Afghánistán má provizorní vládu
Představitelé hlavních čtyř afghánských politických frakcí podepsali v Petersbergu u Bonnu dohodu o vytvoření provizorní vlády a o novém politickém řádu v zemi. Předsedou nové vlády se na zimní období, do Velké džirgy, stane vlivný paštunský vůdce Hamíd Karzáí. Na bonnský summit naváže v Berlíně dárcovská konference o obnově Afghánistánu. Afghánská protitalibanská opozice mezitím obsadila polovinu oblasti, kde leží podzemní pevnostní systém Tora Bora.
Konference svolaná Organizací spojených národů skončila po devíti dnech náročných jednání úspěchem. V čele provizorního kabinetu, který se ujme moci 22. prosince, stanul vůdce většinových Paštunů Hamíd Karzáí. Rozhodující křesla ministrů zahraničí, vnitra a obrany naopak získala Severní aliance sjednocující zejména menšinová etnika. Ministrem zahraničí bude Abdalláh Abdalláh, ministrem obrany generál Muhammad Fahím a ministrem vnitra Júnus Kanúní. V kabinetu zasedne poprvé v historii také žena, která povede ministerstvo pro záležitosti žen.
Delegáti bonnského fóra se také dohodli na rozmístění mezinárodních mírových sborů na ochranu přechodné vlády a vyzvali bývalého krále k větší roli v politice. Spolková republika nevylučuje svou účast. Zvláštní zmocněnec OSN Lachdar Brahímí následně odcestuje se závěrečnými dokumenty konference do Berlína, kde se odpoledne schází mezinárodní fórum o pomoci Afghánistánu. Sponzorské země budou z iniciativy OSN jednat o výši a způsobu finanční pomoci této válkou zničení asijské zemi.
Podle Brahímího je dohoda hlavně velkou nadějí pro afghánský lid. Zároveň ale vyzval prozatímní vedení, aby zapojilo do správy země i zbývající etnické a náboženské skupiny. "V jedné věci se svět poučil a sice, že situace v Afghánistánu je daleko od rychlého a jednoduchého řešení. Tato dohoda přináší prostor k nadechnutí, období, během něhož bude afghánský lid moci učinit první kroky k ustavení celonárodní, multietnické a skutečně reprezentující vlády," prohlásil. Brahímí osobně doručí písemné dohody ex-králi Záhiru šáhovi do Říma a bývalému prezidentu Rabbánímu do Kábulu.
Nově jmenovaný předseda přechodné afghánské vlády Hamíd Karzáí se v oblasti jihoafghánského Kandaháru setkal s delegací Talibanu. Ten má stále ještě Kandahár a jeho okolí pod kontrolou. Karzáí podle agentury AFP jednal s delegací, kterou vyslal talibanský vůdce mulla Muhammad Umar, o mírovém předání města.
Afghánská protitalibanská opozice mezitím obsadila polovinu oblasti, kde leží podzemní pevnostní systém Tora Bora. Podle agentury AFP boje proti ozbrojencům islámského extremisty Usámy bin Ládina usilovně pokračují. Protitalibanské bojovníky podporují ze vzduchu americké bombardéry B-52, které se zaměřily také na pozice Talibanu v Kandaháru. Šéf prozatímní afghánské vlády Hamíd Karzáí podle agentury Reuters s některými kandahárskými obránci z řad Talibanu o kapitulaci.
Při bombardování kandahárské oblasti přišli o život další dva američtí vojáci. Americké bombardéry B-52 totiž při chybném útoku bombardovali vlastní muže. Dalších 20 vojáků exploze elektronicky naváděné bomby, která minula cíl, zranila. K incidentu došlo severně od Kandaháru, který je posledním opěrným bojem Talibanu. Podle amerického ministerstva obrany zahynul také zatím neupřesněný počet vojáků bojujících proti afghánskému hnutí Taliban.
Podle prezidenta george Bushe by americké jednotky mohly být použity k intervenci jinde než v Afghánistánu v rámci protiteroristické kampaně. V této válce proti teroru budou údery neuvěřitelně důležité. A použití vojáků jinde bude možná nezbytné, řekl Bush v rozhovoru pro televizní stanici ABC. Upozornil také znovu, že kampaň zahájená 7. října bude dlouhá. Ke zprávám o případném rozšíření protiteroristické války do Iráku, které se často objevují v americkém tisku, podotkl stručně, že nejprvé je zapotřebí udělat práci v Afghánistánu. Iráckého prezidenta Saddáma Husajna ale důrazně vyzval, aby umožnil návrat zbrojních inspektorů OSN do Iráku.
Americký ministr zahraničí Colin Powell mezitím ujistil během návštěvy Ankary tureckou vládu, že Spojené státy v nejbližší době neplánují útok proti Iráku. Turecko, které s Irákem sousedí, proti vojenskému zásahu proti teroristům v této zemi protestuje. Obává se rozšíření konfliktu na své území, hlavně do jihovýchodních oblastí Turecka, které je osídleno převážně Kurdy. Powelova návštěva Turecka je součástí jeho cesty po celkem deseti zemích. Ještě dnes má odletět do Bruselu na summit Severoatlantické aliance.
Italská policie provedla zásahy v několika společnostech v Miláně a okolí s cílem vypátrat vazby na teroristickou organizaci Usámy bin Ládina Al-Káida. Speciální jednotka pro boj s organizovaným zločinem zabavila v kancelářích stohy dokumentů. Policie má podezření, že společnosti používají falešné faktury k maskování peněz určených pro potřeby Al-Káidy. Všechny prohledané firmy mají prý spojitost s Tunisanem Sídem Samím bin Chamáím, který má údajně dohlížet na operace Al-Káidy v Evropě. Bin Chámáí byl letos v dubnu zatčen v Itálii a společně s dalšími pěti osobami zadrženými v Itálii a v Německu byl obviněn z přípravy neúspěšného útoku na americkou ambasádu v Římě. Podle španělských úřadů se bin Chámáí počátkem letošního roku sešel ve Španělsku s teroristou Muhammadem Attou, který se podílel na zářijových atentátech v USA.
