'Chybí mi můj starý život.' Trump a prvních 100 dní v Bílém domě. Kolika slibům (ne)dostál?

Donald Trump založil svou předvolební kampaň na kritice Obamovy administrativy a Washingtonu, on sám ale od nástupu do úřadu zatím nedokázal, co voličům sliboval. Ještě před samotnými volbami zveřejnil pro prvních 100 dní v Bílém domě plán, který označil za „smlouvu s americkým voličem“. Nyní, kdy ostře sledovaný milník jeho prezidenství nastal, se ke svým slibům nehlásí, naopak tvrdí, že plán vymyslel někdo jiný. Co se republikánskému miliardáři povedlo a kde se snaží koupit čas?

Washington, D.C. Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump | Foto: Evan Vucci | Zdroj: ČTK

„Miloval jsem svůj předešlý život. Tolik věcí se dělo. Teď pracuji mnohem víc než dřív. Myslel jsem si, že to bude snazší. Chybí mi můj starý život," posteskl si Donald Trump v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters.

Pravda je, že si toho na sebe naložil už během své kampaně hodně. Snad žádný z amerických prezidentů neslíbil voličům tolik zásadních změn týkajících se domácí i zahraniční politiky.

Tradice 100 dní

Tradice hodnocení první stovky dnů v prezidentském úřadu začala v době prezidenta Franklina Delana Roosevelta, který byl v úřadě od roku 1933 až 1945. Nehodnotil však tolik první stovku dní v úřadu, jako speciální zasedání Kongresu k velké hospodářské krizi v roce 1933.

Na konci své kampaně realitní makléř avizoval, že období prvních 100 dní se stane tím nejúspěšnějším v historii země a předčí jím administrativy svých předchůdců. Nyní tvrdí, že je limit nereálný, přesto ale tvrdí, že „žádná vláda toho v první stovce dnů nedosáhla víc".

„Trumpova cesta do Bílého domu, dlážděná velkými sliby, se stala objížďkou po okreskách zmařených nebo zapomenutých předsevzetí," shrnula agentura AP. Z celkového počtu 38 předvolebních slibů podle agentury splnil deset, za to navíc z velké části mohou dekrety, které nemusel schvalovat parlament.

Neúspěchem skončily většinou změny, které slíbil proměnit ve skutečnost na domácí půdě. Asi největší ranou pro miliardáře byl přitom debakl spojený se zrušením reformy zdravotního pojištění známého jako Obamacare, za nímž stojí republikánští senátoři. Kroky proti migraci či takzvaným azylovým městům pak zastavily americké soudy. Trump mimo to stále nezískal financování na výstavbu zdi na hranici s Mexikem, jeden z nejkontroverznějších plánů jeho kampaně.

Podobně čerstvý šéf Bílého domu bojuje i v rámci zahraniční politiky. Zprvu nadějné sblížení s Moskvou pozastavil zásah Spojených států proti syrskému Bašáru Asadovi, nedostalo se ani na slibovanou obchodní válku s Čínou a Trump nakonec odstoupil také od ostré kritiky NATO, na jehož adresu nedávno prohlásil, že se naučil oceňovat jeho hodnotu.

I ti největší kritici Donalda Trumpa mu ale nemohou upřít několik úspěchů. Některým předvolebním slibům totiž dostál. Vydal několik exekutivních příkazů omezujících regulaci podnikání a ochranu životního prostředí, oznámil odchod od transpacifické obchodní smlouvy a za nečekaný raketový útok na leteckou základnu nedaleko syrského Homsu získal uznání většiny světových lídrů.

Přečtěte si shrnutí deseti zásadních milníku dosavadního působení Donalda Trumpa v Bílém domě.

1. Opatření proti Obamacare

Krátce po své inauguraci 20. ledna podepsal Donald Trump první exekutivní příkaz, v němž nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotním programem svého předchůdce Baracka Obamy, než bude program zcela zrušen.

"Ruce pryč od zdravotní péče" stojí na jednom z transparentů na protestech proti zrušení Obamacare | Foto: Reuters

Reforma nazývaná Obamacare byla jedním z pilířů předchozí administrativy, Trump však tento systém zdravotního pojištění označil za „katastrofu". Je otázkou, co by jej mohlo nahradit. Prezident pro hlasování o zrušení Obamacare nemá zatím mezi poslanci dostatečnou podporu, proti byli i někteří republikánští konzervativci.

2. Migrační dekret

Nekompromisní rétorika vůči migrantům či muslimům byla jedním z témat Trumpovy kampaně. Jeho exekutivní příkaz z konce ledna, který dočasně zmrazil uprchlické programy a zakázal občanům sedmi muslimských států vstup do země, se stal předmětem právní bitvy i protestů.

Donald Trump při podpisu dekretu | Foto: Reuters

Prezident od něj posléze upustil. Začátkem března podepsal dekret nový, který na tři měsíce zakazuje vydávání víz občanům šesti převážně muslimských zemí a na čtyři měsíce pozastavuje americké uprchlické programy. Také tento dekret federální soudy některých států zablokovaly, konečné slovo bude mít zřejmě nejvyšší soud.

3. Zeď na hranicích s Mexikem

Vybudování bariéry, která má zabránit nekontrolované migraci a pašování drog, slíbil Trump rovněž už během kampaně. Exekutivní příkaz k její stavbě vydal krátce po nástupu do Bílého domu.

Mexická hranice | Foto: Reuters

Mexiko výstavbu i financování zdi o délce 3200 kilometrů odmítlo a vztahy obou zemí se kvůli tomu vyhrotily. Podle amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost se má cena za stavbu vyšplhat na 22,6 miliardy dolarů, což je zhruba 574 miliard korun. Během kampaně Trump hovořil o částce 12 miliard dolarů. Koncem března řekl, že projekt budou zatím platit USA.

4. Odstoupení od Transpacifické smlouvy (TPP)

Odstoupení USA od smlouvy sliboval Trump během kampaně s tím, že ji nahradí dvoustrannými dohodami. Exekutivní příkaz podepsal 23. ledna. Prezidentův krok je spíše formální, obchodní dohodu 12 tichomořských zemí uzavřela před rokem vláda Baracka Obamy, americký Kongres ale dokument ještě neratifikoval.

5. Obnovení stavby ropovodů

O pokračování sporné stavby, která má spojovat naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu, rozhodl Trump příkazem koncem ledna.

Zástupce indiánského kmene Siouxů v Severní Dakotě | Foto: Reuters

Projekt, který kritizují ochránci životního prostředí, předloni zrušil Obama. Trump dekretem oživil i ropovod Dakota Access. Proti jeho stavbě protestovali indiáni z kmene Siouxů v obavě, že jim poškodí zdroje pitné vody. Konečný souhlas s výstavbou Keystone XL vydala Trumpova administrativa koncem března.

6. Vojenský zásah v Sýrii

USA zaútočily 7. dubna střelami tomahawk na leteckou základnu syrské armády nedaleko Homsu, ze které podle Washingtonu vedla syrská armáda chemický útok na město Chán Šajchún.

USA vypálily na základnu v Sýrii 50 až 60 střel s plochou dráhou letu. | Foto: Reuters

Zemřelo při něm přes 80 lidí. Rusko tento zásah zhodnotilo jako porušení mezinárodního práva, USA pak jako oprávněnou a zásadní akci. Podporu Američanům vyjádřil například Izrael, Saúdská Arábie, Austrálie, Francie, Polsko či Británie.

7. Vztahy s Ruskem

Trump po nástupu do úřadu dal najevo respekt k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a projevil přání zlepšit vztahy. Naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou, pokud by Rusové pomohli USA v boji proti terorismu. Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa varovali někteří světoví lídři. Po útoku USA na syrskou základnu Moskva oznámila, že s Američany pozastavuje dohodu o letech nad Sýrií. Žádné sblížení nepřinesla ani první návštěva šéfa diplomacie Rexe Tillersona v Moskvě.

8. Napětí s KLDR

Prezident Trump a jeho administrativa dali najevo, že USA jsou odhodlané přimět KLDR k ukončení jaderného a raketového programu všemi prostředky, včetně vojenských. Pchjongjang se vyjádřil, že bude v testování raket pokračovat navzdory rostoucímu napětí. Korea pohrozila „totální válkou" v případě amerického vojenského zásahu.

9. Překonané NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg (vlevo) a americký prezident Donald Trump | Foto: Reuters

Během kampaně Trump mluvil o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. Naznačil, že USA nemusí přispěchat k obraně aliančních členů, kteří nedávají dostatek peněz na armádu. Měsíc po Trumpově nástupu do Bílého domu viceprezident Mike Pence řekl, že USA přikládají transatlantickým vztahům značný význam. Prezident nyní tvrdí, že alianci za zastaralou nepovažuje, opět ale vyzývá členy ke zvýšení výdajů na armádu.

10. Obamovy ekologické regulace

Koncem března Trump podepsal dekret, který ruší či omezuje regulaci zavedenou Obamou k ochraně životního prostředí.

Protesty proti rozhodnutí Donalda Trumpa | Zdroj: Reuters

Trumpova vláda uvedla, že omezení brání v činnosti těžařům ropy či uhelným firmám a připravují Američany o práci. Dekret, který má ukončit regulaci emisí z tepelných elektráren či omezení těžby uhlí, chtějí žalovat ekologové. Žalobu již podalo také 17 států USA.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme