40 let od ‘pingpongové diplomacie‘, která přispěla ke sblížení USA s Čínou
Přesně před 40 lety otevřela uvolnění vztahů mezi USA a Čínou takzvaná ‘pingpongová diplomacie‘. Alespoň tak politologové nazvali aktivity americké a čínské diplomacie v 70. letech minulého století. 12. dubna 1971 americká výprava stolních tenistů přicestovala do Číny. A byla to první oficiální americká návštěva na čínském území od roku 1949.
Jak na Rádiu Česko připomněl zahraničněpolitický analytik ČRo Milan Slezák, návštěva amerických stolních tenistů v Číně měla převratný význam. A přitom všemu prý pomohla náhoda.
„Prý to bylo tak, že na světovém šampionátu ve stolním tenise zmeškal americký pingpongový hráč svůj autobus a tak požádal o odvoz autobusem, ve kterém seděli Číňané, včetně tehdejšího trojnásobného mistra světa. Ten s ním i přes oficiální zákaz navázal komunikaci. O události pak začal psát japonský tisk, což motivovalo čínského premiéra Čou En-laje k uspořádání pingpongového turnaje, kam pozval americké sportovce,“ přiblížil komentátor.
Před 40 lety otevřela uvolnění vztahů mezi USA a Čínou ‘pingpongová diplomacie‘. Téma pro zahraničněpolitického analytika ČRo Milana Slezáka na Rádiu Česko.
Američtí sportovci pak byli přijati dokonce na vládní úrovni. 10. duben 1971 se tak zapsal do historie jako návštěva první oficiální „delegace“ Spojených států USA v Čínské lidové republice.
„Tehdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger uvedl, že pochopil, že Číňané se snaží o formální dialog a během tří či čtyř měsíců Čínu navštívil a do deseti měsíců přistál na pekingském letišti i tehdejší prezident Richard Nixon. A tím začalo čínsko-americké partnerství na politické scéně,“ uvedl Slezák.
Dodal, že takzvaná pingpongová diplomacie zafungovala také proto, že obě strany měly společného nepřítele – Sovětský svaz.
„Báli se ho jak Číňané, tak i Spojené státy, které tehdy měly navíc problémy s válkou ve Vietnamu. Takže se jim hodilo hrát takzvanou čínskou kartou proti Sovětského svazu,“ uvedl.
„Za to museli Američané ale udělat nějaké ústupky – opustily například svého tehdejšího spojence Tchajwan a nechali Čínu zasednout v RB OSN s právem veta,“ připomněl komentátor.
