Afghánistán chce převzít kontrolu nad zemí do roku 2014

Afghánská armáda a policie by měly do konce roku 2014 převzít kontrolu nad zemí, a mít tak hlavní iniciativu v řízení a podnikání bezpečnostních operací ve všech provinciích. Dohodli se na tom účastníci mezinárodní konference o Afghánistánu v Kábulu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Afghánský prezident Hamíd Karzáí jednal i s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou | Foto: ČTK

NATO, které vede mezinárodní síly v Afghánistánu, a místní vláda se navíc dohodly na vytvoření podmínek pro zahájení předávání bezpečnostní kontroly nad zemí kábulské vládě už od konce letošního roku. To by si přáli i spojenci, pro které je stále složitější přesvědčit veřejnost, že je nutné vysílat do Afghánistánu další jednotky.

Přehrát

00:00 / 00:00

O šancích mezinárodní konference o Afghánistánu mluvil zahraničně-politický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák

„Bojujeme proti společnému, zuřivému nepříteli, který se neštítí porušit všechny islámské i mezinárodní zákony, aby rozbil naši jednotu,“ řekl mimo jiné Karzáí na začátek konference.

Přes složitou bezpečnostní situaci, chce už letos vytipovat několik provincií, kde by Afghánská armáda a policie mohly začít řídit protiteroristické operace. Převzít kontrolu nad celou zemí by chtěl do roku 2014.

Nic jiného mu ani nezbývá, protože spojenci už nemají chuť posílat do země další vojáky. A to včetně Spojených států, které chtějí začít stahovat své jednotky příští rok.

Afghánský prezident si je vědom toho, že dalšímu rozvoji jeho země brání vysoká míra korupce. Nově proto musí státní zaměstnanci podávat majetková přiznání.

Větší afghánská kontrola nad penězi

Přesto konference souhlasila s afghánským požadavkem kontrolovat polovinu zahraničních peněz. Dosud rozhodovali Afghánci jen asi o dvaceti procentech všech investic.

Experti odhadli třetinu nerostného bohatství Afghánistánu na jeden až tři biliony dolarů. To by podle Karzáího mělo přilákat dost soukromých investorů, kteří pomohou budovat infrastrukturu a umožní zemi obchodovat na regionálním i světovém trhu.

Přehrát

00:00 / 00:00

afghánistán.mp3

Dosud šla většina zahraničních investic především na projekty podporující bezpečnost. Afghánci by ale raději rozvíjeli zaměstnanost a zvyšovali životní úroveň obyvatelstva.

Vily v Dubaji

Podle zahraničně-politického komentátora Radiožurnálu Milana Slezáka má afghánská vláda pravdu, když říká, že by měla více řídit proces rozdělování pomoci.

„Ona to zvládne levněji. Jestliže se pomoc rozděluje prostřednictvím lidí ze západu, kteří mají západní platy, tak se z té pomoci hodně ukrajuje.“

„Na druhou stranu jsou tu precedenty z minulosti, kdy spousta zahraničních peněz neskončila tam, kde měla. V poslední době navíc udělalo hodně zlé krve odhalení, že někteří afghánští vládní představitelé si pořídili velké vily v Dubaji," dodal Milan Slezák.

Igor Maňour, Milan Slezák, Ondřej Bouda, Jan Piroch, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme