Litvinov: Protest proti okupaci Československa byl nejlepší moment mého života, šel bych do toho znovu

Osm lidí se přesně před padesáti lety sešlo na Rudém náměstí v Moskvě. Za několik minut odvahy zaplatili desítkami let vězení a jiných represí. Protestovali proti okupaci Československa čtyři dny po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Mezi tři stále žijící hrdiny ze srpna 1968 patří organizátor akce Pavel Litvinov. Z lágru na Sibiři, kam ho sovětský režim za podporu Čechoslováků poslal, se dostal až do současného domova u New Yorku.

Od stálého zpravodaje Praha/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Litvinov, jeden z osmi statečných, kteří 25. srpna protestovali na Rudém náměstí proti okupaci Československa. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas
Přehrát

00:00 / 00:00

Protest proti okupaci Československa byl nejlepší moment mého života, říká Litvinov. S jedním z osmi statečných natáčel zpravodaj Jan Kaliba

S Pavlem Litvinovem se scházíme u vlakové zastávky v městečku Tarrytown. Prší a právě počasí je jednou z věcí, které si přesně pamatuje z 25. srpna 1968, kdy rozvinul transparent: Za vaši a naši svobodu.

„Byl to tehdy nádherný den na Rudém náměstí. Slunce svítilo. Transparent se mnou držel básník Vadim Delaunay, o kterém jsem ani netušil, že přijde, protože jsem ho nezval. Přišlo nás osm a několik přátel stálo opodál a dívalo se,“ přibližuje pro Radiožurnál.

V Moskvě si připomněli protest proti okupaci Československa. Policie krátce zadržela tři lidi

Číst článek

Jakmile vytáhlo osm statečných cedule, seběhli se k nim podle něj agenti KGB, kteří je předtím sledovali. A začali skupinku bít.

„Dostal jsem těžkou taškou, jako by v ní bylo kamení. Ale ve skutečnosti to byly knihy, zřejmě Marxův Kapitál, nevím. Na chvíli jsem ztratil vědomí. Vedle mě seděl Viktor Fainberg, ten měl krvavou tvář i ruku, ve které držel vyražené zuby,“ vzpomíná.

‚Dokud budu živ...‘

Litvinova odsoudili k pěti letům na Sibiři, v dolech u obce Verchnije Usugli pracoval jako elektrikář. Když byl ve vyhnanství, narodila se mu dokonce dcera. Po návratu ho sovětský režim přinutil odejít do exilu. A tak tu sedíme v jeho domku v městečku Tarrytown necelou hodinu vlakem od New Yorku, kde třicet let učil matematiku a fyziku.

V knihovně ve své pracovně má ale spíš tituly zaměřené na humanitní obory. Součástí je i biografie jeho dědečka Maxima, Stalinova ministra zahraničí židovského původu. Později se ale znelíbil a byl nahrazen Vjačeslavem Molotovem, což otevřelo cestu k dohodě Sovětů o neútočení s nacistickým Německem.

Kdo je osm statečných?

Osm lidí protestovalo v Moskvě na sovětském Rudém náměstí proti okupaci Československa. Demonstrace se konala 25. srpna 1968. Účastnili se jí:

  • Natalia Gorbaněvská
  • Pavel Litvinov
  • Viktor Fajnberg
  • Vladimir Dremljuga
  • Taťána Bajevová
  • Larisa Bogorazovová
  • Konstantin Babickij
  • Vadim Delone

Litvinov se narodil, právě když tato dohoda platila, v roce 1940. Vyrůstal v prostředí, které uctívalo Stalinův kult. Když během dospívání vyslechl příběhy rodinných přátel, co se vrátili z koncentračních táborů, a prozřel, ocitl se nakonec na druhé straně, mezi sovětskými disidenty. Demonstrace na podporu Československa nebyla jeho poslední, chodí na ně i teď coby americký důchodce.

„Pořád dělám, co dovedu. Nejsem žádný mladík, ale dokud budu mezi živými, vždycky už budu vědět, na které straně stojím. Snažím se být aktivní, dávám rozhovory a chodím na demonstrace,“ popisuje.

„Hrdě jsem byl třeba s manželkou na velkém protestním ženském pochodu po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Vystupuji na podporu ruské komunity gayů a leseb. To je můj život, angažovat se ve prospěch věcí, v které věřím,“ dodává Litvinov.

‚Hrdý a šťastný

Domů do Ruska se každý rok vrací, problémy své vlasti tak nevnímá jen zdálky. „I Rusko je dnes víc svobodné, než byl Sovětský svaz. I když ke svobodné zemi má samozřejmě daleko a nebezpečně se blíží nové diktatuře. Ale ta komunistická už je minulostí a každá jiná tyranie bude blíž normálu, pokud se to tak dá říct,“ myslí si jeden z osmi statečných.

„Je skvělé, že Češi a Slováci už jsou svobodní. Za to jsme bojovali a náš protest na Rudém náměstí tak patří historii. Pokud lidé smějí volit své zastupitele, mají nezávislé soudy a nehrozí jim zabití nebo vězení za to, že vyjádří svůj názor, tak je to v pořádku. Všechno ostatní se pak dá zlepšovat. Ale jak i tady v Americe se současným prezidentem poznáváme, pořád je třeba mít se na pozoru,“ upozorňuje.

Paveů Litvinov nyní žije ve městečku Tarrytown u New Yorku. | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

A na mou otázku, jestli by si při tom, co ví dnes, znovu stoupl na Rudé náměstí, aby bránil okupované Československo, odpovídá:

„Řekl bych, že ano, ale nedá se to ověřit. Čekal jsem to tehdy horší - mnoho let v těžkém pracovním táboře, nebo že už nebudu mezi živými.“

„Naštěstí se o našem protestu dověděla veřejnost a režim si po invazi do Československa nechtěl ve světě ještě víc kazit pověst, tak nás nepostihl tak tvrdě, a to nám pomohlo přežít. Takže bych do toho asi šel znovu. Samozřejmě jsem nebyl rád, když mě pak mlátili a zavřeli. Ale na tom náměstí jsem se cítil hrdý a šťastný. Byl to nejlepší moment mého života,“ říká po padesáti letech Pavel Litvinov, jeden z moskevských demonstrujících proti sovětské okupaci Československa.

Tři z osmi statečných - Taťána Bajevová, Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov - byli hosty ve vysílání Českého rozhlasu, který unikátní rekonstrukci událostí z noci 20. na 21. srpna 1968 připomněl padesáté výročí okupace. Záznam najdete v čase 10:16:00. Moderátoři Jan Pokorný a Martin Veselovský také vyzpovídali během třinácti hodin desítky dalších hostů.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme