‚20 minut po odchodu se začalo plenit.‘ Armáda USA přes noc opustila základnu Bagrám

Americká armáda oznámila, že z Afghánistánu již stáhla více než 90 procent svého personálu i vybavení. Odsun USA ze země je tak podle médií téměř hotov již dva měsíce před původně oznámeným termínem, který prezident Joe Biden stanovil na 11. září. Podle afghánské armády přitom Američané v pátek opustili afghánskou leteckou základnu Bagrám uprostřed noci a bez toho, že by předem informovali místní vojáky.

Kábul (Aktualizováno: 11:04 7. 7. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kvůli územním ziskům povstalců z hnutí Tálibán na severu země pak některé země uzavírají svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf, naposledy takový krok v úterý ohlásil Berlín.

Poslední čeští vojáci se vrátili z mise v Afghánistánu. Šlo od nejdelší vojenskou operaci armády

Číst článek

Bílý dům v pátek informoval, že hodlá stažení z Afghánistánu dokončit do konce srpna, nicméně podle oznámení Pentagonu v zemi již nyní zůstává jen hrstka amerických vojáků.

Původně stanovený termín 11. září připadá na 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž USA invazi do Afghánistánu původně podnikly a začaly tím svůj dosud nejdelší ozbrojený konflikt.

V Bagrámu se nachází mimo jiné vězení, kde je údajně až 5000 vězňů z řad radikálního hnutí Tálibán, poznamenal server BBC. Afghánský generál Asadulláh Kohistání, jenž nyní základně velí, očekává, že povstalci, kteří v poslední době zaznamenávají vojenské úspěchy, na Bagrám brzy zaútočí.

Do 20 minut po americkém odchodu zhasla elektřina a základna se propadla do temnoty, popsal agentuře AP jeden z afghánských vojáků, podle nějž to bylo jako signál pro rabující, kteří Bagrám začali plenit. Řada věcí ze základny prý skončila na nedalekých šrotištích nebo v obchodech se zbožím z druhé ruky | Foto: Mohammad Ismail | Zdroj: Reuters

Američané podle Kohistáního opustili Bagrám v pátek 2. července ve 3.00 místního času (00.30 SELČ), přičemž afghánská armáda se to prý dozvěděla až o několik hodin později. Spojené státy v pátek sdělily, že základnu uvolnily a předaly místním jednotkám.

Rabování základny

Bagrám byl opěrným bodem USA a amerických spojenců při jejich ofenzivě proti islamistickému hnutí Tálibán a teroristické síti Al-Káida po útocích z 11. září 2001.

‚Nelze popřít hrozné scénáře.‘ USA kvůli Tálibánu zvažují zpomalit tempo stahování vojáků z Afghánistánu

Číst článek

Svého času na základně bydlely desítky tisíc vojáků, kteří měli k dispozici bazény, kina, lázně i prodejny rychlého občerstvení.

Armáda Spojených států za sebou nechala podle Kohistáního 3,5 milionu různých věcí – včetně desítek tisíc lahví vody, jídla v polotovarech, tisíců civilních automobilů, byť mnoho z nich bez klíčů, a stovek obrněných vozidel. Američané si odvezli těžké zbraně a určitou munici odpálili, afghánské armádě nechali lehčí zbraně, dodal generál.

Do 20 minut po americkém odchodu zhasla elektřina a základna se propadla do temnoty, popsal agentuře AP jeden z afghánských vojáků, podle nějž to bylo jako signál pro rabující, kteří Bagrám začali plenit. Řada věcí ze základny prý skončila na nedalekých šrotištích nebo v obchodech se zbožím z druhé ruky.

Mluvčí americké armády v Afghánistánu Sonny Leggett agenturu AP v odpovědi na dotaz týkající se nočního stažení odkázal na dřívější prohlášení. V něm stálo, že americké jednotky koordinovaly odchod z různých základen s afghánskými představiteli | Foto: Mohammad Ismail | Zdroj: Reuters

Mluvčí americké armády v Afghánistánu Sonny Leggett agenturu AP v odpovědi na dotaz týkající se nočního stažení odkázal na dřívější prohlášení. V něm stálo, že americké jednotky koordinovaly odchod z různých základen s afghánskými představiteli.

Kohistání nyní podle BBC velí zhruba 3000 mužům. Reportérům na základně přitom sdělil, že už teď dostává zprávy o bojovnících Tálibánu, kteří se pohybují v okolních venkovských oblastech. „Je to velký rozdíl, pokud se porovnáváme s Američany,“ prohlásil afghánský generál. „Ale v rámci našich možností (...) se snažíme dělat to nejlepší,“ dodal.

Útěk do Tádžikistánu

V neděli se na 1000 afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil uchýlilo před rychle postupujícím Tálibánem do Tádžikistánu, což vyvolalo obavy, zda bude afghánská armáda schopna odvrátit další postup islamistů. Do sousední země odešly už dříve stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v takovém rozsahu, uvedla agentura Reuters.

‚Tálibán se nám pomstí.‘ Se stahováním západních sil z Afghánistánu sílí strach a přibývá útoků i obětí

Číst článek

V úterý bezpečnostní poradce afghánského prezidenta Hamdulláh Mohíb prohlásil, že se muži vrátí do vlasti, aby se znovu zapojili do boje s Tálibánem. Jak a kdy se tak stane, neupřesnil. Do služby se podle něj už vrátilo dalších 2300 vojáků, kteří dříve opustili své pozice napříč Afghánistánem.

Tádžikistán v reakci na poslední vývoj událostí v Afghánistánu nařídil mobilizaci 20 000 záložníků, kteří mají pomoci zvýšit ostrahu na hranicích. Moskva, která má v Tádžikistánu velkou vojenskou základnu, prohlásila, že v případě potřeby pomůže hranici stabilizovat, uvedla agentura Reuters.

Podle západních bezpečnostních představitelů obsadili povstalci přes 100 okresů v Afghánistánu. Tálibán ovšem tvrdí, že kontroluje více než 200 okresů ve 34 provinciích, což je více než polovina země. Mohíb prohlásil, že afghánské bezpečnostní složky získaly zpět 14 okresů.

Kohistání nyní podle BBC velí zhruba 3000 mužům. Reportérům na základně přitom sdělil, že už teď dostává zprávy o bojovnících Tálibánu, kteří se pohybují v okolních venkovských oblastech. „Je to velký rozdíl, pokud se porovnáváme s Američany,“ prohlásil afghánský generál. „Ale v rámci našich možností (...) se snažíme dělat to nejlepší,“ dodal | Foto: Mohammad Ismail | Zdroj: Reuters

Kvůli rozmachu Tálibánu podle informací médií uzavřelo několik zemí svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf na severu země. Naposledy to v úterý oznámilo Německo; podle místních diplomatů krok souvisí s odchodem německých vojáků z Afghánistánu, z nichž poslední opustili zemi minulý týden.

Svoje úřady zavřelo také Rusko a Turecko. Uzbekistán, Tádžikistán, Indie a Pákistán omezily činnost svých konzulátů.

Jednání vlády s Tálibánem

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf ve středu v Teheránu zahájil jednání mezi zástupci afghánské vlády a islamistického hnutí Tálibán. S odkazem na video íránské diplomacie o tom informovala agentura AFP.

‚Pšenice je poskvrněná krví vlastního syna.' Civilisté v Afghánistánu čelí neřešitelným rozhodnutím

Číst článek

Šéf íránské diplomacie Zaríf vyzval afghánské politické lídry a afghánský lid, aby učinili náročná rozhodnutí pro budoucnost země.

Afghánské delegace se ve středu setkaly na íránském ministerstvu zahraničí. Tálibán mezitím zahájil útok na město Kaláje Nau, které je správním střediskem provincie Badghís na severozápadě země. Podle AFP jde o první útok na město od začátku současné ofenzivy proti vládním silám, jež začala v květnu.

Zaríf podle íránské diplomacie vyjádřil obavy ze „škodlivých dopadů pokračujícího konfliktu v Afghánistánu a vyzval všechny strany, aby se vrátily k vnitroafghánskému jednacímu stolu“.

Delegaci afghánské vlády, která přijela do Kábulu, podle téhož zdroje vede bývalý viceprezident Júnus Kanúní, zatímco v čele delegace Tálibánu stojí hlavní vyjednávač skupiny Šer Muhammad Stanikzáí.

Írán situace v sousedním Afghánistánu, s nímž sdílí dlouhou hranici, velmi znepokojuje. V posledních letech do Íránu přišlo několik milionů afghánských uprchlíků.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme