‚Víc zbraní, střeliva a zásob.‘ Nejvýznamnější protitálibánský rebel Masúd hledá pomoc ve Francii

Vůdce afghánských povstalců proti Tálibánu Ahmad Masúd nedoufá v pomoc Spojených států, ale své naděje upíná k Francii. Jak píše evropská mutace serveru Politico, pro Masúda, který se snaží vybudovat odbojovou armádu v Pandžšírském údolí severně od Kábulu, je to přirozená volba.

Svět ve 20 minutách Kábul/Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Syn legendárního politika a vojevůdce tádžického původu přezdívaného „Pandžšírský lev“ nyní stojí v čele protitálibánských sil | Foto: Aurore Marechal/ABACA | Zdroj: Reuters

Jeho otec Ahmad Šáh Masúd, kterému se říkalo „Lev z Pandžšíru“, se po své smrti v roce 2001 stal ve Francii ztělesněním bojovníka za svobodu Afghánistánu. V 80. a 90. letech bojoval proti Sovětům i Tálibánu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Uslyšíte o snaze Evropy vyhnout se po pádu Afghánistánu nové vlně uprchlíků. O tom, že v Německu sílí výzvy, aby z boje o kancléřské křeslo odstoupil favorit Merkelové. Nebo, že turisté dál kradou písek ze Sardinie

Syn slavného vůdce, 32letý Ahmad Masúd, teď ve francouzském tisku apeloval na vládu v Paříži jako na největší naději afghánských rebelů. Jeho prostředníkem v nejvyšších francouzských mocenských kruzích je filozof, intelektuál a novinář Bernard-Henri Lévy, který se loni v říjnu vydal do Pandžšírského údolí, aby o Masúdovi napsal článek.

Masúd napsal Lévymu dopis, který otiskl deník Journal du Dimanche. Slavného filozofa prosí, aby se za povstalce přimluvil u prezidenta Emmanuela Macrona. „Francie je naše poslední naděje,“ zdůraznil.

V jiném dopise Masúd, který chce získat po pádu Kábulu přízeň Francouzů, přirovnal současný Afghánistánu k situaci v Evropě v roce 1940 a citoval francouzského vůdce Charlese de Gaulla. Ten tehdy prohlásil, že „Francie prohrála bitvu, ale ne válku“. „Připojte se k nám v duchu nebo přímou podporou,“ napsal Masúd ve své výzvě, která vyšla francouzsky.

Masúdovi, který studoval ve Velké Británii, bylo teprve 12, když jeho otce zavraždila al-Káida Usámy bin Ládina. Dobře ví, že Francie je vhodnou zemí, kde hledat podporu.

Jeho otec vystudoval francouzské gymnázium a stal se tam zidealizovanou celonárodní celebritou díky francouzskému dokumentárnímu filmu s názvem Masúd, Afghánec. Přitom obyvatele samotného Afghánistánu osoba Ahmada Šáha Masúda spíš rozděluje – pro část z nich zůstává hrdinou, zatímco jiní si pamatují brutální tažení jeho partyzánských jednotek.

Podle Bernarda-Henriho Lévyho je Francie zemí, kde Masúdovo jméno rezonuje vůbec nejvíc. A syn, který jde v povstaleckých šlépějích, je dnes jediný, kdo Tálibánu vzdoruje. Proto je zcela přirozené, aby mu Paříž poskytla pomoc, myslí si Lévy, kterému Masúd před několika dny osobně potvrdil, že se nevzdá.

Dohoda, nebo občanská válka?

Francouzská vláda zatím veřejně nekomentovala, jestli na Masúdovy pečlivě formulované výzvy nějak zareaguje. Podle serveru Politico bude záležet na tom, zda Tálibán podlehne tlaku, zejména pak z Íránu, a vytvoří pluralistickou vládu s jinými etnickými a náboženskými skupinami, což jsou hlavně pandžšírští Tádžikové a šíitští Hazárové. Ti budou Tálibánu vzdorovat spíš než ostatní etnika. Anebo jestli v zemi vypukne občanská válka.

Hlavní tváří protitálibánského odporu se stal syn afghánské legendy. Kdo je Ahmad Masúd?

Číst článek

Francouzi si dodnes pamatují, jak Masúd v březnu přijel na návštěvu Paříže. Setkal se s prezidentem Macronem a také se starostkou metropole Anne Hidalgovou. V parku na Champs-Élysées pak slavnostně otevřel cestu pojmenovanou po svém otci.

Poradce pařížské starostky pro mezinárodní otázky Arnaud Ngatcha uvedl, že úřad je s Masúdem v pravidelném kontaktu a že je prý velitel také včas varoval, že Afghánistán padne.

Podle Ngatchy teď magistrát vymýšlí, jak bojovníky za svobodu dál podporovat. „Starostka může například Masúdovi poskytnout morální podporu a více ho zviditelnit,“ říká pařížský úředník.

Hidalgová už začala na prezidenta Macrona vyvíjet nátlak svým nedávným článkem v deníku Le Monde, kde vyzvala Francii k tomu, aby Masúdův odboj „podpořila a pomohla mu k rychlému vítězství nad Tálibánem a hrůzovládou“.

Masúd už chce víc zbraní a zásob

Je ale otázkou, zda se francouzská láska k Masúdovi promění v dodávky zbraní, nebo v jinou konkrétní podporu. K Masúdovi se v Pandžšíru připojil i bývalý viceprezident Amrulláh Sálih. Tamější údolí je v podstatě nedobytné. Masúd nedávno zveřejnil článek i v americkém deníku Washington Post, ve kterém žádá o „víc zbraní, víc střeliva a víc zásob, neboť naše vojenské síly a logistika stačit nebudou“.

Nejdřív čtyři hodiny němčiny, pak šest práce. Bývalý afghánský ministr rozváží v Lipsku jídlo

Číst článek

Když server Politico kontaktoval Elysejský palác s dotazem, jestli bude Francie ochotná afghánskému odboji pomoci, dostalo se mu jen vyhýbavého vyjádření. Mluvčí prezidenta pouze uvedl, že „Francie je s Masúdem od jeho návštěvy Paříže v kontaktu“. A ministerstvo zahraničí se odpovědi vyhnulo s tím, že současnými prioritami jsou evakuace Francouzů a „ochrana Afghánců“.

Jakákoli pomoc bude muset být samozřejmě tajná, zejména pokud hnutí Tálibán skutečně vytvoří vládu. Jeden nejmenovaný zdroj, který celou věc podrobně sleduje, však uvedl, že Francie je ochotná poslat Masúdovi zbraně.

Jestli k tomu dojde, zesílila by i debata o vlivu filozofa a novináře Lévyho na francouzskou vojenskou politiku. Řada vysokých francouzských politiků přiznala, že rozhodnutí Paříže zahájit letecké útoky proti libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu, a vyzbrojovat tamější povstalce, v roce 2011 ovlivnila Lévyho kampaň s cílem uznat legitimitu rebelů.

I samotný Emmanuel Macron před třemi lety přiznal, že tehdy „několik lidí rozhodlo, že se musíme zbavit libyjského vůdce. Ale neměli jsme žádný plán, co bude po něm.“

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravila Gita Zbavitelová. Uslyšíte, jestli se Evropa obává přílivu afghánských uprchlíků, nebo také, proč v Německu sílí výzvy, aby z boje o kancléřské křeslo odstoupil favorit Merkelové Armin Laschet.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme