Dostali se do dluhů, neschopnost platit je nutí prodat vlastní dítě. Chudoba vede k tragédiím Afghánců

Chudoba a nedostatek jídla postihuje stále větší počet Afghánců, kteří jsou pod tlakem zoufalé situace často nuceni k těm nejkrajnějším řešením. Jak těžký je dnes život pro obyvatele země, která padla do rukou radikálního hnutí Tálibán, ví i 40letá Saleha. Dluhy její rodiny se dostaly do výše, kterou už není schopná splácet, matka šesti dětí se proto obává nejhoršího – že bude muset prodat svou tříletou dceru.

Kábul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Afghánka a její syn rozprodávají své oblečení na ulici | Zdroj: Reuters

Saleha žije ve městě Herát na západě Afghánistánu, kde pracuje jako uklízečka. Její o mnoho let starší manžel nemá práci žádnou, chod rodiny tak leží na bedrech 40leté Salehy. Úklidem domácnosti v bohatší čtvrti Herátu si ale vydělá jen 70 centů za den, což odpovídá ani ne 20 českým korunám.

Mizérie v Afghánistánu sílí. Nemocnice bez peněz zavírají, lidé hladoví a podvyživených dětí přibývá

Číst článek

S problémy se rodina začala potýkat před dvěma lety. V té době pracovala Saleha a její manžel na farmě v západní provincii Bádghís, oblast ale zachvátily boje a sucho, manželé tak o práci přišli.

Aby byli schopní rodinu uživit, museli si půjčit peníze a v naději lepšího života se přestěhovali do Herátu. Přesněji řečeno do obrovského tábora pro vysídlené osoby, které vyhnaly boje z jejich domovů.

Rodinná situace se ale postupem času zhoršovala. Po srpnovém převzetí moci Tálibánem navíc Afghánistán zachvátila krize. Finanční systém zůstal paralyzovaný, lidé skončili bez přístupu ke svým bankovním účtům a ceny základních potravin jako olej nebo mouka prudce vzrostly.

To zatížilo rodinný rozpočet ještě silněji, celkový dluh se tak vyšplhal na 550 dolarů, v přepočtu na 12 tisíc korun. Tak vysokou částku ale Saleha není schopná se svým nízkým platem splácet. Khalíd Ahmad, od kterého si Saleha s manželem půjčili, jim proto dal nůž na krk.

Začátkem října přišel s nabídkou smazání dluhu, pokud mu dají jejich tříletou dceru Najibu. Tomu chtějí oba zabránit, pokud ale do tří měsíců dluh nezaplatí, Ahmad si pro jejich dceru přijde sám.

„Jestli bude život pořád tak hrozný jako teď, zabiju sebe i své děti,“ říká pro americký deník The Wall Street Journal Saleha a dodává: „Ani nevím, co budeme dnes večer jíst.“

Odhodlání neprodat Najibu projevuje i její otec, který se podle svých slov „pokusí sehnat peníze na záchranu života své dcery“. Pokud se ale rodičům dluh zaplatit nepodaří, Najiba skončí v Ahmadově domácnosti. Tam bude pomáhat s úklidem a až začne dospívat, provdá se za jednoho z jeho synů.

„Také nemám peníze a neplatí mi… Takže mi nezbývá nic jiného než si dceru odvést,“ potvrdil svůj požadavek Khalíd Ahmad, kterého se novinářům amerického deníku podařilo dohnat po telefonu.

Afghánské ženy a děti čekají před pekárnou v Kábulu | Zdroj: Reuters

Praxe ‚prodávání‘ dětí

Zprávy o zoufalých Afgháncích, kteří byli nuceni „prodat“ vlastní děti, aby splatili dluhy, se v Afghánistánu neobjevují zdaleka poprvé.

Už v roce 2018 mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) Alison Parkerová upozornila, že některé afghánské rodiny prodávají své velmi malé děti, aby splatily dluhy nebo si mohly koupit jídlo.

Čekají na bydlení a hledají si práci. Většina evakuovaných Afghánců plánuje zůstat v Česku

Číst článek

„Některým je jen jeden nebo tři měsíce a už jsou zasnoubené,“ uvedla Parkerová na okraj tehdejší mezinárodní konference v Ženevě, která byla věnovaná reformním snahám afghánské vlády. Mluvčí UNICEF podotkla, že během pouhých čtyř měsíců bylo v provinciích Herát a Badghís na severozápadě Afghánistánu takto „prodáno“ přes 160 dětí včetně šesti chlapců.

Tyto děti byly podle Parkerové „zasnoubeny, provdány nebo... prodány, neboť jejich rodiče byli zadlužení“. Mluvčí zároveň vysvětlila, že provdávání dětí je v Afghánistánu jakousi společenskou normou. Četnost této praxe se sice region od regionu liší, už v té době ale dětských sňatků začalo přibývat. Důvodem byla opět chudoba, sucho a nedostatek jídla v afghánských domácnostech.

„Bohužel se to zhoršuje. Děti platí cenu za konflikt i za sucho,“ prohlásila Parkerová v době, kdy se podle údajů OSN kvůli nedostatku potravin ocitaly v naléhavé situaci více než tři miliony obyvatel Afghánistánu.

Po srpnovém nástupu Tálibánu k moci ale 40milionovou zemi postihla ještě rozsáhlejší krize, která se odráží také na datech Světového zdravotnického programu a dalších agentur OSN. Z nich mimo jiné vyplývá, že 95 procent afghánské populace nemá dostatečný přístup k potravinám.

Pod Tálibánem nemáme budoucnost, v Česku ano, říká Afghánec z posledního letadla

Číst článek

„Nikdy jsem neviděla, že by se situace zhoršovala tak rychle. Špatné to bylo už před srpnovým (nástupem Tálibánu k moci), teď je to prostě volný pád,“ upozornila ředitelka Světového potravinového programu pro Afghánistán Mary-Ellen McGroartyová pro kanadskou televizi CBC, podle které v Afghánistánu roste také počet dětí trpících podvýživou.

Podle agentur OSN se přitom situace bude dál zhoršovat. Jejich odhady předpovídají, že podvýživou bude do konce roku trpět zhruba polovina afghánských dětí mladších pěti let. Z toho nejméně jeden milion dětí bude kvůli hladu ohrožen na životě, pokud jim nebude poskytnuta okamžitá péče.  

„Nemáme doma žádné jídlo. Prodáváme všechno možné, abychom si mohli dovolit koupit potraviny, ale já skoro nic nejím. Jsem slabá a nemám mléko, abych mohla nakrmit své dítě,“ cituje OSN matku 18měsícíční dcery, která se léči s akutní podvýživou v nemocnici v Herátu.

Pomoc Afghánistánu

Zatímco humanitární organizace a agentury OSN bijí na poplach stále silněji, radikální hnutí Tálibán se snaží finance ze zahraničí nalákat zpět.

Požaduje hlavně uvolnění rezerv afghánské centrální banky ve výši zhruba deseti miliard dolarů, které byly zablokovány během srpnového nástupu Tálibánu k moci. Většinu z nich drží Federální rezervní banka v New Yorku, Spojené státy ale chtějí od radikálního hnutí záruky, že bude respektovat práva všech Afghánců včetně žen a dívek.

V Moskvě jednají zástupci deseti zemí s Tálibánem. Mluvit by měli i o lidských právech

Číst článek

Po srpnových událostech navíc Afghánistánu zastavila pomoc také velká část zahraničních dárců, centrální banka má v trezorech jen velmi málo hotovosti, před bankami se tak od léta vytvářejí dlouhé fronty lidí. Nedostatečné rezervy nejsou ale zdaleka jediným problémem.

Zemi dlouhodobě sužuje velké sucho a neúroda, mnozí Afghánci přišli s nástupem Tálibánu o práci, jiní už měsíce nedostali zaplaceno a ceny jídla mezitím prudce rostou. Zaopatřit rodinu se tak stává čím dál složitější.

O ekonomickou pomoc přijeli zástupci Tálibánu žádat také do Moskvy, která ve středu hostila mezinárodní jednání o Afghánistánu. Během schůzky, které se zúčastnili zástupci jedenácti zemí včetně Číny, Íránu nebo středoasijských zemí, Rusko afghánskou stranu podpořilo.

Vyzvalo mezinárodní společenství, aby Afghánistánu poskytlo pomoc a zabránilo tak prohloubení humanitární krize. Zároveň ale posílilo tlak na zástupce Tálibánu, aby vytvořili „inkluzivní“ vládu, která bude reprezentovat široké spektrum afghánské společnosti. Tu současnou tvoří pouze muži a téměř výlučně etničtí Paštunové ze samotného hnutí.

„Rusko chce ukázat, že má s novými autoritami v Afghánistánu solidní pracovní vztahy… Je to způsob, jak jim zalichotit a dát jim jistou legitimitu, aniž by (novou afghánskou vládu) uznali,“ interpretuje postoj Moskvy odborník Samuel Ramani, podle kterého se tak Moskva snaží získat vliv a zabránit posílení islamistů v zemích sousedících s Ruskem.

Fond OSN jako záchrana?

Nadějí pro afghánský lid se může stát zřízení nového zvláštního fondu OSN, které bylo ohlášeno tento čtvrtek. Z fondu má být financována přímá pomoc Afgháncům, díky které by se před blížící se zimou mělo zabránit propuknutí ještě hlubší humanitární krize v zemi.

Afghánistánu hrozí ‚totální zhroucení‘. Západ hledá cesty, jak pomoct lidem a neposílit tím Tálibán

Číst článek

Zdroje má fond získávat od dárců z celého světa. Podle Achima Steinera, který spravuje Rozvojový program OSN, například Německo fondu přislíbilo 50 milionů eur a s dalšími zeměmi je OSN v kontaktu.

„Musíme zasáhnout, stabilizovat ekonomickou situaci lidí a zachránit nejen jejich životy, ale i živobytí. V opačném případě budeme během letošní zimy a v následujícím roce skutečně čelit scénáři, kdy miliony Afghánců jednoduše nebudou schopní zůstat na svém území, ve svých domovech, vesnicích a přežít. Není těžké si uvědomit, jaké by byly důsledky takového scénáře,“ prohlásil Steiner během tiskové konference v Ženevě.

Před podobným scénářem tento týden ostatně varoval také Mezinárodní měnový fond. Jeho aktualizovaný ekonomický výhled odhaduje, že se afghánské hospodářství letos propadne až o 30 procent. Podle Mezinárodního měnového fondu přitom takový vývoj může vést k rozpoutání hluboké humanitární krize a dalšímu rozdmýchání migrace Afghánců nejen do sousedních zemí, ale také do Turecka a Evropy.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme