12 000 let staré turecké město zmizí pod hladinou přehrady. Protesty vláda zakázala

Turecko pokračuje v přípravách na stavbu hojně kritizované přehrady Ilisu na řece Tigris. Úřady nově nařídily strhnout skálu kolem zbytků starobylého městečka Hasankeyf. V ohrožení se tak ocitla starobylá památka proslavená mimo jiné stovkami člověkem vytvořených jeskyní.

Ankara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plánovaná přehrada by měla zvednout hladinu Tigridu v okolí Hasankeyfu o 60 metrů. Pod hladinou vody tak skončí asi 80 procent starobylého města a několik okolních vesnic | Foto: Jaromír Marek | Zdroj: Český rozhlas

Plánovaná přehrada zároveň představuje riziko pro celý vodní ekosystém povodí Tigridu, píše britský list Guardian

Místní úřady oznámily, že skálu nechaly strhnout z „bezpečnostních důvodů“. Před zatopením oblasti se má taky zavézt hlínou 210 jeskyní, které představují zlomek uměle vytvořených skalních prostor, údajně proto, aby se zamezilo erozi.

Přehrada Ilisu je součástí megalomanského Jihovýchodního anatolského projektu (zkráceně GAP), který sklízí kritiku už od svého zrodu v 50. letech. 

Pohroma pro lidi i živočichy 

Plánovaná přehrada by měla zvednout hladinu Tigridu v okolí Hasankeyfu o 60 metrů. Pod hladinou vody tak skončí asi 80 procent starobylého města a několik okolních vesnic, včetně více než tří set dosud neprozkoumaných archeologických nalezišť.  

Environmentální inženýr Ercan Ayboğa z Iniciativy na záchranu Hasankeyfu varuje, že stavba přehrady vyžene z domovů asi 80 tisíc lidí. Mnozí z nich přijdou také o pozemky a živobytí. Kvůli pořízení nových bytů se tisíce lidí zadlužily a jsou teď ohroženy chudobou.

Město Hasankeyf v Turecku | Foto: Omer Unlu | Zdroj: CC BY 2.0

Už v létě 2009 odstoupily Německo, Rakousko a Švýcarsko od svých slibů spolufinancovat stavbu nádrže kvůli obavám ze sociálních, kulturních a ekologických dopadů projektu. Turecká vláda ale argumentuje, že přehrada zajistí oblasti potřebnou elektřinu i závlahu.  

Ankara vyčlenila na stavbu přes miliardu eur. Projekt chce realizovat i přes stále probíhající řízení u Evropského soudu pro lidská práva, který nádrž také považuje za problematickou. Přehrada má mít životnost více než sto let, ale její dopady na křehké životní prostředí budou nezvratné. 

„Povodí řeky Tigris je jednou z posledních oblastí Turecka, kde nejsou přehrady a řeka tudy volně protéká,“ vysvětluje Ayboga z Iniciativy na záchranu Hasenkeyfu. „Přehrada zničí říční břehy a změní mikroklima. Mohli jsme to pozorovat už při výstavbě nádrží na Eufratu. Uškodí také biodiverzitě. Bohatá škála rostlin a živočichů se zmenší,“ říká Ayboga. 

Mnoho choulostivých a ohrožených druhů může kvůli přehradě vymizet, jako například želva kožnatka eufratská nebo čejka černoprsá a další druhy ptáků, plazů a savců. Zatímco z environmentálního hlediska se očekává, že turecké životní prostředí bude zasažené spíše vážně, dopady na sousední Irák budou nejspíš katastrofální. 

Dopady v zahraničí 

Toon Bijnens, mezinárodní koordinátor pro kampaň na záchranu Tigridu a mokřadů v Iráku, říká, že přehrada způsobí pokles hladiny řeky po proudu o 40 procent, což zároveň znamená, že kvalita vody se výrazně zhorší. „Zvýší se slanost vody, a tím se zhorší i její poživatelnost i využití pro závlahu v zemědělství,“ říká Bijnens.

Před zatopením oblasti se má zavézt hlínou 210 jeskyní, které představují zlomek uměle vytvořených skalních prostor | Foto: Jaroslav Marek | Zdroj: Český rozhlas

Ilisu bude mít také neblahý dopad na Mezopotámské mokřady, které byly v roce 2016 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Velkou část mokřadů nechal vysušit už v 90. letech Saddám Husajn. Teď jim hrozí nové nebezpečí ze strany Turecka. 

Oficiální zdroj z tureckého Ministerstva lesnictví a vodních děl řekl britskému Guardianu, že veškerou vodu zadrženou v přehradě budou dál po proudu posílat speciální turbíny. A protože Ilisu má být hydroelektrárna, hladina vody v řece podle vládního zdroje neklesne. Ministerstvo dále uvádí, že „bezpečný zdroj pitné vody je v boji proti globálnímu oteplování a suchu stále důležitější. Irák by měl proto Ilisu vnímat jako výhodu, a ne jako hrozbu“. 

Vláda zakázala protesty 

Avšak Ankara ještě stále neratifikovala Úmluvu o využívání vodních toků k neplavebním účelům z roku 1997. Tato dohoda vstoupila v platnost v roce 2014 a jejím cílem je zajistit právní rámec pro využívání zdrojů pitné vody, které sdílí více států. Dokud se dohoda nepodepíše, záleží jen na Turecku, kolik vody pustí po proudu, varuje Bijnens, koordinátor kampaně na záchranu Tigridu a mokřadů v Iráku. 

Ercan Ayboga z Iniciativy na záchranu Hasankeyfu zdůrazňuje, že navzdory všem kontroverzím kolem výstavby přehrady, vláda zakázala veškeré protesty a veřejné akce kvůli výjimečnému stavu. Ten v Turecku trvá už déle než rok a mimo jiné komplikuje přístup do oblasti tureckým i zahraničním novinářům.  

„Projekt nikdy nebyl příliš transparentní ani zodpovědně vedený, teď ale turecká vláda využívá výjimečného stavu k tomu, aby urychlila výstavbu a umlčela odpůrce. Mnoho místních se proto dnes bojí protestovat,“ uzavírá Ayboga.

Petra Kultová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme