Islámský stát posiluje v Afghánistánu. Chce se ukázat a zasévat sektářské násilí, doplácí na to nevinní

Od ledna 2018 jde o nejhorší teroristický útok v afghánské metropoli Kábulu. V sobotu rukou sebevražedného atentátníka zahynulo nejméně 63 svatebních hostů (ve středu dopoledne agentura Reuters informovala, že počet obětí stoupl na 80, pozn. red.). K útoku se, bez důkazů, přihlásil takzvaný Islámský stát. Atentát ale nese jeho rukopis. To vzbuzuje otázky, jak silný vlastně v zemi je a proč útočí na svatební hostinu.

Kábul (Aktualizováno: 10:08 21. 8. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příbuzní zemřelých po útoku v Kábulu | Foto: Omar Sobhani | Zdroj: Reuters

Silná exploze otřásla západním Kábulem asi 20 minut před jedenáctou večer. U stolů zrovna seděly stovky slavnostních hostů. Muži, ženy i děti. Sebevražedný útok nepřežilo 63 z nich, dalších 17 lidí zemřelo v nemocnici. Nejméně 160 dalších hostů bylo zraněno.

„Moje rodina, moje nevěsta, jsou v šoku. Nemůžou mluvit. Moje nevěsta neustále omdlévá. Přišel jsem o bratra, přišel jsem o přátele i příbuzné. Už nikdy neuvidím štěstí ve svém životě,“ cituje katarská televize Al-Džazíra ženicha Mirvaise Elmiho.

Afghánské svatby jsou známé tím, že se na nich sejdou stovky lidí. Podle Ahmada Omina, jednoho z účastníků, bylo pozváno až 1200 hostů. Obvykle probíhají odděleně pro muže a ženy.

Sebevražedný útočník vešel do prostor, kde oslavovala mužská část a došel až k pódiu, na kterém hráli hudebníci. Poté se ozvala exploze.

„Nepotřebují důvod. Chtějí, aby lidé zůstali nešťastní. A to i v okamžiku, kdy se radují,“ cituje Al-Džazíra příbuzného obětí Mohameda Nadíra Walizada.

Silná exploze otřásla západním Kábulem asi 20 minut před jedenáctou večer | Foto: Mohammad Ismail | Zdroj: Reuters

O týden dříve západní Kábul ve špičce zasáhl jiný teroristický útok. Nálož v autě zabila 14 lidí a zranila 145. Ačkoli útok mířil na policejní stanici, většina obětí byli civilisté. K  atentátu se přihlásil Tálibán.

Radikální hnutí Tálibán, které vede vlastní svatou válku proti „okupantům“, přesto sobotní útok na svatební hostinu bezprecedentně odsoudilo a skrze svého mluvčího jej označilo za „brutální čin“, za „zakázaný a neospravedlnitelný“ akt a popřelo jakékoli zapojení.

Export džihádismu

„Většina, pokud ne všichni džihádisté, by odsoudila útok Islámského státu na svatbu v Kábulu. Odkud pochází tento sektářský extremismus?“ ptá se na twitteru americký odborník na extremismus a novinář Hassan Hassan. Ideologie tzv. Islámského státu i teroristické útoky jako ten sobotní jsou do Afghánistánu exportovány, nejsou původní, odpovídá.

Tálibán navíc útočí zejména na bezpečnostní složky, které vnímá jako kolaboranty s cizími okupačními vojsky, zatímco Islámský stát primárně na civilní cíle jako mešity, školy a svatby. Kdekoli je dost lidí a kdekoli to způsobí strach, hněv a zájem světa.

Pohřeb obětí atentátu v Kábulu | Foto: Omar Sobhani | Zdroj: Reuters

Podle odhadu Organizace spojených národů z letošního února vzrostl počet bojovníků Islámského státu v zemi na 2500 až 4000. Jejich hlavní základnou je provincie Nangarhár s hlavním regionálním městem Džalálábádem, která sousedí s Pákistánem.

Ačkoli není Islámský stát v zemi tak silný jako Tálibán nebo Al-Káida a nikdy se mu v Afghánistánu nepodařilo ovládnout nějaké území, je nutné s ním počítat.

„V minulých letech probíhaly neúnavné afghánské a americké nálety. Přesto všechno, Islámský stát tam zůstal. Nebyl vytlačen a pokračuje v útocích,“ cituje americký deník The Washington Post Michaela Kugelmana, odborníka na jižní Asii z think-tanku Wilson Center.

A to i přes svržení „matky všech bomb“ na Islámský stát v Chorásánu, jak se afghánská odnož nazývá s odkazem na historické území, které je nyní rozděleno mezi Írán, Afghánistán, Tádžikistán, Uzbekistán a Turkmenistán. Šlo přitom o první použití největší americké bomby ve výzbroji.

U stolů zrovna seděly stovky slavnostních hostů. Muži, ženy i děti | Foto: Rafiq Maqbool | Zdroj: ČTK/AP

Není ovšem zcela jasné, jak velkou hrozbu džihádisté z Islámského státu představují. Američtí zástupci zpravodajských složek upozorňují, že Islámský stát v Afghánistánu nemá know-how své mateřské organizace v Iráku a Sýrii a nepředstavuje hrozbu západním zemím.

Američtí armádní představitelé naopak mluví o tom, že hrozbou být může, uvedl list The New York Times. Obdobně se k tomu staví generální tajemník OSN António Guterres, který tento měsíc varoval, že Afghánistán se může stát živnou půdou pro Islámský stát.

Ten se totiž po ztrátě území v Sýrii a Iráku snaží zakotvit v dalších regionech v Africe a Asii. Usiluje o export své ideologie i taktik a chce se transformovat na skupinu, která povede globální povstání.

„Sebevražedné útoky na svatby slouží jako posilovací efekt. Zoufale se snaží ukázat svou moc, svou schopnost udeřit jak blízko tak daleko,“ řekl Fawaz Gerges, autor knihy o vzestupu Islámského státu.

Islámský stát by tak mohl využít chaosu v Afghánistánu, kde působí podle zprávy Centra pro strategické a mezinárodní studia od roku 2015, rekrutovat nové bojovníky a nadále destabilizovat zemi zmítanou dlouhým konfliktem.

Soutok ramen řeky Kunar a řeky Kábul v provincii Nangarhár, kde je aktivní tzv. Islámský stát | Foto: Teddy Wade | Zdroj: Wikimedia | CC BY 1.0,©

K tomu dochází v okamžiku, kdy Američané vyjednávají o mírové dohodě s Tálibánem. V pátek představil hlavní americký vyjednavač prezidentu Donaldovi Trumpovi předběžný návrh smlouvy, uvedl deník The Washington Post.

Nejprve by došlo ke stažení 5000 amerických jednotek z celkového počtu 14 000. Tálibán by na oplátku přerušil své styky s Al-Káidou a ukončil operace v oblastech, které kontroluje. Problematická ale je, zda v zemi zůstanou protiteroristické síly, které by bojovaly proti dalším teroristickým islámským skupinám.

Tálibán požaduje odchod všech zahraničních jednotek, Američané jsou pochopitelně skeptičtější vzhledem k přítomnosti islámských skupin.

Cesta k ukončení 18leté války, která stála život 2400 amerických vojáků, je ještě dlouhá. A Islámský stát se snaží, aby byla ještě těžší. Sobotní útok totiž mířil jako obvykle na příslušníky menšinového etnika Hazárů. Hazárové se hlásí k šíitské větvi islámu, zatímco většina Afghánců vyznává sunnitský islám.

Kromě snahy o přilákání pozornosti, na což doplácí nevinní civilisté, tak jde Islámskému státu také o zasévání sektářského násilí.

Do budoucna může Islámský stát posílit. A to paradoxně jako důsledek mírové dohody, která má ukončit válku mezi Tálibánem a Spojenými státy. Tálibán totiž není monolitická skupina a už nyní přetahuje Islámský stát některé jeho bojovníky.

„Jestli bude mírová dohoda, budeme mít kritickou masu roztrpčených, naštvaných a radikálních Talibánců, kteří by přeběhli do tábora Islámského státu,“ řekl Kugelman.

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme