10 let po zahájení války v Afghánistánu - stát nefunguje, země je rozvrácená
Přesně před 10 lety zahájily Spojené státy a NATO invazi do Afghánistánu. Po rychlé porážce Talibanu začala dlouhá a nepříliš úspěšná okupace. Pokusy o vytvoření životaschopného státu se silnou centrální vládou zatím selhávají.
Válka v Afghánistánu začala 7. října 2001, krátce po teroristických útocích na New York a Washington. Cílem bylo svrhnout vládu Talibanu za to, že poskytla útočiště Usámovi bin Ládinovi, vůdci teroristické sítě Al-Káida, odpovědnému za útoky z 11. září 2001.
Američané také chtěli zničit výcvikové tábory Al-Káidy v Afghánistánu. Teď, po deseti letech, bývalý velitel koaličních sil v Afghánistánu, americký generál Stanley McChrystal přiznává, že splnění cílů operace Trvalá svoboda je zatím v nedohlednu. USA podle něj v roce 2001 zahájily válku, aniž by věděly, jak ji úspěšně ukončit.
Afghánistán si připomněl 10. výročí invaze vedené USA. Základní informace shrnula na Rádiu Česko Helena Berková. Mluvili jsme také s Igorem Lukešem, profesorem historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě.
Britský velvyslanec v Afghánistánu, Sir William Patey podotkl, že mezinárodní společenství nevěnovalo Afghánistánu dostatečnou pozornost. „Jak se říká, spustili jsme z očí míč, soustředili jsme se na Irák. Pokud bychom Afghánistánu věnovali stejnou pozornost jako poslední dva roky, byli bychom mnohem dál,“ říká britský velvyslanec v Kábulu.
Zároveň ale připomíná, že se něco za těch deset let přece jen podařilo: „I přes ten výpadek pozornosti, přes tu ztrátu času - do školy dnes chodí přes osm milionů Afghánců, včetně tří milionů dívek. Obnovují se služby, staví se silnice, život se vrací do normálních kolejí," řekl BBC britský velvyslanec v Kábulu Sir William Patey.
Vzhledem k vynaloženému času, nákladům a obětem na životech je to ale podle pozorovatelů hodně málo. Neschopná a zkorumpovaná vláda nedokáže zajistit bezpečnost, ani sjednotit kmenová území. Násilí se šíří i do doposud bezpečných oblastí.
Novinářka Petra Procházková, která vývoj v Afghánistánu dlouhodobě sleduje, se také domnívá, že situaci v zemi se podařilo zvládnout jen z poloviny:
„Z hlediska ekonomiky, jakéhosi rozvoje a otevírání se Afghánistánu v rámci regionu, hospodářské spolupráce s ostatními zeměmi, tak tady bych viděla pokrok poměrně zásadní.“ Bezpečnostní situace je ale podle ní ještě horší, než se před 10 lety odhadovalo.
Afghánci nemají k osvoboditelům důvěru
Obamova snaha stáhnout co nejvíce vojáků do příštího července nutí Američany do vyjednávání s kmenovými náčelníky a Talibanem. Afghánci už ztratili k osvoboditelům důvěru. Pozorovatelé upozorňují, že mír není možné vyhrát bez totálního nasazení a to právě spojencům chybí.
Procházková se navíc domnívá, že zahraniční vojska nedokázala naplnit dostatečně rychle očekávání, která do nich místní vkládali. Plánovaný odchod zahraničních vojáků přesto nehodnotí otpimisticky: „To, co by nastalo po úplném odchodu koaličních vojsk, to by byla podle mého názoru občanská válka.“
V Afghánistánu je dnes 130 tisíc vojáků NATO a Spojených států. Měli by odejít ke konci roku 2014. Podle OSN jen za posledních pět let konfliktu zahynulo přes 10 tisíc civilistů, padlo dva a půl tisíce koaličních vojáků, většinou Američanů. Česko tam ztratilo čtyři vojáky.
Konflikt podle BBC co do délky překonal válku ve Vietnamu, nejdelší válku v amerických dějinách. A podle amerického generála McChrystala jsou koaliční síly v půli cesty.
„Koaliční operace v Afghánistánu je úspěšná, ale abychom byli ještě úspěšnější, nám něco chybí. A to je skutečně získat duše a srdce obyčejných Afghánců. To se nám dosud stoprocentně nepodařilo. Oni nejsou totiž přesvědčení, že nyní žijí lepší a kvalitnější život než před tím,“ řekl na Rádiu Česko Ctirad Gazda, bývalý velitel 6. kontingentu Armády České republiky v Provinčním rekonstrukčním týmu v Lógaru.
Podle něj v současné době trápí Afghánce několik zásadních problémů. „Je to v první řadě bezpečnost – svoboda pohybu a také vymahatelnost práva. Dále je to korupce, nezaměstnanost a samozřejmě gramotnost celé populace,“ uvedl.
Američané výročí nevěnují příliš pozornost
Jak Na Rádiu Česko upozornil Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě, Američané dnešnímu desátému výročí začátku operace Trvalá svoboda nevěnují příliš pozornost.
V reakci na slova generála McChrystala, že Spojené státy šly před deseti lety do války se značně zjednodušeným pohledem, aniž by tušily, jak tu válku úspěšně ukončit, Lukeš upozornil, že Afghánistán je po století „jedno velké pohřebiště velmocenských ambicí od Británie přes Rusko až po západní koalici“.
BBC odhaduje, že válka v Afghánistánu zatím stála Američany asi 120 miliard dolarů. Profesor Lukeš v této souvislosti upozornil, že válku v Afghánistánu nelze izolovat od války v Iráku a dalších aktivit USA na Blízkém východě. „Které stojí amerického daňového poplatníka jednu miliardu denně,“ upřesnil.
