Analytik: Do Afghánistánu jsme lili biliony dolarů a teď mu miliardy zadržujeme, protože vládne Tálibán
Uplynul rok od chvíle, kdy spojenci opustili Afghánistán a hnutí Tálibán, které slibovalo mírnější režim než v 90. letech, ovládlo Kábul. „Základní kontury se nezměnily. Afghánistán je dál jednou z nejchudších zemí světa a chudoba se umocňuje,“ shrnuje Břetislav Tureček, blízkovýchodní analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
„Tálibán má monopol na moc a odmítá se o ni dělit s jinými, řekněme, opozičními skupinami. Mezinárodní společenství ani po roce neuznává jeho vládu. Takže jsou tu sankce, Američané blokují několik miliard dolarů z afgánských peněz. To všechno ještě umocňuje humanitární krizi v zemi,“ upozorňuje Tureček.
Host: blízkovýchodní analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Moderuje Zita Senková
Část obyvatel navíc přišla o dobrou obživu. „Školství a západní humanitární organizace tu zemi pozvedávaly – často uměle,“ zmiňuje analytik zaniklá pracovní místa. A dodává, že Afghánistánu se, stejně jako zbytku světa, nevyhnula pandemie covidu-19.
„Na jednu stranu jsme tam dodávali doslova biliony dolarů, aby se Afghánistán postavil na nohy, a teď miliardy zadržujeme, protože tam vládne Tálibán,“ shrnuje.
I proto se k řadovým obyvatelům země nedostává pomoc. „A dokonce si ji ani sami Afghánci nemohou koupit, protože jim chybí peníze ve státní kase,“ dodává Tureček.
Afghánský právník, který pomáhal chytat tálibánce: Chtěli jsme bojovat, jenže pak utekl prezident
Číst článek
Režim, který nastolilo hnutí Tálibán, není podle něj tak brutální jako před dvaceti lety. „Ale pořád to není ostrůvek svobody uprostřed Blízkého východu,“ glosuje analytik a upozorňuje, že hnutí zavedlo různé restrikce, které se týkají zejména práv žen.
Islámský emirát, jak Tureček kábulský režim označuje, vychází z velmi konzervativních myšlenek.
„Navíc do islámu mísí paštunské kmenové zvyklosti. To je velmi konzervativní kultura. Problém je, že paštunské zvyky uplatňují nejen tam, kde to lidem nevadí, tedy na paštunském jihu, ale také tam, kde o to nestojí. V tomto případě je to sever, tádžícké liberálnější oblasti,“ připomíná Tureček a označuje to za zdroj nestability.
Přesto s odchodem Američanů a jejich spojenců v zemi skončila občanská válka. „Do té doby jsme měli každý rok tisíc mrtvých. Tento aspekt krize zmizel. V zemi už se de facto nebojuje. U moci je bohužel skupina, která velké části obyvatelstva nepřinesla víc svobod,“ říká Břetislav Tureček.
Irák pod vlivem Teheránu
V posledních dnech se vyhrotila situace v Iráku, do ozbrojených střetů se dostaly dva politické tábory.
Irácký duchovní Sadr oznámil odchod z politiky, při protestech jeho stoupenců zemřelo nejméně 12 lidí
Číst článek
„Známe z Iráku, že tam docházelo k bojům mezi šíity a sunnity, mezi Kurdy a Araby a dalšími. Ale teď je to vnitřní boj v šíitské komunitě,“ vysvětluje Tureček.
Proti sobě stojí stoupenci politického a náboženského vůdce Muktady Sadra, vítěze loňských parlamentních voleb, kterému se ale nepodařilo sestavit vládu. Proti němu stojí tábor šíitských stran, které mají blíže k Íránu.
„Ani jednomu se nedaří sestavit vládu. Ale protože nejsme v Česku, ale v Iráku, tak tato neschopnost má v zemi, která si prošla dvaceti lety války, daleko dramatičtější podobu. Minulý týden jsme viděli boje ve vládní čtvrtí Bagdádu s desítkami mrtvých. A teď se sleduje, kam to povede, protože řešení není na obzoru,“ shrnuje analytik.
Část Iráčanů požaduje, aby zemi nevládli lidé, kteří byli u moci od americké invaze v roce 2003.
„Zní to logicky. Něco podobného žádají i lidé, kteří vyšli nedávno do ulic a chtěli skoncovat s touto násilnou atmosférou,“ připomíná analytik.
Systém na rozpoznávání tváře chce Írán použít na kontrolu nošení hidžábu. Ženám ho ukládá zákon
Číst článek
To, že irácký stát nefunguje, má dopad na každodenní životy lidí. „Není práce, není elektřina, pořádně nefungují státní služby. V zemi, kde jsou v létě běžné teploty okolo 40 stupňů Celsia, není elektřina. Nejen že nezapnete klimatizaci, ale nefunguje ani lednička. Ani nemocnice. Lidé, kteří potřebují chlazené léky k vlastnímu ošetření, je nemají. A lidé požadují, aby se toto změnilo,“ přibližuje Tureček.
Jenže v zemi, která je rozdělená do mnoha etnických a náboženských komunit a každý se chce podílet na moci, nejde podle Turečka sestavit politickou sílu, která by byla zcela nová.
„A mezitím posiluje vliv Íránu. Už v minulých letech se ukázalo, že pokud má dojít k nějakému kompromisu v Iráku, tak ho organizuje Írán. A ten to samozřejmě dělá ke svému prospěchu. Íránci dost možná dosadí své loajální lidi a nějak dojednají kompromis se svými odpůrci,“ obává se Břetislav Tureček.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
