Vznik bezpečnostní zóny v Kábulu bojkotuje Čína, domnívá se politický geograf Romancov
Američtí vojáci se po dvaceti letech definitivně stáhli z Afghánistánu, kde v srpnu převzal moc Tálibán. Spojenci v obavách o neevakuované občany navrhli Radě bezpečnosti OSN ke schválení rezoluci, jež by žádala volný odchod Afghánců, kteří budou chtít zemi opustit. Idea o vytvoření bezpečnostní zóny v Kábulu ale hlasováním neprošla. „Fakticky se proti tomu postavily Rusko a Čína, které se zdržely hlasování,“ říká komentátor Milan Slezák.
„To je první známka toho, že – pokud jde o mezinárodní diplomacii a postoj k Afghánistánu – svět vůbec nemusí být tak sjednocený. Ani pokud jde o tak základní věc, jako je otázka, zda by Afghánci, kteří si to přejí, měli mít svobodné právo opustit zemi,“ hodnotí.
Vznik bezpečnostní zóny v Kábulu bojkotuje Čína, domnívá se politický geograf Michael Romancov
A dodává, že jsou to přitom právě západní státy, kdo by paradoxně měl mít daleko větší důvod hlasovat proti volnému exodu Afghánců. „Ti, kdo opouštějí Afghánistán, totiž rozhodně nebudou chtít do Ruska nebo do Číny, ale na Západ.“
Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Metropolitní univerzity Praha vidí za nezdarem hlasování o rezoluci hlavně Čínu: „Zaznamenal jsem informaci o tom, že se proti vytvoření bezpečnostní zóny pro humanitární operace nejvíc staví Číňané.“
„Zaznamenal jsem informaci o tom, že se proti vytvoření bezpečnostní zóny pro humanitární operace nejvíc staví Číňané.“
Michael Romancov
A je to právě Čína, která má nadstandardní vztahy s Tálibánem, upozorňuje. Vzniklá situace podle něj jasně potvrzuje, že světové mocnosti mají spíš tendenci si vzájemně konkurovat, než kolik mají vůle ke spolupráci.
Romancov v tomto světle připomíná i nedávné podmiňování spolupráce v průběhu pandemie koronaviru požadavky na přehodnocení mezinárodního postoje vůči anexi Krymu ze strany Ruska nebo otázce Ujgurů, o což stála Čína.
Hořká pilulka
‚Je to radostná chvíle vítězství.‘ Tálibán po odchodu USA převzal kontrolu nad letištěm v Kábulu
Číst článek
Že jsou obavy o umožnění svobodného odchodu Afghánců ze země ovládané Tálibánem na místě, se domnívá Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy: „Předpokládám, že Tálibán nebude chtít vypouštět lidi ze země.“
Očekává, že islamistická organizace bude chtít z pozice vítěze určovat, za jakých okolností se s ní bude jednat a jakým způsobem budou jednání probíhat.
„A samozřejmě si nebude chtít nechat mluvit do toho, jak bude vypadat vnitřní uspořádání země,“ doplňuje s tím, že excesy, jako je zabíjení nepohodlných lidí, jsou hořkou pilulkou, kterou budeme muset spolknout.
Michael Romancov je nicméně toho názoru, že minimálně z hlediska komunikace s mezinárodním společenstvím se dnešní Tálibán jeví jako úplně jiný aktér než ten, který ovládl Afghánistán v 90. letech minulého století.
„Existuje slabá naděje, že Tálibán bude naslouchat tomu, co mezinárodní společenství chce, a přinejmenším po nějakou krátkou dobu se bude snažit komunikovat, respektive vyhovět požadavkům. Minimálně proto, aby získal legitimitu,“ uzavírá.
Co se při odsunu spojeneckých vojsk podařilo a co ne? A může se stát z migrace předvolební téma? Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Lukáše Matošky.
