Afghánistán si připomíná den, kdy získal před 92 lety nezávislost na Velké Británii. Dlouho se z ní ale neradoval, za jediné stabilní období vývoje Afghánistánu se většinou označují roky 1933 a 1973. Nepokoje byly zakončeny 10 letou spojeneckou intervencí. Afghánistán se však bude muset brzy, co se bezpečnosti týká, postavit na vlastní nohy, intervence totiž končí a země postupně začínají stahovat své vojáky zpět.

Tento článek je více než rok starý.

9:16 19. srpna 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podnikatelka Hassina Syedová přiznává, že k určité emancipaci v zemi musí dojít, zároveň má však jisté obavy:

„Musíme si svoje problémy začít řešit sami a tohle je náš problém. Ale jen tak odtud odejít, to je trochu hra vabank. Země se ocitne v chaosu.“

Podle Mohameda Josina Aktárího z provincie Kundúz na severu Afghánistánu je bezpečnostní situace v zemi teď docela dobrá, ačkoliv situace přímo v Kundúzu se začala zhoršovat.

„V Kundúzu to není špatné, i když je pravda, že se to v posledních měsících zhoršuje. Nedávno teroristé zabili šéfa policie. Jeho nástupce v čele policie není tak oblíbený a otevřený. On a guvernér celé provincie navíc nejsou dobrými partnery pro spojenecké vojáky, jenže ti toho bez úzké spolupráce s místní samosprávou samozřejmě mnoho nezmůžou,“ říká Aktárí.

„Jestli chce Severoatlantická aliance stáhnout svá vojska, měla by prvně zajistit, aby tu byl klid na práci, aby nehrozilo, že se do toho, co se děje v Afghánistánu, budou vměšovat sousední státy,“ míní Aktárí a dodává, že vládní činitelé pracují jen pro určitou skupinu obyvatel.

V neposlední řadě musí země řešit problémy se svými hlavními představiteli, kteří neinvestují do domácí ekonomiky, ale naopak posílají peníze do zahraničí.

„Když chcete, aby se země rozvíjela, musíte investovat zpět a ne své zisky převést jinam. Až se tyto problémy podaří vyřešit, mohou spojenci jít, už je tu nebudeme potřebovat. Pokud budou chtít zůstat, musí se jasně vymezit jejich kompetence i místa, kde budou mít základny,“ vysvětluje Mohamed Josin Aktárí.

Pohled slovenského velitele

Slovenští vojáci pod vedením Štefana Acsaie hlídají vjezd do největší spojenecké základny v Afghánistánu. Jejich velitel však zdůrazňuje, že co se jeho jednotky týká, stahování není na programu dne. Proces předávání země zpět místní afghánské správě se odvíjí od bezpečnostní situace v jednotlivých regionech.

„Největší hrozbou pro vojáky ISAF, kteří působí i mimo základny, jsou stále nálože IED, tedy improvizované výbušné systémy, které povstalci nastražují nejčastěji na silnicích a kolem cest,“ říká Štefan Acsai a doplňuje, že kvůli povstaleckým raketám nejsou v bezpečí ani vojáci, působící pouze na základnách.

Slovenský velitel však podotýká, že se počet raketových útoků v Kandaháru, při kterých by byli zraněni nebo zabiti vojáci, snížil.

Anna Maňourová, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít