Nová krvavá kapitola afghánských dějin: Tálibán postupuje rychleji, Kábul může padnout do 90 dnů

Po dvě desetiletí se mapa Afghánistánu neustále měnila. Záleželo na tom, kdo jaké území kontroloval. Od května islamistické hnutí Tálibán ovládlo téměř čtvrtinu provincií. Některé oblasti a města dobyli radikálové úplně, jinde se afghánská armáda snaží území získat zpět pod svou kontrolu. Po dvacetileté intervenci Spojených států a sil NATO ale Tálibán nabírá velmi rychle na síle.

Kábul/Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V provinciích Nímróz a Herát se vládě podařilo seskupit vlastní vojáky a zaútočit na islamisty ovládané území, a snaží se ho získat zpět. | Foto: Jalil Ahmad | Zdroj: Reuters

„Podívejte, utratili jsme za 20 let přes bilion dolarů. Trénovali jsme a vybavili přes 300 000 příslušníků afghánských jednotek. Afghánští lídři se musí spojit,“ prohlásil začátkem týdne prezident Joe Biden.

Afghánským vůdcům vzkázal, aby za svůj národ bojovali. Spojené státy podle něj své závazky dodrží a k 31. srpnu z Afghánistánu odejdou úplně.

Bidenova administrativa předpokládala, že Kábul může být dobyt v horizontu šesti až dvanácti měsíců. V úterý ale zdroj z Bílého domu pro list The Washington Post anonymně uvedl, že americká armáda odhaduje státní kolaps už do 90 dnů. Jiní mluví dokonce o pouhém měsíci.

„Pokud nastane scénář, kdy se stát rozpadne a skončíme v bezpečnostním vakuu, vzniknou absolutně ideální podmínky pro mezinárodní terorismus a násilný extremismus,“ upozornil v rozhovoru pro televizi BBC britský generál Nick Carter.

Násilným podmaňováním regionů podle expertů začíná nová krvavá kapitola afghánských dějin, píše deník The New York Times.

„Toto je jiný druh války, připomínající nedávnou Sýrii nebo Sarajevo,“ řekla Deborah Lyonsová, zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro Afghánistán. „Útočit na městské oblasti znamená vědomě působit obrovské škody a působit obrovské civilní oběti.“

Trojí dělení

Při pohledu na mapu se dají afghánské regiony rozdělit do tří skupin. Ovládané Tálibánem, ty pod správou afghánské vlády a v posledním případě oblasti, kde pokračují boje, případně tam Tálibán nemá tak dominantní pozici, ukazuje analýza BBC.

Svou přítomností americká armáda, NATO a regionální jednotky bránily Tálibánu převzít moc nad Afghánistánem od roku 2001. Po teroristickém útoku ve Spojených státech 11. září 2001 ukrývali tálibánští radikálové členy Al-Káidy, včetně vůdce teroristické skupiny Usámy bin Ládina.

Navzdory intervenci se Tálibánu podařilo znovu seskupit a nabrat na síle. Mezi hlavní regiony, které tálibánští islamisté kontrolovali, patřily Hilmand, Kandahár, Orúzgán a Zábul. A ve čtvrtek přibyl další. Agentura AFP oznámila, že Tálibán dobyl další důležité město Ghazní, které je správním střediskem stejnojmenné středoafghánské provincie. Převzali kontrolu nad klíčovými oblastmi města: úřadem guvernéra, policejním ředitelstvím a vězením, sdělil ve čtvrtek AFP předseda provinční rady Ghazní Násir Ahmad Fakírí. Z deseti správních středisek, které Tálibán od květnového zahájení své ofenzivy dobyl, je Ghazní nejblíže k afghánské metropoli Kábulu.

K úplnému stažení amerických i aliančních vojsk se zavázala už vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Skoro polovina populace žila v roce 2017 v oblastech plně ovládaných Tálibánem nebo v místech, kde radikálové otevřeně válčili proti vládním silám. Aktuálně má země kolem 38 milionů obyvatel.

Za posledních 20 let ale bezpochyby ovládá Tálibán největší rozsah území, i když se situace stále mění. V některých místech byla vláda nucena odejít pod nátlakem radikálů, jinde si islamisté vzali administrativní centra silou.

Hraniční přechody

Většina amerických jednotek opustila zemi v červnu. V Kábulu ale zůstává letectvo, které v posledních dnech podniklo kroky proti Tálibánu. V provinciích Nímróz a Herát se vládě podařilo seskupit vlastní vojáky a zaútočit na islamisty ovládané území.

Tálibán se s afghánskou vládou na klidu zbraní zatím nedohodl. Před odvetnou ofenzivou varuje i USA

Číst článek

Právě o provinční města Herát a dvě další, Kandhár a Laškargáh, se vedou mezi Afghánci a Tálibánem v posledních dnech největší boje. Vládě napomáhá i americké letectvo, které zvýšilo počet náletů proti radikálům, informuje CNN.

Radikálové ale opakovaně varují, aby mezinárodní společenství nezasahovalo do dění v zemi. V takovém případě by prý podnikli odvetné kroky ve světě.

Získaná území dodávají Tálibánu sílu při vyjednávání. Zároveň mají vyšší zisky z daní a válečné kořisti. Podstatný je také postup k hlavním hraničním přechodům. Nejen že radikálové mají kontrolu nad pohybem osob, ale důležité jsou pro ně příjmy z cel. I když není jasné, v jakých částkách se kvůli bojům pohybují ceny za zboží. Narušení rovnováhy mezi importem a exportem velmi ovlivňuje ceny žádaného zboží, zejména jídla a paliva, píše BBC.

Ovládnutí severního města Kundúz je pro Tálibán strategické. Skrze dálnice propojuje hlavní město Kábul a severní provincie sousedící s Tádžikistánem. Právě tádžická hranice se používá k pašování afghánského opia a heroinu do Střední Asie, která si poté najde cestu do Evropy, píše BBC. Ovládat Kundúz znamená ovládat jednu z nejdůležitějších cest pro pašování drog v regionu.

Válka i se suchem

V první polovině roku zemřel kvůli konfliktům rekordní počet civilistů. Podle OSN jsou hlavní příčinou smrti 1600 Afghánců akce Tálibánu a dalších extremistických hnutí.

Afghánské rodiny, které prchají z oblastí dobytých radikáli. | Zdroj: Stringer/Reuters

Boje navíc od začátku roku přiměly statisíce lidí opustit své domovy. Nově dobytá území v posledních dnech přinesou další velké přemístění obyvatel.

Afghánci se ale nepotýkají jen s válkou. Až 80 procent země čelí vážnému problému se suchem, což může mít podle BBC vliv na nedostatek obilnin pro hospodářská zvířata. Kritické jsou i stavy podzemních vod.

Časová osa: dobytá města Talibánem

Zaranj, 6. srpna - Hlavní město provincie Nímruz na jihu země dobyli ozbrojenci jako první. Boje proti afghánským jednotkám eskalovaly od začátku května.

Šeberghán, 7. srpna - Tálibán dobyl celou severní provincii Jowzjan včetně hlavního města. Afghánské složky stále na místě bojují, vládní budovy ale ovládli radikálové.

Sari Pul, 8. srpna - V tento den se zmocnil Tálibán tří velkých správních měst. Prvním bylo město a stejnojmenná provincie na severu země.

Kundúz, 8. srpna - Bojovníci islámského hnutí převzali kontrolu nad severním městem, které má přes 270 000 obyvatel. Město, které leží u hranic s Tádžikistánem, je důležitým uzlem pro pašování opia a heroinu ze zemí střední Asie. Afghánským ozbrojeným složkám se dlouho dařilo bránit letiště. Ve středu 11. srpna se vzdaly a z města se stáhly.

Taleqan, 8. srpna - Další severní město, správní v provincii Tachár, padlo pod kontrolu Tálibánu stejného dne večer. Ozbrojenci měli osvobodit vězně a přinutit vládní činitele uprchnout.

Aybak, 9. srpna -Tálibánští získali hlavní město severní provincie Samangán.

Farah, 10. srpna - Lokální zdroje potvrdily, že pod správu Tálibánu padla západní provincie téhož jména.

Puli Khumri, 10. srpna - Centrální provincie Baghlán je podle místních další územím, nad kterým převzalo islamistické hnutí kontrolu.

Fajzábád, 11. srpna - Severovýchodní provincie Badakšan je zatím posledním územím, které Tálibán ovládl.

Zdroj: Al-Džazíra

Barbora Navrátilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme