‚Chceme žít bez války.‘ Afghánci prchají za hranice, Norsko mezitím stoplo deportace zamítnutých

Chaos vyvolaný odchodem západních vojáků z Afghánistánu a s tím spojený postup radikálního hnutí Tálibán donutil tisíce Afghánců opustit domov a vydat se na často nebezpečnou cestu do Turecka. Aktivisté odhadují, že do turecké provincie Van nyní dorazí přes 1000 Afghánců za jediný den. Je mezi nimi i vdova a matka pěti dětí, která na cestě strávila celkem 28 dní. „Moje děti začínají být nemocné, je to hodně těžká situace,“ říká pro The Guardian.

Kábul/Ankara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Afghánský voják hlídá u místa výbuchu bomby na předměstí Džalálábádu, který 21. července 2021 zabil několik civilistů | Zdroj: Profimedia

Po vyčerpávající cestě sedí Afghánka se svými pěti dětmi nedaleko autobusového nádraží v Tatvanu, městě na východě Turecka poblíž jezera Van. Ve stínu čeká na pašeráka, kterému už dopředu poslala peníze, aby vzal její rodinu do Istanbulu. O dva dny se ale opozdil.

Popravy, zabíjení, mučení. Tálibán tvrdí, že změnil praktiky, zprávy z dobytých oblastí ale ukazují opak

Číst článek

„Můj manžel zemřel v boji proti Tálibánu… V současnosti tam probíhají těžké boje. (Do Íránu) jsme šli horskou cestou, pak nás na hranici zastavili turečtí vojáci, ale nechali nás jít dál,“ popsala pro britský deník The Guardian strastiplnou cestu, kterou spolu s dětmi z rodné země absolvovala.

Příběh vdovy z afghánského města Ghanzi ale není zdaleka ojedinělý. Turecké úřady v úterý oznámily, že v provincii Van zachytily skupinu asi 113 afghánských běženců.

Stalo se tak jen pár dní poté, co bezpečnostní složky na východě Turecka zadržely 11 pašeráků, kteří převáděli lidi přes íránsko-tureckou hranici, a zároveň uvedly, že v opuštěných budovách nad městem Van našly celkem 1456 migrantů.

S probíhajícími boji v Afghánistánu, kde radikální hnutí Tálibán získává stále větší část území pod svou kontrolu, totiž sílí chaos, nejistota a obavy Afghánců, kteří tálibánskou nadvládu nechtějí. Stále častěji se proto vydávají na cestu za hranice.

Lidskoprávní aktivisté upozorňují, že jen do provincie Van každý den dorazí více než tisícovka Afghánců. Odtud pak míří do velkých měst na západě Turecka, kde si prací na černo obvykle chtějí vydělat na cestu do Evropy, píše agentura AP.

To ale není případ ženy z Ghanzi, která si podle výpovědi pro deník The Guardian chce najít práci v některém z tureckých měst a tam se usadit.

Tálibán mě chtěl naverbovat

Horská cesta vedoucí přes íránské hranice do východního Turecka přitom bývá velmi nebezpečná. Minulý měsíc jezero Van pohřbilo na šest desítek migrantů, kteří se pokoušeli dostat přes vodu na nestabilním člunu. Začátkem července pak došlo k úmrtí 12 lidí po převrácení minibusu, který následně začal hořet.

Policie v Turecku zadržela převaděče a 1456 migrantů. Jejich počet vzrostl od stahování vojsk z Afghánistánu

Číst článek

Kromě toho ženám hrozí sexuální násilí ze strany pašeráků i ostatních migrantů, podotýká deník The Guardian, který dění v oblasti kolem jezera Van shrnuje v reportáži.

Na dálnici, která vede podél jezera nedaleko města Tatvan, posedává i skupina mladých Afghánců a jednoho Pákistánce, kteří si v horkém letním dni udělali pauzu, aby načerpali síly na další cestu.

„Tálibán mě chtěl naverbovat,“ říká jeden z mladíků, zatímco si mezi sebou ostatní podávají chléb a rajčata. „Nemohli jsme tam zůstat. Chceme jen žít na místě, kde není válka,“ dodává.

Radikální hnutí uvádí, že má pod kontrolou už zhruba 85 procent afghánského území. Vedení Tálibánu, který vládl v Afghánistánu od roku 1996 až do roku 2001, tvrdí, že jeho přístup k obyvatelům nebude tak tvrdý jako kdysi. Podle afghánské vlády, ale také lidskoprávní organizace Amnesty International, se nicméně ukazuje, že se současný Tálibán nezměnil a navrací se ke starým praktikám.

Obyvatele Afghánistánu navíc ženou ze země obavy z propuknutí občanské války, před čímž varují někteří pozorovatelé.

„Poté, co se Tálibán v Afghánistánu chopil moci, začaly desítky tisíc uprchlíků opouštět zemi. Kolony běženců začínají přicházet z Íránu do Turecka ve velkých skupinách,“ uvedl před necelými dvěma týdny na twitteru turecký novinář Rusen Takva, který na sociální síti sdílel záběry stovek přicházejících Afghánců.

Mluvčí tureckého ministerstva vnitra tato videa označil za nepravdivá, podle oficiálních statistik nicméně tamní policie a pohraniční stráž od začátku roku zadržely přes 27 tisíc migrantů, kteří se snažili dostat z Íránu na turecké území. Mezi nimi jsou kromě Afghánců, kteří po Syřanech tvoří nejpočetnější skupinu běženců v Turecku, často také Pákistánci a Íránci.

Norsko stoplo deportace

Obavy z nové „migrační vlny“ afghánských běženců už začátkem července vyjádřili zástupci zemí visegrádské čtyřky a Slovinska na společném jednání v Lublani. Agentura AP tehdy citovala slova českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který to označil za „velkou hrozbu“.

„Z tohoto důvodu musíme být schopní chránit vnější hranice (Evropské unie),“ dodal také polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání V4 a Slovinska.

Na chaotickou situaci v Afghánistánu tento týden zareagovalo také Norsko, které s ohledem na postup Tálibánu a zhoršující se bezpečnostní prostředí dočasně pozastavilo deportace odmítnutých žadatelů zpět do Afghánistánu. Nucené návraty Afghánců severská země stopla zatím do 15. září, píše server The Local.

Zachraňte mou rodinu

Britský deník The Guardian mezitím informoval o případu afghánského žadatele o azyl, který se v roce 2013 snažil dostat do Austrálie, skončil ale v tamním detenčním centru. Nyní podal na australskou vládu žalobu, podle které mu zadržování ze strany australských úřadů brání v záchraně rodiny, která v Afghánistánu zůstala.

Odchod z Afghánistánu je útěk z pole. Práce Západu může přijít vniveč, říká bývalý šéf civilů v Lógaru

Číst článek

Sedmatřicetiletý Afghánec v minulosti pracoval pro západní koaliční síly, což z něj v očích Tálibánu udělalo terč – nejenže mu chodily výhrůžné dopisy, útočníci vybavení granáty údajně zaútočili i na jeho dům, proto se rozhodl ze země utéct. Více než desítku jeho příbuzných už Talibánci zabili – jedním z posledních byl jeho bratr, který zemřel před rokem.

Jeho žena a čtyři děti v Afghánistánu dodnes zůstávají a kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci se snaží dostat ze země ven, otec držený v australském Melbourne jim ale pomoct nemůže, proto na australské úřady podal žalobu.

„Kvůli mé službě koalici jsou moje žena a děti ve vážném ohrožení, vláda mě ale stále drží v detenci. Kvůli tomu nemůžu rodinu z Afghánistánu přestěhovat do bezpečné země, abych ji před Tálibánem ochránil… Musíte najít nějaký způsob, jak je přesunout pryč. Prosím, nechci, aby zemřeli,“ cituje The Guardian obsah e-mailu, který Afghánec sepsal a který následně zazněl během soudního stání.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme