60 procent Irů řeklo v referendu 'ano' evropské rozpočtové smlouvě
Irové podpořili evropskou rozpočtovou smlouvu. Podle konečných výsledků referenda s ní souhlasilo 60 procent voličů. Odpůrci dokumentu už uznali porážku.
Státy eurozóny mají podle smlouvy v dobrých ekonomických časech hospodařit s prakticky vyrovnaným rozpočtem. To má podle politiků do budoucna zabránit opakování současné dluhové krize.
Smlouvu v Irsku podpořily všechny hlavní politické strany s výjimkou levicové Sinn Féin. Přesvědčivé "ano" vyslovili Irové především proto, aby si nezavřeli dveře k případné další mezinárodní pomoci. Irsko bylo po Řecku druhou zemí eurozóny, která musela o mezinárodní pomoc požádat.
V roce 2010 dostalo na 3 roky záchranné půjčky, které jej zachránily před státním bankrotem. Příští rok se má Irsko vrátit na trhy a i přes zlepšení situace stále nemá vyhráno. Může se stát, že bude potřebovat další dodatečné půjčky.
Zahraniční redaktor Ondřej Houska analyzoval výsledek irského referenda o rozpočtové smlouvě
Pokud by Irsko smlouvu odmítlo, eurozóna by mu už podle platných pravidel nemohla žádnou půjčku poskytnout.
Smlouva má pro Iry velký význam, na samotnou eurozónu však bude mít jen malý vliv. Pro její budoucnost je rozhodující situace ve španělském bankovním sektoru i stále hrozící chaotický odchod Řecka z eurozóny.
"Například na finančních trzích dnes zpráva o pozitivním výsledku referenda úplně zapadla, trhy se soustřeďují na situaci v Řecku a Španělsku," podotkl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Rozpočtový pakt navíc není součástí primárního evropského práva jako například Lisabonská smlouva, kterou Irové v prvním referendu v roce 2008 odmítli. Podmínkou pro její platnost bylo schválení všech států.
Tvrdé sankce pro dluhové hříšníky
Rozpočtová smlouva je však pouze mezivládní dohoda, která vstupuje v platnost ve chvíli, kdy ji schválí alespoň 12 zemí.
Smlouva počítá s tvrdými sankcemi za hospodaření na dluh. To má podle jejích zastánců odradit případné dluhové hříšníky. Nový francouzský prezident Francois Hollande i další politici ale tvrdí, že pakt obsahuje pouze škrty a úspory, přestože evropská politika potřebuje hlavně prorůstová opatření.
Pakt prosazuje hlavně německá kancléřka Angela Merkelová, a to především z vnitropolitických důvodů. Německo bude muset poskytnout ještě vysoké záruky, aby se dluhová krize v eurozóně uklidnila, a smlouvou si chce Merkelová získat na svou stranu domácí veřejné mínění. Může totiž argumentovat dokumentem, který má "hříšníky" donutit šetřit a chovat se zodpovědně.
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš hodnotil dopad irského referenda na evropskou ekonomiku
Očekávání, která jsou do smlouvy vkládána, tedy že může zabránit opakování dlouhových krizí, se však nemusí zcela naplnit. Ekonom Jan Bureš upozornil, že dluhová krize nevznikla vždy jen kvůli nedisciplinovanosti národních vlád:
"Bylo tomu tak třeba v Řecku, tam skutečně, kdyby platila tvrdší pravidla, mohlo se krizi zabránit. Ale na příkladu Španělska vidíme, že za problémy tam nemůže stát, ale bankovní sektor a developeři, kteří se příliš zadlužovali v zahraničí," řekl Bureš.
K dokumentu se mohly přidat nejen země eurozóny, ale i členové Evropské unie s vlastní měnou. Česká republika a Velká Británie pakt odmítly.