13 betonových přízraků. Podívejte se na brutální památky komunistické éry

Někdo v nich vidí bizarní monstra z betonu, jiný obdivuhodné umění brutalistní architektury. Ať tak či tak, berou dech. Monumentální stavby z dob, kdy Evropu dělila železná opona a na východě se vládlo jménem komunismu. Svou éru přežily a stále stojí, zpustlé i stále živé memento minulosti. Podívejte se, jak se třinácti z nich daří v novém tisíciletí.

Obrazem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kdysi sídlo ministerstva dálnic, dnes ústředí Banky Gruzie. | Foto: Matt Bateman / Flickr

1. Dům sovětů, Kaliningrad, Rusko

Kdysi na jeho místě stával pruský hrad. Jenže na tom se zle podepsala druhá světová válka, a co nezvládla ona, to dokonali sovětští soudruzi, jimž Kaliningrad připadl. S údajným „centrem fašismu“ se rázně vypořádali, nechali jeho zbytky odstřelit a na pozemku v roce 1970 započali stavbu.

Vize budovy, která měla sloužit jako administrativní středisko oblasti, však přišla vniveč: mimo jiné proto, že těžký beton byl na tamní nepevné základy příliš. Výsledkem byla obří betonová kostra s pouhými 21 patry místo plánovaných 28, na kterou v polovině 80. let rezignoval už i místní stranický výbor s rychle vysychajícími fondy.

Selhala i dánskými penězmi podpořená renovace z počátku 90. let. Teprve v roce 2005 přišla změna: k 60. výročí Kaliningradu a návštěvě prezidenta Vladimira Putina do kostry zasadili okna a natřeli ji bledě modrou barvou; interiér ovšem zůstal nepoužitelný. Škodolibé hlasy tak mluví o moderní Potěmkinově vesnici.

Před a po. Dům sovětů v ruském Kaliningradu. | Foto: Wikimedia Commons / 维基百科 // Koláž ZW ČRo

Wikimedia Commons / 维基百科 // Koláž ZW ČRo

2. Památeční park Bubanj, Niš, Srbsko

Trojice obřích hranatých soch vztyčených k nebi: to je pomník „Tři pěsti“, který pod záštitou jugoslávského sochaře Ivana Saboliće odhalili v říjnu 1963 u srbského města Niš. Dodnes tam stojí na památku asi 10 tisíc Srbů, Romů a Židů, které v místním Bubanjském lese mezi lety 1942 a 1944 postříleli nacisté. Nedaleko leží smutně známý koncentrační tábor Crveni Krst.

Pomník Tři pěsti v Památečním parku Bubanj, Niš, Srbsko. | Foto: Wikimedia Commons

Wikimedia Commons.

3. Památník Ilinden, Kruševo, Makedonie

Jak dokládá jeho druhý název Makedonium, památník Ilinden dnes nalezneme na území Makedonské republiky. Postaven byl však hluboko v dobách socialistické jugoslávské federace, a to jako památka na padlé revolucionáře - jak partyzány z druhé světové války, tak účastníky Ilindenského povstání proti osmanské nadvládě (1903).

Ústředním prvkem komplexu je dóm připomínající ozubenou kouli, do něhož mnoha širokými okny proniká světlo. Najdeme tu také kryptu se jmény zahynulých, amfiteátr vyzdobený barevnými mozaikami či sochu, která představuje rozlomený řetěz a symbolizuje osvobození z otroctví.

Památník Ilinden/Makedonium, Kruševo, Makedonie. | Foto: Wikimedia Commons // Koláž ZW ČRo

Wikimedia Commons // Koláž ZW ČRo

4. Sanatorium Družba na Krymu

V duchu lidového přátelství nese jméno Sanatorium Družba - další z architektonických obrů, které podle plánů Igora Vasiljovského a Jurije Štefančuja zbudovali v půlce 80. let u krymské Jalty. Rekreanti se v jeho pomyslné náruči sluní i dávno po pádu Sovětského svazu, i když dnešní doba turismu na Moskvou okupovaném Krymu nepřeje. Zajímavé je, že pozornější oko odhalí českou stopu: autoři stavby si jako téma vytyčili vesmír, a to i díky úspěchu Vladimíra Remka na palubě Sojuzu 28.

Sanatorium Družba/Kurpaty na Jaltě. | Foto: Wikimedia Commons

Wikimedia Commons.

5. Západní brána Bělehradu

Má to přes 30 pater, spojuje to most a je to z betonu - co je to? Odpověď zní Genex, nerozlučný pár mrakodrapů v srbském Bělehradu. Výtvor architekta Mihajla Mitroviće, zrozený na sklonku 70. let, se oficiálně jmenuje Západní brána Bělehradu a je nespornou dominantou nové části města. Vznešené jméno budovy, která u dálnice z letiště vítá (nebo děsí?) návštěvníky srbské metropole, však Západní bránu nezachránilo před úpadkem: po marných pokusech o privatizaci leží obří stavba převážně ladem.

Genex Tower, Bělehrad, Srbsko. | Foto: Wikimedia Commons / dungodung, Flickr // Koláž ZW ČRo

Wikimedia Commons / dungodung, Flickr // Koláž ZW ČRo

6. Sídlo Banky Gruzie

Stavbu, kterou někteří připodobňují k do sebe zaklesnutým kostičkám lega, najdeme v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Na přelomu 60. a 70. let ji pro tehdejší ministerstvo dálnic Gruzínské sovětské socialistické republiky navrhla dvojice architektů, z nichž jeden na ministerstvu působil jako náměstek. Budova je dnes renovovaná a od roku 2007 slouží jako sídlo Banky Gruzie.

Kdysi sídlo ministerstva dálnic, dnes ústředí Banky Gruzie. | Foto: Matt Bateman / Flickr

Matt Bateman, Flickr

7. Památník Buzludža

V podobném plavidlu by na Zemi možná zavítali návštěvníci z vesmíru - pokud by tedy milovali komunismus a spolu s ním i beton. Obří talířovitá budova doplněná věží s rudou pěticípou hvězdou shlíží z hory Buzludža na okolní bulharskou krajinu.

Na památníku Komunistické strany Bulharska se osm let lopotilo na 6000 dělníků. Přesně tak dlouho pak budova sloužila svému účelu: po slavnostním otevření v roce 1981 přišel hořký pád spolu s komunistickým režimem. Od té doby se Buzludža nevzpamatovala. Někdejší pýcha Živkovova režimu zpráchnivěla stejně jako její stvořitel. (Loni se však objevila ambiciózní iniciativa, která by chátrající komplex ráda proměnila v interaktivní muzeum bulharských dějin.)

Buzludža: zašlá sláva bulharského komunismu. | Foto: Wikimedia Commons

Wikimedia Commons.

Při pohledu zvenčí ještě můžeme doufat, že v "UFU z bulharských hor" dříme život. Vstup dovnitř ovšem veškeré naděje rozdrtí.

Buzludža (interiér): zašlá sláva bulharského komunismu. | Foto: Michael Kötter / Flickr

Michael Kötter, Flickr

8. Institut robotiky a technické kybernetiky v Petrohradu

Pošmourné počasí na snímku ještě umocňuje dojem, že máme před sebou variaci na hrůznou věž Temného pána Saurona. Ostatně, „Sauronova věž“ prý této budově přezdívají i mnozí místní.

Ale kdo ví, zdali hodnostáři v Leningradě četli Tolkiena? Ať tak či tak, právě tam, dnes opět v Petrohradě, bylo na přelomu 60. a 70. let vystavěno sídlo Sovětského státního vědeckého institutu robotiky a technické kybernetiky. Dnes přívlastek Sovětský nahradilo slovo Ruský a budova se stále používá. Mimochodem, za slunečního svitu se pyšní ostrou krásou.

Sídlo ruského Institutu robotiky a technické kybernetiky v Petrohradě. | Foto: Aleksandr Zykov, Flickr

Aleksandr Zykov, Flickr

9. Budova Slovenského rozhlasu

Ocelovo-betonová konstrukce ve tvaru na špičku obrácené pyramidy byla dokončena v roce 1983 a dodnes budí zasloužený údiv. Nikoli nutně ve špatném slova smyslu: na přelomu tisíciletí ji odborná porota architektů a stavařů zvolila slovenskou stavbou století v kategorii Společenská stavba. (Absolutním vítězem se tehdy stal její brutalistní "bratr", proslulý Most SNP přes Dunaj.) Slovenský rozhlas odtud vysílá od 27. března 1985.

Budova Slovenského rozhlasu. | Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Wikimedia Commons CC-BY-3.0

10. Památník revoluce v Chorvatsku

Impozantní betonová struktura se vzpíná k nebi uprostřed kopců u chorvatského Podgariće. Podobně jako většina jejích souputníků, i ona je dítětem socialistické Jugoslávie, kterou držel pohromadě "soudruh Tito".

Památník revoluce lidu Moslaviny v roce 1967 slavnostně otevírala právě hlava jugoslávských komunistů. Pozoruhodná plastika upomíná na partyzány z oblasti Moslaviny a Podgarić jako centrum povstání a jedna z opor tehdy ilegální Komunistické strany Chorvatska.

Památník revoluce, Moslavina, Chorvatsko. | Foto: СмdяСояd, Flickr

СмdяСояd, Flickr

11. Cirkus v Kišiněvu

Kišiněvský cirkus spatřil světlo světa v roce 1981, jako jedna z architektonických perel Moldavské sovětské socialistické republiky. Následujících 23 let pod jeho střechou defilovaly stovky akrobatů, klaunů a cirkusových zvířat.

Budova architektonického dua Šojchet-Kiričenko sloužila svému původnímu účelu až do roku 2004, kdy ji zavřeli kvůli nutné rekonstrukci. Kdy znovu otevře? (Více fotografií včetně interiéru naleznete ZDE).

Svérázný cirkus v Kišiněvu, Moldavsko. | Foto: G Travels, Flickr

G Travels, Flickr

12. Památník 1300 let Bulharska

Národní hrdost je vlastní lidem napříč Evropou. Málokde však nabývá tak zbytnělých rozměrů jako na Balkáně - a Památník 1300 let Bulharska to dokládá přímo mistrovsky.

Kolos, který se od roku 1981 tyčí nad městem Šumen, navrhla dvojice sochařů Krum Damjanov a Ivan Slavov a jeho úkolem je oslavovat velikost bulharských dějin (připomíná 1300. výročí založení prvního bulharského carství). Monumentální betonové valy doplňují obří sochy osobností, které zalidňují historii Bulharska.

Památník 1300 let Bulharska se tyčí nad městem Šumen. | Foto: Wikimedia Commons // Koláž ZW ČRo

Wikimedia Commons // Koláž ZW ČRo

Jak znázornit nepatrnost člověka tváří v tvář velikým dějinám? Recept zní jasně: betonové velehory plné mocných soch, mezi nimiž proudí mravencům podobní návštěvníci.

Malí lidé vs. obří historie - památník bulharských dějin v Šumenu. | Foto: Wikimedia Commons

Wikimedia Commons

13. Hotel Forum v Krakově

Základní kámen mohutného hotelu Forum byl položen roku 1978, trvalo však přes deset let, než se dílo Janusze Ingardena otevřelo veřejnosti. A že to bylo nějaké dílo: 278 pokojů, sauny, plejáda služeb.

Hotel Forum v polském Krakově. | Foto: Wikimedia Commons

Wikimedia Commons

Když hotel Forum zahájil provoz, získal si věhlas jako jedna z nejmodernějších budov Krakova. Dnes mu přezdívají jinak: nejdelší billboard v Polsku.

Hotel Forum - "nejdelší billboard v Polsku". | Foto: Ian Rutherford, Flickr

Ian Rutherford, Flickr

Mimo výčet: megalomanská vize Paláce sovětů

Měl to být políček do tváře "paláců dříve vlastněných bankéři, panovníky a cary", aspoň podle slov Sergeje Kirova u příležitosti založení Sovětského svazu. Pak ambice ještě nabobtnaly: bylo zapotřebí vybudovat tak slavnou stavbu, že by překonala vše a stala se mocným symbolem proletariátu jako takového.

Vpravdě gigantický projekt Borise Iofana však nakonec zůstal gigantickým jen na papíře. Druhá světová válka se na smělé plány bolševických stavitelů-vizionářů příliš neohlížela a v roce 1937 zahájenou výstavbu lhostejně přervala.

Palác sovětů - megalomanská nenaplněná vize. | Foto: Wikimedia Commons

Wikimedia Commons

Tiranská pyramida aka mauzoleum Envera Hodži

Na samém sklonku komunistické éry, tři roky po smrti paranoidního albánského diktátora, se slavnostně otevřela Tiranská pyramida. Navrhla ji dcera Envera Hodži jako poctu památce svého zesnulého otce, Hodžovo muzeum se však uvnitř dlouho neohřálo: už za další tři roky, v roce 1991, bylo přetvořeno v konferenční a výstavní halu.

Na konci 90. let, během kosovské války, sloužila údajně nejdražší budova albánské historie jako základna jednotek NATO a humanitárních organizací, pak se komplex změnil v televizní studio a parkoviště. Po roce 2010 sílí snaha stavbu zlikvidovat, což v létě 2011 těsnou většinou potvrdili albánští poslanci.

Mauzoleum Envera Hodži v Tiraně. | Foto: Pavel Novák

Pavel Novák, ČRo

"Enjoy Communism". Ironická variace na známý reklamní slogan na Buzludži, paměti zašlé slávy Bulharské lidové republiky.

"Enjoy Communism" - variace reklamního sloganu na chátrajícím komplexu Buzludža. | Foto: Wikimedia Commons

Wikimedia Commons

 

Mohlo by vás také zajímat

Odposlechy v kauze Rath II škrtl soudce před důchodem. Případ už nerozhodne, připouští nadřízený Odposlechy v kauze Rath II škrtl soudce před důchodem. Případ už nerozhodne, připouští nadřízený

Soudce Ivo Zelinka vrátil druhou větev kauzy Davida Rath policii. Nejspíš si tím zajistil, že o nejznámějším novodobém korupčním případu už nebude rozhodovat. Podle informací Zpravodajského webu Českého rozhlasu plánuje muž v taláru příští rok v létě...

 
Svět pod hlavou? Pár tajemných náznaků jsme nevysvětlili, přiznává scenárista Svět pod hlavou? Pár tajemných náznaků jsme nevysvětlili, přiznává scenárista

ROZHOVOR. Česká televize v pondělí odvysílala poslední díl seriálu Svět pod hlavou. Ten mnoha divákům zanechal řadu nezodpovězených...

 
Schůzka Zemana s Kellnerem demonstruje sílu. Jde o oboustranně výhodný vztah, říká politolog Schůzka Zemana s Kellnerem demonstruje sílu. Jde o oboustranně výhodný vztah, říká politolog

ROZHOVOR. Oficiálně oznámená schůzka prezidenta Miloše Zemana s miliardářem a majitelem PPF Petrem Kellnerem je demonstrace síly....

 
Cimrman se podívá za oceán. Anglický soubor představí tvorbu českého génia v USA a Kanadě Cimrman se podívá za oceán. Anglický soubor představí tvorbu českého génia v USA a Kanadě

Havel, Jágr, Cimrman. Že fiktivní génius bezpochyby patří mezi česká jména, která by měli znát i v zahraničí, věří herci divadelního souboru Cimrman English Theatre. V dubnu proto vyrážejí „šířit Cimrmanova slova“ do Severní Ameriky. Teď ještě v rámci...

 
Pytláci vlezli do zoo, zastřelili nosorožce a motorovou pilou mu uřízli roh Pytláci vlezli do zoo, zastřelili nosorožce a motorovou pilou mu uřízli roh

Pytláci vnikli do francouzské zoologické zahrady a zastřelili nosorožce. Jedná se zřejmě o první případ zabití tohoto zvířete žijícího v zajetí v Evropě.

 
 

mls Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme