Útok 11. září 2001 změnil i leteckou dopravu. Kontroly jsou důslednější a vznikly i nové úřady
Reakce USA na teroristický útok ze září 2001 byla i byrokratická. Nově vzniklo americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, které má dnes přibližně čtvrt milionu zaměstnanců. A ještě dříve zřídili Úřad pro bezpečnost v dopravě. Ten má na starosti mimo jiné kontroly na letištích, které jsou pro všechny cestující nejhmatatelnějším následkem. Jak útoky unesenými letadly změnily létání přímo nad New Yorkem, popisuje další díl seriálu Radiožurnálu.
„Jednou jsem se vracel kamarádovým letadlem z Long Islandu, přelétával jsem si ho sem do New Jersey, a už to bylo za tmy a o víkendu, takže většina Manhattanu, budovy byly zhasnuté, jenom stín města s minimem světel. Ten přelet si dodnes pamatuji, byl to úžasný zážitek,“ popsal Radiožurnálu Zdeněk Gavlas, který jako jeden z mála Čechů dobře zná Manhattan z ptačí perspektivy před 11. zářím i po něm.
Útok 11. září 2001 změnil i leteckou dopravu. Více si poslechněte v dalším díle seriálu Radiožurnálu k 20. výročí útoku od zpravodaje Českého rozhlasu v USA Jana Kaliby
Do Ameriky se legálně vystěhoval zkraje roku 1989, složil tam zkoušky a stal se pilotem malých letadel.
Bydlí v New Jersey jen přes řeku Hudson od neopakovatelného newyorského panoramatu a zdejší kraj je podle něj pro vyhlídkové lety jedinečný: „Máte tady město, máte tady řeku, máte tady moře, spoustu mostů, spoustu zajímavých budov.“
O dvě největší dominanty ovšem Manhattan před dvaceti lety přišel – teroristický útok na věže Světového obchodního centra přišel právě ze vzduchu. Zdeněk Gavlas si město po této zkáze poprvé shora prohlédl o necelé tři týdny později, nad New York se znovu vznesl už na konci září 2001.
„Napsal jsem si to tady. Můžu vám říct konkrétně,“ říká Zdeněk Gavlas a prohlíží své zápisky z leteckého deníku z roku 2001. „Já sám jsem byl ve vzduchu už 29. září, čili nějakých 18 dní po tom. Amatérsky se začalo létat poměrně brzy po té události. První, co člověka napadlo, když tam letěl, byla jizva na jižní straně Manhattanu, tenkrát ještě kouř – kouřilo se z toho snad půl roku. To bylo nepřehlédnutelné. Člověk cítil zoufalství, takový smutek. Kam to povede, co bude dál. Byl takový všeobecný pocit, že New York začne upadat. Naopak. Začalo se tam investovat, budovy rostly, však to vidíte dneska. Za posledních deset, dvacet let vyrostlo tolik nových zajímavých budov a přibylo tolik lidí. Je to s podivem, že taková katastrofa místo toho, aby lidi odradila, tak je začala lákat do New Yorku.“
Změna zabezpečení
V letecké dopravě nastala revoluce – od základů se změnilo jak zabezpečení přímo na palubách letadel, tak při kontrole cestujících na letištích. Ve Spojených státech se pasažéři u bezpečnostních rámů a skenerů musejí i zouvat.
Po neúspěšném pokusu jednoho z cestujících odpálit výbušninu schovanou v teniskách při letu z Paříže do Miami zavedl tuto povinnost americký Úřad pro bezpečnost v dopravě. Ten vznikl ještě na podzim 2001, později se stal součástí ministerstva pro vnitřní bezpečnost.
Ženy zahazovaly boty na podpatcích, vzpomíná Bushova asistentka na 11. září 2001 v Bílém domě
Číst článek
Pro piloty malých letadel se po 11. září tolik nezměnilo. „Šlo především o zabezpečení komerčního provozu, aby byl bezpečný, aby se znovu rozjel a aby se něco podobného už nestalo. O to jim šlo primárně. Neexistuje nějaké přímé spojení mezi terorismem a menšími letadly, protože při útoku šlo hlavně o to, že to byla obrovská hmota, která byla použitá jako bomba, což se u malých letadel samozřejmě stát nemůže, protože fyzikálně to nefunguje. Takže šlo akorát o to utáhnout šrouby, pokud jde o přístup k letectví, přístup na letiště, přístup k výuce létání, protože atentátníci zneužili amerického systému letecké výuky. Na to se vláda soustředila,“ popsal.
A tak i Zdeněk Gavlas coby amatérský letec nad New Yorkem zažil po 11. září 2001 největší změny v roli pasažéra komerčních letů. A v jeho případě nejde jen o letištní kontroly.
„Před 11. zářím když jsem letěl několikrát z České republiky sem, tak jsem letušku po startu požádal, jestli bych si nemohl podívat do kokpitu, že jsem pilot, a podařilo se mi to. Pak už absolutně ne. Nezkoušel jsem to, ale obecně se ví, že se kokpit zabezpečuje. Ani by mě nenapadlo se zeptat,“ říká českoamerický pilot malých letadel.
