Tureček: Kdyby armáda skutečně bojovala, tak by to Tálibán neměl zdaleka tak jednoduché
Jako kostky domina padají jedno po druhém, a nyní už v řádu hodin, správní střediska afghánských metropolí do rukou radikálního hnutí Tálibán. Za uplynulý týden se zmocnilo 18 provinčních metropolí a ovládá většinu severu, západu a jihu země. Jeho vlajka zavlála i nad druhým největším městem Kandahárem.
Podle některých expertů jsou radikálové nyní vojensky nejsilnější od roku 2001 a kontrolují 65 procent území Afghánistánu. Spojené státy a Británie proto posílají do hlavního města Kábulu stovky vojáků, aby pomohli s evakuací ambasád. Svoje občany stahují urychleně ze země i další státy. Celkově se mají z místa dostat urychleně tisíce lidí.
Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) na sobotu 17. srpna svolal krizový štáb, který bude řešit praktické kroky k ochraně zaměstnanců ambasády v Kábulu a spolupracovníků.
Na otázky ohledně situace v Afghánistánu odpovídá vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček:
Mají všechna ta dobytá města nebo okolnosti, za nichž padla, nějaký jednotící prvek?
Řekl bych, že s některými výjimkami měst, o která se opravdu bojovalo poměrně prudce a dlouhodobě, řádově několik dní, tak bych řekl, že sjednocující je ukázka demoralizace afghánských vládních sil a afghánského státu. Myslím, že kdyby armáda skutečně bojovala, tak by to Tálibán neměl zdaleka tak jednoduché, a tak rychlé. To znamená, že tady se nepoměřují, řekněme, ozbrojené síly a vojenské dovednosti, ale tady se ukazuje morálka, jasný cíl na straně Tálibánu a velmi chabá motivace na straně vlády.
Jeden z francouzských listů cituje analytika George Léfèvra, podle něhož někteří z těchto regionálních náčelníků, kmenových vůdců, i protitálibánských, dávají přednost dohodě s Tálibánem před případnými závazky vůči Američanům. S tím byste souhlasil?
To nemůže překvapit nikoho, kdo se tím regionem dlouhodobě zabývá. Prostě ti lidé bojují za své zájmy, za zájmy svého kmene, svého města. Za situace, kdy se Američané stahují, teď evakuují horko těžko své vlastní lidi. A spoléhat se na ně a být k nim dále loajální ve chvíli, kdy za branami města stojí mnohatisícové milice místních obyvatel, tak je ta volba zcela jednoznačná pro budoucí přežití těch kmenových náčelníků, kteří samozřejmě musejí být loajální a musejí se bít ne za své vlastní zájmy.
Celá řada těch lidí má i pasy jiných zemí, můžou raz dva odletět, odcestovat ze země, ale oni prostě jsou zodpovědní za tu svoji komunitu, a proto Tálibán je pro ně, evidentně, v tuto chvíli věrohodnější volba.
Česko deportace Afghánců i přes nepokoje v zemi nezastaví, sdělil Hamáček
Číst článek
V téhle souvislosti zaznívají i spekulace, že ty v podstatě otevřené cesty ke Kábulu, mohli Tálibánu tajně přislíbit Američané, a to v rámci dohody uzavřené v Dauhá. Mohlo se něco podobného skutečně odehrát, při těch jednáních, za zády kábulské vlády? Jak by takový příslib Washingtonu vůči radikálům vlastně mohl znít?
Já si neumím úplně představit, že by tam bylo explicitně něco takového řečeno. Američané loni a předloni, když začali s Tálibánem jednat, nemohli očekávat, že afghánská vláda se ukáže tak slabá. Nicméně sama ta dohoda implicitně ukazovala rozložení sil. Američané jednali s Tálibánem, afghánská vláda k tomu vůbec nebyla přizvána a nesla to, samozřejmě, velmi těžce. Američané jednali, jak se říká, přes hlavu afghánské vlády, a už to dodalo jakousi morální převahu Tálibánu, který teď zúročuje i v poli.
Implicitně bych řekl, že ta dohoda byla jasná. Američané se dohodli s Tálibánem „Vy převezmete moc, dáváme vám k tomu takové a takové mantinely“. Mimochodem, Američané nezakazovali Tálibánu bojovat proti vládě. Oni říkali „poté zahájíte s afghánskou vládou jednání“. Ta jednání probíhají, velmi klopotně samozřejmě. Dále podmínka byla, že Tálibán bude bojovat proti Islámskému státu a Al-Káidě, což se v uplynulé době také dělo, ale de facto Američané předali moc v zemi, větší či menší, už tou dohodou z 29. února 2020.
A dá se přitom říct, že se nezadržitelně stahuje smyčka i kolem afghánské metropole? I když onen citovaný francouzský analytik upozorňuje, že dobytí Kábulu nebude až tak snadné, jako správní střediska, jichž se teď Tálibán zmocňuje.
Myslím, že ano. Ono by to určitě nebylo tak snadné, přeci jenom ta vládní moc tam koncentruje největší své síly a největší motivaci – vlastní přežití. Zároveň ale pořád bych úplně neodsuzoval nebo neodsouval stranou možnost, že dojde k nějaké dohodě. My víme, že se ze zákulisí dostávají informace, že afghánská vláda nabídla Tálibánu jakousi dohodu o dělení moci a je to možná věc, o které se právě teď v Dauhá přes nějaké prostředníky v Kataru tedy jedná.
Je to dost možná věc, která může vlastně Kábul ochránit nějaké ofenzívy Tálibánu, kdy prostě té ofenzívě předejde rozdělením moci a Tálibánci přijdou do města, které vlastně bez boje se jim vydá všanc a Tálibánci dosáhnou svého bez boje o metropoli země.
