Petr Pavel: Afghánská mise skončila příliš brzo, ale dobrá alternativa nebyla. Rizik jsou si vědomi všichni

Severoatlantická aliance definitivně stahuje své jednotky z Afghánistánu i přesto, že radikálové Tálibánu získávají v zemi nová území. „Stahováním vojenských jednotek z Afghánistánu alianční pomoc nekončí,“ tvrdí náměstek ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Havránek.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generál Petr Pavel | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz
Přehrát

00:00 / 00:00

Byla 20 let trvající mise v Afghánistánu úspěšná? Byly její cíle naplněny, takže je na místě stáhnout ze země alianční jednotky?

NATO poskytne zajištění financování funkčnosti mezinárodního letiště, bude podporovat výcvik a podporu afghánských jednotek v boji proti terorismu formou asistence a výcviku.

„V současné době probíhají na půdě aliance diskuze o výcviku mimo území Afghánistánu, předběžně se hovoří o některé partnerské zemi, například Jordánsku, Gruzii nebo východní části Turecka. Může jít o novou výcvikovou misi, ale to nechci předjímat,“ dodává Havránek.

Pavel: Prodlužování už nebylo v zájmu USA

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel, který působil i jako předseda vojenského výboru NATO, věří, že způsob, jakým mise v Afghánistánu byla vedena, nevedl k cíli, který si mise stanovila.

„Prodlužování této mise nebylo už zájmem nejen Spojených států, ale i řady dalších, takže ochota pokračovat byla nízká. Proto se i nabízela možnost využít symboliky dvaceti let mise a z Afghánistánu se stáhnout.“

Hlavními cíli mise prý bylo vytvořit v zemi prostředí, které neumožní využívat toto území jako základnu pro výcvik extremistických teroristických skupin, jež by mohly působit proti Západu. „Al Kájda ale nebyla zničena, dále v zemi působí. Ukázalo, že se odstranění Usámy bin Ládina nevedlo k pádu islamistického extremismu.“

„Toho, že stahování s sebou nese velká rizika, jsou si vědomi všichni včetně americké administrativy.“

Petr Pavel

I když bylo v zemi dosaženo mnoha pokroků, tak Afghánistán stále není standardně fungující zemí, která by byla schopna zjistit aspoň elementární bezpečnost na vlastním území a fungovat ekonomicky bez zahraniční pomoci, hodnotí Pavel. 

„Afghánská mise skončila příliš brzo, cílů nebylo dosaženo v plném rozsahu. Ale nenabízela se žádná slibná a dobrá alternativa, proto byla zvolena méně špatná z těch špatných. Toho, že s sebou nese velká rizika, jsou si vědomi všichni včetně americké administrativy,“ tvrdí Pavel.

Tureček: Západ promrhal možnost pomoci

Vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček upozorňuje, že Tálibán má dnes pod kontrolou víc obyvatel země než afghánská vláda. K tomu přitom došlo už v době, kdy v zemi zahraniční jednotky byly.

„Tálibán má naopak k potřebám běžných lidí daleko blíže než celý státní aparát s dvacetiletou podporou Západu.“

Břetislav Tureček

„Když teď jednotky odejdou úplně, afghánská vláda nebude silnější, aby Tálibán někam zatlačila. Daleko důležitější je ale situace ve společnosti, jejíž velká část vnímá afghánský establishment bohužel i naší vinou za zkorumpovaný. Zatímco Tálibán má naopak k potřebám běžných lidí daleko blíže než celý státní aparát s dvacetiletou podporou Západu.“

Tálibán se podle Turečka poučil, má zkušenosti se státní správou. „Teď budou ještě efektivnější, chytřejší, nebudou popichovat sousedy, chtějí vycházet dobře s Ruskem, Čínou, Íránem či Pákistánem. Určitě si dají pozor, aby nepodporovali Al Kájdu nebo Islámský stát, který v zemi také působí.“

„Velká část Afghánců sympatizuje s Tálibánem, protože jsme v zemi byli příliš dlouho. Už na začátku byly špatně a velmi volně stanoveny cíle mise. Západ promrhal možnost Afgháncům efektivně a krátkodobě pomoci. Mise je rozplizlá a ani americký prezident Joe Biden neřekl, čeho jsme vlastně chtěli dosáhnout a do jaké míry se to podařilo,“ soudí expert.

S tím souhlasí i publicista serveru Aktuálně.cz Daniel Anýž. „Chyba se stala v roce 2003, kdy administrativa George Bushe pustila Afghánistán trochu ze zřetele a přešla do Iráku.“

„V tuto chvíli nehrozí, že by se Afghánistán stal zázemím teroristických útoků na USA, ale otázka je, jestli k tomu nemůže dojít v příštích letech. Protože to ale nehrozí teď, je to ten hlavní důvod, proč si Joe Biden dovolil takto rychle odejít,“ hodnotí motivace USA pro stažení z Afghánistánu Anýž.

Lukáš Matoška, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme