Krize v Afghánistánu sílí, podvyživených dětí přibývá. Paradoxně trpí hlavně lidé ve městech
Lidé nemají za co koupit základní potraviny, nemocnice se plní dětmi s akutní podvýživou, krize se dál prohlubuje. Tak vypadá dnešní realita Afghánistánu. „S příchodem zimy je situace jen horší a horší,“ říká pro iROZHLAS.cz regionální ředitel Člověka v tísni pro oblast Blízkého východu Tomáš Kocian, podle kterého krize paradoxně postihuje spíš města a její řešení spočívá víceméně jen v opětovném dotování Afghánistánu zvenčí.
Na kliniku v severní části afghánské provincie Kandahár v poslední době spěchá stále větší počet matek, které putují i několik hodin, aby zachránily život svých podvyživených dětí. Příděly jídla musely snížit už dávno, s prohlubující se krizí a příchodem zimy se jejich zoufalství ale dál stupňuje.
V Afghánistánu mám tři další děti. Bojím se o ně, říká žena, kterou evakuovala česká armáda
Číst článek
„Velmi se bojím toho, že letošní zima bude ještě horší, než si vůbec dokážeme představit,“ říká pro americký deník The New York Times 40letá Laltak, která má - stejně jako mnoho dalších afghánských žen žijících na venkově - jen jedno jméno.
Strach, že jejich děti letošní zimu nemusejí přežít, svírá i další Afghánky, které se u lékařů snaží najít pomoc. Jednou z nich je i 50letá Harzato, která přivedla do nemocnice svou dvouletou vnučku Madinu.
„Nemocnice byla hrozně daleko, měla jsem proto strach a deprese. Myslela jsem, že to nezvládne,“ popisuje žena, která se nejprve spoléhala na pomoc lékárníka, ten ale nakonec zůstal bezradný. Během třetí návštěvy lékárny rodině řekl, že Madině dokážou pomoct už jen lékaři.
Nedostatek jídla a podvýživa nejen u dětí byly v Afghánistánu problémem po desetiletí, od nástupu Tálibánu k moci se ale krize v zemi jen prohlubuje. Zpráva Světového potravinového programu (WFP) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) už koncem října varovala, že akutnímu nedostatku potravin a hladu bude letos v zimě čelit přibližně 22,8 milionu lidí, tedy více než polovina obyvatel Afghánistánu. Varování se nyní postupně stává realitou.
Na zhoršující se humanitární situaci minulý týden upozornila také česká nezisková organizace Člověk v tísni, která v Afghánistánu pomáhá. Podle ní mají obtíže zajistit si každodenní přístup k základním potravinám téměř dvě třetiny obyvatel, přes 95 procent Afghánců muselo situaci přizpůsobit svůj jídelníček a až 3,2 milionu dětí mladších pěti let trpí podvýživou.
„Musím se přiznat, že tuto práci dělám přes patnáct let, a s podobnou situací jsem se nikdy nesetkal,” říká humanitární pracovník Člověka v tísni Ahmad Sharif.
Krize ve městech
Podobné zkušenosti popisuje také regionální ředitel Člověka v tísni pro oblast Blízkého východu Tomáš Kocian.
„Děje se to, co jsme předpokládali. S pádem předchozí vlády a s minimální podporou mezinárodního společenství současnému režimu přišel afghánský stát, který byl vždy odkázaný na mezinárodní pomoc, o příspěvky do státního rozpočtu. Byl ochromen bankovní systém, důvěra v podnikatelské prostředí, stát částečně zmrazil vyplácení mezd, spousta lidí přišla o práci a s příchodem zimy je situace jen horší a horší,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Afghánistánu hrozí humanitární katastrofa, říká Čech z Lékařů bez hranic. Nemocnice řeší hlavně podvýživu
Číst článek
Od poloviny srpna, kdy se radikální hnutí Tálibán opět chopilo moci nad Afghánistánem, byla zemi pozastavena většina mezinárodní pomoci a zmrazena aktiva v zahraničí. Tálibán se snaží finance ze zahraničí nalákat zpět, zatím se mu to ale příliš nedaří.
Islamistické hnutí požaduje hlavně uvolnění rezerv afghánské centrální banky ve výši zhruba deseti miliard dolarů, které byly zablokovány po jeho letošním nástupu k moci. Většinu z nich drží Federální rezervní banka v New Yorku, Spojené státy ale chtějí od radikálního hnutí záruky, že bude respektovat práva všech Afghánců včetně žen a dívek.
Tálibán se sice snaží okolní svět přesvědčit, že usiluje o to samé, zprávy posledních měsíců ale naznačují opak. Naposledy tento týden OSN obvinila afghánské vládní hnutí, že při mimosoudních popravách zabilo nejméně 72 příslušníků bývalých afghánských bezpečnostních sil a dalších lidí pracujících pro bývalou afghánskou vládu.
Zmražení fondů nicméně není jediný problém, který se na aktuální krizi v zemi podepisuje. Zemi dlouhodobě sužuje velké sucho a neúroda, mnozí Afghánci navíc přišli s nástupem Tálibánu o práci a například státní zaměstnanci už měsíce nedostali zaplaceno. Ceny jídla mezitím prudce rostou, zaopatřit rodinu se tak pro Afghánce stává čím dál složitější a organizace OSN varují, že Afghánistánu hrozí největší humanitární krize na světě.
Tajně podporovali radikály, pravou tvář odhalili až letos. Jak infiltrace Tálibánu pomohla k pádu Kábulu
Číst článek
Situace je pro mnohé Afghánce tak zoufalá, že jsou nuceni prodávat vlastní děti, aby tak splatili rostoucí dluhy a dokázali se uživit. Smutná praxe se v Afghánistánu sice objevovala už v minulých letech, od 15. srpna, kdy se vlády zmocnilo islamistické hnutí, se ale počet dětských sňatků dál zvyšuje. Uvádí to i dětský fond UNICEF, který má údajně „důvěryhodné zprávy“ o rodičích, kteří slibují za peníze i dívenky staré pouhých 20 dní.
Trýznivému rozhodnutí, zda prodat svou 18měsíční dceru, čelí i 21letá Fatima. Aby neskončila se svými čtyřmi dětmi na ulici, musela se přestěhovat ke svému 60letému otci. Finanční situace rodiny je ale kritická a dvě její děti už trpí podvýživou. Příbuzní proto Fatimu nutí, aby jednu ze svých dcer prodala.
„Chtěla jsem ji prodat, protože už jsem si ji nemohla nechat,“ říká pro australskou stanici SBS Fatima, která na rozdíl od některých jiných rodičů své dítě zatím neprodala.
Česká pomoc
Lidem, kteří se dostávají do zoufalé situace, v Afghánistánu pomáhá zmíněná organizace Člověk v tísni. V zemi má dvě plně funkční kanceláře, jednu v metropoli Kábulu a druhou v Mazár-e Šarífu, čtvrtém největším městě Afghánistánu.
Podle Tomáše Kociana to jsou právě lidé z velkých měst, na které aktuální krize dopadá nejsilněji.
Dostali se do dluhů, neschopnost platit je nutí prodat vlastní dítě. Chudoba vede k tragédiím Afghánců
Číst článek
„Vzhledem ke struktuře zaměstnanosti – což je na venkově převážně zemědělství – nejsou lidé odkázaní na práci ve státní sféře nebo podnikání, šoky tedy nejsou tak citelné. Obecně je tedy obyvatelstvo nyní zranitelnější v těch městských oblastech, což je z historického hlediska paradox. Kvůli chudobě a podmínkám zhoršujícím se z důvodu sucha nebo klimatických změn byli farmáři vždy první na ráně. Tradičně proto migrovali do měst, kde měli vždy lepší možnosti obživy. Teď je to ale naopak a městské obyvatelstvo trpí víc, než to venkovské,“ vysvětluje Kocian.
Od poloviny října Člověk v tísni podpořil přes 2000 afghánských domácností, tedy zhruba 16 tisíc osob. Ve většině případů jde o finanční pomoc určenou na nákup základních potravin, oprav obydlí nebo zajištění tepla. Do konce roku takto plánuje distribuovat humanitární pomoc v celkové hodnotě více než 11 milionů korun.
„Výše pomoci je koordinovaná s dalšími aktéry. Existují takzvané klastry, neboli tematické pracovní skupiny, kde se dohaduje postup, určitá základní metodika a výše podpory tak, aby se do komunit nevnášely nějaké třenice. Pokud totiž v jedné vesnici dostanou 100 dolarů a vedle ve vesnici 200, může to samozřejmě způsobit jisté konflikty,“ říká ředitel Člověka v tísni pro oblast Blízkého východu, podle kterého se organizace snaží, aby pomoc nebyla pouze jednorázová a přinejmenším během zimních měsíců běžela kontinuálně.
Rozhodování o tom, kdo přesně má podporu české organizace získat, pak probíhá podle standardních procesů Člověka v tísni. „Zpočátku jsme se báli, aby se do něj Talibán nemíchal, v zásadě ale máme volnou ruku. Postupujeme tedy podle kritérií výběru, která máme jasně specifikované. Děláme plošný sběr dat a na základě jejich vyhodnocení se pak vytipují rodiny, kterým ta pomoc jde,“ dodává Kocian.
Uvolnění fondů krizi neřeší
Urgentní nedostatek financí se podepisuje také na stavu afghánských zdravotních zařízení. Už více než 2000 klinik a nemocnic muselo pozastavit provoz, protože už neměly na udržení provozu peníze. Podle britské stanice BBC navíc afghánským nemocnicím chybí léky, někteří pacienti se přitom dostávají do nemocnic po více než 10 hodinách cesty.
„Porodnice je v každé nemocnici jedním z nejšťastnějších oddělení, v Afghánistánu už to tak ale není,“ říká pro BBC lékařka jedné z afghánských porodnic, podle které umírají hlady i čerstvě narozené děti. „Je to tady jako v pekle,“ dodává.
Hranici přešli napotřetí, do Turecka dorazili jen s šesti dolary. Afghánská rodina líčí úprk před Tálibánem
Číst článek
Kvůli zhoršující se humanitární krizi tak dětský fond UNICEF minulý týden vyhlásil historicky nejvyšší žádost o finanční pomoc pro jedinou zemi. Na pokrytí urgentních humanitárních výzev požaduje celkem dvě miliardy dolarů, které mají pomoct primárně hladovějícím dětem.
Po čtyřech měsících od nástupu Tálibánu k moci se také objevily zprávy, že Světová banka hodlá uvolnit UNICEF a Světovému potravinovému programu celkem 280 milionů dolarů, tedy zhruba 6,3 miliardy korun, ze zmrazených afghánských fondů.
Podle agentury Reuters je uvolnění části afghánských aktiv jednou z omezených možností, jak pomoct afghánskému obyvatelstvu, aniž by peníze skončily v rukou radikálního hnutí. Jak ale tvrdí pracovník české neziskové organizace, není to krok, který by dokázal situaci v zemi skutečně zlepšit.
„Tyto peníze půjdou na humanitární pomoc, která ale problém v zásadě neřeší. Humanitární pomoc není od toho, aby navrhovala nějaké strukturální řešení do budoucna. Situace se může zlepšit, pokud bude režim Tálibánu vnímán okolním světem jako legitimní partner, což je z řady důvodů složité si představit. Myslím si ale, že v zájmu zachování si určité stability se k tomu svět postaví a bude afghánský stát opět dotovat. Nedokážu si představit, jak by to bez toho vypadalo. Tak trochu si tím platíme výkupné – v Afghánistánu žije 40 milionů lidí a polovina z nich se může dát do pohybu,“ varuje Kocian.
Ještě před dvaceti lety přitom Afghánistán čítal jen 20 milionů obyvatel, od té doby se ale populace zdvojnásobila, už před nástupem Tálibánu k moci tak afghánský rozpočet závisel ze 75 procent právě na financích zvenčí. „S ohledem na omezené zdroje, které země nabízí, je proto populační boom opravdu problémem,“ uzavírá ředitel Člověka v tísni pro Blízký východ.
