoufalou ženu, která se ze všech sil snaží zůstat klidná, když líčí bolest svého dítěte a tento boj postupně prohrává, uvízne v paměti.

Podobně jako její slova. „Ochraňte moji dceru. Pomozte, prosím. Tohle je křik matky. Už nemůžu dál. Chci spravedlnost,“ volá Musínová roztřeseným hlasem po trestu pro pachatele. Bezpečnostní složky přitom obviňuje z korupce – míní, což později potvrdila i v rozhovoru pro RFE/RL, že policisté zametli vše pod koberec, protože jeden z útočníků je příbuzný vysoce postaveného lokálního činitele.

A pranýřuje také společnost, která znásilněné ženy a jejich rodiny stigmatizuje a vede k mlčení. „Proč bych se měla stydět?“ ptá se. „Stydět by se měli ti muži, co mi znásilnili dceru, ne my.“

Bezprecedentní případ

Otevřená zpověď Musínové a její veřejné volání o pomoc jsou v Kazachstánu bezprecedentní, zdůrazňuje Dina Smailová. Autorka kampaně NeMolči.kz (Nemlč), která vznikla na pomoc tamním obětem sexuálního násilí, pro RFE/RL upozornila, že o drtivé většině znásilnění se úřady ani nedozví.

Pokud se jimi někdo zabývá, většinou to bývá v rámci zvykového práva a praxe takzvaného „odpuštění“, kdy se pachatel s rodinou oběti domluví na požadované kompenzaci. Ani policie ovšem neznamená automatickou výhru, připomíná Smailová. „Ze strany policistů nešlo o zanedbání,“ říká k případu Musínové. „Podíleli se na zločinu. Byli tam jasní podezřelí a stopy, včetně toho auta.“

Zdá se však, že Gulbadar Musínová nakonec zvítězila. Její 3,5minutové video nejprve vyvolalo bouři na YouTube a posléze i na dalších komunitních sítích, aby se z nich přesunulo rovnou do médií. Tlak kauzy pohnul kazašské úřady k tomu, aby rozběhly nové vyšetřování případu.

Výsledek? Esičtí policisté v hledáčku protikorupčního útvaru. A čtyři podezřelí z hromadného znásilnění ve vězení.

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme