Mizérie v Afghánistánu sílí. Nemocnice bez peněz zavírají, lidé hladoví a podvyživených dětí přibývá

Chodbou jedné z kábulských nemocnic se rozléhá srdceryvný pláč podvyživených dětí, které kvůli nedostatku jídla bojují o vlastní přežití. Po nástupu Tálibánu k moci a odstřihnutí Afghánistánu od většiny mezinárodní pomoci podobných případů neustále přibývá, osud dětí vyžadujících lékařskou péči se ale ocitá ve stále větším ohrožení. Kvůli nedostatku financí totiž velká část nemocnic musela zavřít.

Kábul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemocnice v Afghánistánu se plní podvyživenými dětmi, kterých kvůli krizi neustále přibývá | Zdroj: Profimedia

„Nedokážu dětem zajistit dostatek jídla,“ říká pro kanadskou televizi CBC 37letá Nasima. Kvůli hladovění se jí přestalo tvořit mateřské mléko a umělé si v žádném případě nemůže dovolit.

Lidé z Tálibánu jsou nekompetentní a nezkušení. Jednání jsou o to složitější, říká Kocian z Člověka v tísni

Číst článek

Stejně jako řada dalších matek proto skončila se svými dětmi v jedné z kábulských nemocnic, kde kojencům i starším dětem podávají výživu nitrožilně. Pohled na své trpící děti s napíchnutými kanylami jejich matky sledují s obrovským utrpením a pocitem bezmoci.

„Musím pro ně něco udělat, ale nevím co,“ dodává zoufalá matka odkázaná na pomoc kábulské nemocnice, jejíž vstup zvenku hlídá několik členů Tálibánu.

Poté, co zemi opustili zahraniční vojáci a moci se ujalo radikální islamistické hnutí, se Afghánistán propadá do stále silnější ekonomické krize, která obyvatelstvo přivádí na pokraj humanitární katastrofy.

Hladem a nedostatkem potravin v současné době trpí značná část afghánského obyvatelstva – ať už to jsou odpůrci, či podporovatelé radikálního islamistického hnutí.

Afghánistánu hrozí ‚totální zhroucení‘. Západ hledá cesty, jak pomoct lidem a neposílit tím Tálibán

Číst článek

Tálibán se snaží ekonomiku opět rozhýbat, potýká se ale s nedostatkem peněz. Nemá totiž přístup k rezervám afghánské centrální banky ve výši zhruba deseti miliard dolarů, z nichž většinu drží Federální rezervní banka v New Yorku.

Zemi navíc postihlo velké sucho a neúroda, mnozí Afghánci přišli s nástupem Tálibánu o práci, jiní už měsíce nedostali zaplaceno a ceny jídla mezitím prudce rostou. Například kuchyňský olej dnes stojí dvakrát víc než loni.   

Zaopatřit rodinu se tak stává čím dál složitější. Podle Světového potravinového programu se s nedostatkem jídla v současnosti potýká až 90 procent afghánských domácností, mnozí Afghánci proto na ulici rozprodávají majetek a doufají, že si prodejem osobních věcí vydělají alespoň na základní potraviny.

„Chci prodat tyhle věci, protože už doma nemám žádné jídlo. Takhle si snad nějaké koupím,“ říká pro kanadskou televizi Hamiduláh, zatímco tlačí kárku plnou koberců.

Vchod před nemocnicemi hlídají členové Tálibánu | Zdroj: Reuters

Statisíce podvyživených

Úzkost každodenního života je v Afghánistánu spojená také s narůstajícími obavami z místní odnože takzvaného Islámského státu. Teroristická organizace stojí za srpnovým smrtícím atentátem na kábulském letišti, při kterém zahynulo na 200 lidí, a řadou dalších útoků včetně několika explozí ve městě Dželálábád.

Hranici přešli napotřetí, do Turecka dorazili jen s šesti dolary. Afghánská rodina líčí úprk před Tálibánem

Číst článek

Největší potíže Afghánců ale pramení z nedostatku peněz a pozastavení zahraniční finanční pomoci, na které je země posledních 20 let do velké míry závislá. Vedle Spojených států zmrazila Afghánistánu finance například i Světová banka, která spravuje fond pro obnovu Afghánistánu.

Tímto krokem chtěly mezinárodní instituce zabránit tomu, aby se peníze dostávaly do rukou nových vládců země. Podle ředitelky Světového potravinového programu (WFP) pro Afghánistán Mary-Ellen McGroartyové ale tato politika nejsilněji dopadá na obyčejné Afghánce.

„Lidé v Afghánistánu jsou nevinní. Jejich životy byly převráceny vzhůru nohama, přestože oni sami na tom nenesou žádnou vinu – je to loterie geopolitiky toho, kde a kdy se narodili,“ varuje McGroartyová. Během rozhovoru s novináři ji obklopují stovky hladovějících lidí, kteří v kábulském distribučním centru WFP čekají na příděl potravin.

Ředitelka humanitární organizace vyzývá mezinárodní společenství, aby nenechalo obyvatele Afghánistánu a především děti hladovět, právě takový je ale dnes osud mnoha rodin.

Podle Světového potravinového programu trpí zhruba dva miliony dětí v Afghánistánu podvýživou, Organizace spojených národů navíc odhaduje, že pokud se situace nezlepší, příští rok může žít v chudobě přes 95 procent Afghánců.

„Nikdy jsem neviděla, že by se situace zhoršovala tak rychle. Špatné to bylo už před srpnovým (nástupem Tálibánu k moci), teď je to prostě volný pád,“ dodává McGroartyová.

Afghánky čekají před nemocnicí v Kábulu | Zdroj: Reuters

Kolaps zdravotnictví

Podobné varování zaznívá také od Nurulhaka Jusafzaie, ředitele Dětské nemocnice Indiry Gándhíové, kde se děti s podvýživou léčí.

Výskyt podvýživy nebo cholery u dětí je v poslední době stále častější, což je podle něj dáno hlavně odlivem mezinárodní pomoci.

Žádné ženy, kompromisní premiér a bývalí vězni z Guantánama. Jak vypadá vláda sestavená Tálibánem?

Číst článek

„Mezinárodní společenství by nám mělo pomáhat stejně jako dřív. Mohou zvolit jiný způsob, jak vládu potrestat,“ říká Jusafzai, podle kterého jsou v současnosti „trestány“ hlavně afghánské děti.

Zoufalou situaci navíc komplikuje skutečnost, že s ubývajícími finančními zdroji jsou nucené zavírat i nemocnice. Mezinárodní organizace varují, že asi 2000 zdravotních zařízení z celkových zhruba 2300 muselo své fungování pozastavit, protože už neměla na udržení provozu peníze.

Na hrozící kolaps a propuknutí humanitární krize, která může postihnout zhruba polovinu afghánského obyvatelstva, začátkem týdne upozornil také generální tajemník OSN António Guterres.

„Krize postihuje přinejmenším osmnáct milionů lidí, polovinu obyvatelstva země,“ uvedl na tiskové konferenci v newyorském sídle OSN Guterres, podle kterého musí mezinárodní společenství najít způsob, jak poskytnout přímo afghánské ekonomice potřebnou finanční injekci.

S blížícím se příchodem zimy se podobné výzvy stávají stále urgentnějšími, také samotný generální tajemník ale varuje, že Tálibán neplní sliby, které po srpnovém převzetí moci dal ohledně respektování práv žen, včetně umožnění dívkám chodit do školy.

The economy of Afghanistan is breaking down.

Banks are closing and essential services, such as healthcare, have been suspended in many places.

I urge the world to take action and inject liquidity into the Afghan economy to avoid collapse.

08:37 – 12. 10. 2021

990 3197

Miliarda od EU

Dva měsíce po pádu Kábulu se tak mezinárodní společenství stále snaží přijít na to, jak Afgháncům zajistit přísun pomoci, aniž by Tálibánu poskytlo legitimitu, o kterou usiluje. Najít vhodnou cestu se snaží především Spojené státy, které o víkendu uspořádaly první osobní setkání mezi zástupci amerického ministerstva zahraničí a lidmi z Tálibánu.

Afghánistánu hrozí ‚totální zhroucení‘. Západ hledá cesty, jak pomoct lidem a neposílit tím Tálibán

Číst článek

Podle následného vyjádření radikálního hnutí Spojené státy při rozhovorech slíbily, že Afghánistánu poskytnou humanitární pomoc, odmítly ale politicky uznat Tálibán jako novou afghánskou vládu. Americká strana po jednání v katarském Dauhá sdělila pouze to, že obě strany „hovořily o možnosti rozsáhlé americké humanitární podpory, která by mířila přímo k afghánskému lidu“.

Pomoc ve výši jedné miliardy eur, které mají „odvrátit obrovský humanitární a sociálně-ekonomický kolaps“ Afghánistánu, v úterý přislíbila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní jsou tyto peníze „přímou podporou“ Afghánců a do rukou je dostanou mezinárodní organizace, které na místě pracují, nikoliv vláda Tálibánu, kterou unie neuznává.

„Máme jasno v tom, jaké jsou naše podmínky pro jakékoliv jednání s afghánskými úřady, včetně dodržování lidských práv. Afghánský lid ale nemá platit za činy Tálibánu,“ prohlásila von der Leyenová během mimořádného summitu skupiny G20, která se v úterý dohodla na naléhavé humanitární pomoci Afghánistánu.

Podle vyjádření šéfky Evropské komise je s ohledem na blížící se zimu potřeba jednat rychle. To samé ostatně tvrdí také ředitelka Světového potravinového programu pro Afghánistán, která situaci sleduje přímo na místě.

„Je to zoufalství, je hrozné tomu přihlížet… Snažíme se ze všech sil odvrátit skutečnou krizi, musí se toho udělat ale mnohem, mnohem víc,“ říká na závěr McGroartyová.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme